Deníky 1938

Když Goebbels deník psal probíhala ve Španělsku občanská válka (1936-1939), Japonsko vedlo od roku 1931 vleklou válku o severovýchodní území Číny známé jako Mandžusko, málokdo tušil, že svět je v roce 1938 na prahu druhého globálního konfliktu, který vypukl v 1. září 1939. Deník je psaný heslovitě, krátce, výstižně a Goebbels se všímá nejzajimavějších věcí ve světovém dění, v Německu a samozřejmě na konci každého dne nezapomene ze sebe udělat vzorného otce, když vzpomíná na Magdu a děti. Například Franko má ve Španělsku úspěchy, bohužel nejsou tak pronikavé, bolševická propaganda nepředstavuje pro Německo žádné nebezpečí, Rusko je úhlavní nepřítel s nímž není smíru. V té době má Goebbels na starosti i německou kinematografii, schvalování filmů, recenze v deníku jsou krátké výstižné, prý hudební komedie, strašné svinstvo, triviální, frivolni, nudné, bez stylu, těžká blamáž a já ho varoval ( film Capriccio režisér Ritter). Film svojí pitomostí působí ničivě na diváka. V deníku je popsán anšlus Rakouska, který proběhl hladce, podobně měla dopadnout naše republika, s Prahou chce Vůdce naložit podobně jak se naskytne vhodná příležitost, píše Goebbels. Příležitost se našla mnichovská zrada a polské ultimátum ( Těšínsko). Deník je psaný jen do října 1938, v listopadu však proběhla vídeňská arbitáž a museli jsme ještě podstoupit část jižního a východního Slovenska a téměř polovinu Podkarpatské Rusy Madarsku. Zápisky z deníku, chtěl určitě Goebbels později literárně upravit a vydat knižně, bohužel tisíciletá Říše trvala jen 12 let.

Mistr propagandy v Německu.Lepší se už od té doby ani nenašel.Ale to co propagoval to bylo zločinné a rasistické.Vždycky si kladu otázku,jak se tak inteligentní a pracovitý člověk mohl nechat zblbnout a věřit tomu,že co dělá je správné a potřebné.

Štylisticky to nemožno hodnotiť, pretože je to denník a obsahovo mi prišli osobné zápisky majstra persuázie a demagogizácie celkom zaujímavé. Mnoho ľudí sa ešte dnes pozastavuje nad otázkou: "ako je možné, že bol nemecký národ hluchý k zločinom nacistov a ignoroval agresívnu politiku?" Odpoveď nie je, že pred zločinmi prižmúril oči ako daň za bezstarostný a prekvitajúci život, odpoveď je, že Joseph Goebbels vykonával svoju prácu tak dôsledne, že bez neho, by Hitler ani len nevykonal svoje prvé kroky ( anšlus Rakúska a České sudety) bez negatívnej odozvy národa, ktorá bola zažehnaná obratnosťou práve ministra propagandy. Z denníka cítiť nadradené sebavnímanie, ktoré pôsobí ako balzam pre jeho dušu. Tú od roku 1914, ktorý mu priniesol sklamanie vo forme odmietnutia do náboru kvôli zmrzačenej nohe, trápil komplex menejcennosti. Obávam sa, že nadpriemerne inteligentní trpitelia komplexu menejcennosti sa stávajú skutočne nebezpečnými, práve v okolnostiach, kedy dostanú do rúk moc.