Filatov komentáře u knih
V této knize najdeme tři detektivní příběhy z období socialismu. Vlčí zákon (50%), Sázka na šibenici (50%) a poslední asi nejlepší Abchazský med (60%). Celkově mi z toho více než 50% procent nevychází a socialistický nádech je tu opravdu hodně znát.
Je moc dobře, že tuto knížečku psal letec, který válku zažil na vlastní kůži, protože popis soubojů v Hessově podání vtáhne a já jsem si souboje užíval. Z knížky přímo sálá nenávist vůči Německu a zároveň i láska k domovu, který museli tito hrdinové opustit. Zároveň velmi barvitě popisuje život letce v Anglii a nevěnuje se pouze soubojům na obloze.
Tohle bylo nahlédnutí do duše ďábla, ze kterého prostě čišela nenávist vůči těm, kteří nevěří v ideologii nacismu a zejména nenávistná vůči Čechům. Zároveň zde bylo krásně vidět, jak JG opravdu věřil, jak je v roce 38 Německo mocné a že jednou opravdu ovládne celý svět.
Pravda o zkáze Sodomy je alegorií opravdu rozsáhlou nicméně jsem měl problém prokousat se prvními sto až dvě stě stranami a zvyknout si na styl psaní. Poté už se ale kniha dala číst opravdu dobře a musím uznat, že kniha opravdu dokáže skrytě popisovat události v komunistickém bloku a Sodomané se chovají asi tak, jak život fungoval za totality u nás. Divím se, že takový román mohl u nás opravdu vyjít. Hodnocení knihy ovšem ubírá fakt, že člověk totalitu u nás zná a tak ho děj nemůže ničím překvapit.
Kniha je členěna do mnoha menších podkapitol a není ani moc obsáhlá. Musím uznat, že začínala velmi vtipně a u příběhů z mládí se člověk zasmál a jako by někdy viděl sám sebe, protože jako kluk zažíval přesně totéž a choval se podobně. Jak ale autor popisuje příběhy z dospívání, kniha ztrácí své kouzlo a humor odchází.
Dreamtchatcher je výborná kniha! Zatím nejlepší, jakou jsem kdy od SK četl. Je hodně psychologická a některé kapitoly jsou opravdu složité na pochopení a King přeskakuje co kapitola to k jinému z kamarádů nebo do jiné části dění, takže u toho musíte myslet, ale všechno do sebe krásně zapadá. Skvělá kniha na skvělé téma psychologie a telepatie s parádní dálniční honičkou! Mimozemská tématika dává ději šťávu.
Popis Paříže 15. století mi opravdu nevadil, naopak mě docela bavil a vůbec celý příběh dýchal atmosférou středověku. Kapitoly popisující bitvu u Chrámu Matky Boží považuji za nejlepší z celého díla.
Útlá knížečka, kterou zdoláte, pokud vás chytne opravdu za chvíli. Tahle knížka mě chytla, protože krásně vybarvuje prostředí opuštěných lesů, samoty a bezmoci. Zároveň popisuje neznámé tak, že ani vy byste nechtěli být v kůži malé Trishy, protože vám u čtení naskakuje husí kůže.
Už je to dávno, co jsem Two Hours To Darkness četl, ale dodnes si pamatuji "šíblýho" kapitána ponorky a tu tíživou atmosféru uvnitř ponorky i v mezilidských vztazích. Atmosféra houstla a houstla a konec jsem četl jedním dechem, protože kniha nabrala šílené tempo a atmosféra by se dala krájet. Zde popsaná hra nervů, mě absolutně chytla.
Putování Thorina Pavézy a jeho družiny si nenechám nikdy ujít. Celkově už jsem tuto knihu přečetl třikrát a myslím, že ne naposledy. Kniha je výprávěna barvitě a poutavě. Někdy je sice znát, že je pro menší čtenáře, ale to mi vůbec nevadí.