Gaeberys komentáře u knih

Začátky byly těžké. Možná byl trochu problém v tom, že jsem to četla jako e-knihu ve čtečce a tam si jen tak neobrátíte pohodlně pár stránek zpět, jako v papírové knížce. Hodně mi vadily ty "nadpisy", pod kterýma jsem čekala nějaké další vysvětlení toho, co bylo nakousnuto, ale často autor z ničeho nic skočil do zcela jiného děje a mě to mátlo, otravovalo a nebavilo. Zhruba v půlce knihy jsem si zvykla a překousla to. Příběh je tolikrát omílané téma (mnou osobně velmi oblíbené), přesto autor dokázal najít něco, co mu dalo jistou originalitu (vypravěč-smrt). A za to zvyšuji ze 3* na 4* ...

2 18.08.2017

Mrzí mě, že jsem selhala a čtení vzdala po několika stránkách (a těch několik málo stránek mi zabralo zhruba týden)..
Elegie z Duina mě před 8 lety doslova rozválcovaly (v dobrém slova smyslu). Ovšem za těch 8 let jsem se dostala zřejmě jinam a nyní, když se mi opět dostal do rukou v podobě Zápisků, mu bohužel nějak nemohu přijít na chuť... Náročná kniha

Poslední dva příběhy už jsem nedala... Byla to teprve třetí kniha od Murakamiho a oproti výtečnému Norskému dřevu a Kafkovi to byla děsná bída. Příběhy neměly moc hlavu a patu, byly prakticky o ničem...

2 05.11.2016

Kniha vlastně o ničem a přitom toho má v sobě tolik.. Není to čtení pro lidi, kteří čekají, že je kniha bude nutit napínavě otáčet další a další stranu. V knihách z nichž dýchá chladný podzimní opar si libuji, kor když hlavními hrdiny jsou převážně mladí lidé, se kterými se mohu ztotožnit. Přesto mi nějakou dobu trvalo, než si mě ti hlavní hrdinové získali. Teď, po dočtení, je mi trochu smutno a přeji si, abych s hlavními postavami mohla trávit ještě víc času... Norské dřevo je má první zkušenost s Murakamim, a dokud jsem naladěna na jeho strunu, těším se dalším zkušešnostem s jeho díly...

4 02.09.2016