EricNor
komentáře u knih
Perunova krev I.
František Kotleta (p)
Chvíli to docela jde, ale pak jsem začal mít pocit, že mě to čtení vyčerpává a cítím se tak trochu znásilněn a vysílen a nemohu číst dále, kvůli vyprázdnění mozku četbou. Nastal opak uspokojení a to už po čtvrtině knihy. Číst to ve čtrnácti, tak to zhltnu, teď už to není pro mě.
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
pěkný příjemný počteníčko, na který jsem se každý večert opravdu těšil. No a včera rozečtený Hedvábník.Robert Galbraith umí!!!
Mráz
Bernard Minier
S Mrazem mám trochu problém v tom, že sice má šestset stran, ale je to jako byl jich bylo jenom čtyřista, asi to budou ty velký mezery mezi řádkama a široký okraje - takhle plýtvat papírem by se nemělo. Navíc ten děj vůbec nenapíná, ale čtení je to docela uklidňující a dobře se mi po tom vždycky usínalo. Trochu napínavý je jen posledních 100 stran. Jsem asi zhýčkaný Nesbem a Keplerem. Minierův styl je trochu jednodušší a postavy jednají málo uvěřitelně, až na výjimky. V každém případě, pokud nemáte co číst, tak si přečtěte něco jinýho. Trochu zklamání a příště už se reklamními slogany obalamutit nenechám.
Policie
Jo Nesbø
Přečteno natřikrát. Harry se vrátí, v což pevně doufám. Pár toho zůstalo otevřeno a pokračování se nabízí - dokonce se mi zdá, že by soupeř mohl být opakem Harryho superhrdiny, tedy superpadouch. V zatím posledním díle Nesbo perfektně ovládá práci s postavami a stupňuje napětí v každé kapitole. Děj je promyšlený, všechno klape a zapadá do sebe, jak jsme u Nesba zvyklý a i když se knížky podobají, stále mě to moc baví!!! Oproti Přízraku o dvě hvězdy lepší. Upozorňuji, že Přízrak a Policie na sebe navazují, tak kdo nečetl Přízrak, měl by s ním začít. Ostatně celá série je kromě prvních dvou dílů provázaná. Můj top je Levhart.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
V severských autorech trochu něco jiného, než jsem zvyklý z kriminálek. Chvíli jsem se odhodlával, než si to přečtu, ale stálo to za to. Je zřejmá inspirace Forrestem, ale autor si žene děj kupředu, vrší jednu zábavnou postavu za druhou a ač některé nelogičnosti slouží pro posunutí děje a v reálu jsou nepředstavitelné, že by je provedl jakýkoliv hlupák, tak Jonasson baví od začátku do konce.