dwi komentáře u knih

Jako Milovník Fabera čtrnáct jsem se znovu utvrdil v tom, nakolik je literatura mocná pokušitelka. Uhrančivý román, který vznikne tak jednou za deset let. A kdo si kupuje literaturu na základě reklamy, je s prominutím &^%&^* (nemám oázanskou klávesnici).

12 26.01.2017

Agónie současného československého hororu v celé své nahotě. Asi nejnásilnější bylo se tímhle cancem vůbec prokousat. Pan Pochva cílí nejspíše na úchylné dyslektiky a slaboduché čtenáře. Prostě taková lacinější kontroverze zabalená v tuně pózerství.

Mimořádně zajímavá studie poodkrývá stinnou tvář čerstvě nabyté svobody. Nacistické Německo během několika let rozvrátilo celou Evropu, zdecimovalo miliony lidských životů a v přeživších dlouho zanechalo hořkou pachuť a nechuť vzhlížet k budoucnosti. Statisíce lidí bez domova se bezcílně potulovalo zdevastovanou Evropou, zločin a kriminalita obludně vylítly a obzvláště za Rudou armádou pak zůstal nespočet znásilněných, zohavených a umučených žen. Jediným cílem poválečného života tak bylo - opět - přežít... Keith Lowe boří mýty o rozjásaných davech, tancích a oslavách a ukazuje, jakou nehostinnou a krkolomnou cestu musela Evropa urazit, aby došla tam, kde je dnes...

4 15.07.2015

Kniha, jejíž sílu doceníte až tehdy, když vám někdo hodně blízký zemře. A vy nevíte co dál, pohltí vás prázdnota a času je nekonečně mnoho. Julian Barnes se doslova propsal žalem nad ztrátou manželky – citlivě, chápavě, a především neuvěřitelně čtivě…

3 16.04.2015

Genocida humoru!

2 26.12.2018

Mor a chlor! Tohle je geniální román. Nakladatelství Rubatu patří můj kosodélníkový dík! (tajně doufám, že Sedm bláznů si zakoupí více jak sedm lidí a brzy se dočkáme pokračování – Plamenometů...)

2 15.01.2016

Román, na který zapomenete dříve, než roztaje sněhová vločka. Literární kritici si budou rochnit blahem a předhánět se v superlativech, já se ale nudil. Stejně jako u předchozího autorova románu. Banalita všednosti protkaná sebelepšími vnitřními úvahami zůstává pořád banalitou...

2 20.06.2015

Dílo, které může fungovat leda tak na divadelních prknech, v knižní podobě však působí moc velkohubě. Pětice cestujících se vlivem nepříznivých okolností ocitá v kutlochu jakéhosi soudce, kde jsou podrobeni mravní a etické lobotomii. Všechny osoby ze sebe začínají soukat velkodušná lidská moudra, až se čtenářovo oko neúprosně klíží ke spánku. Jeden z méně šťastných výběrů jinak dokonalé edice Světová knihovna.

2 01.06.2015

Ha Ilči vypreparoval Kafkův Zámek, přidusil ho ještě absurdnější atmosférou a vytvořil tak zábavnou literární hru o zacyklenosti a předurčenosti našich životů, které stále dokola prožíváme. A nebo také ne...

2 05.05.2015

Bezbarvý Murakami, vyšisovaný děj a vykrádání sebe sama. Ne vždy je dobré podlehnout nakladatelskému tlaku a rok co rok chrlit nové a nové příběhy. Po dechberoucí románové fresce 1Q84 tak přichází rozčarování. Apatický Cukuru a jeho balvan z minulosti se sice místy drolí do zajímavých odboček, tentokrát je to ale hodně málo. A o useknutém / ošizeném konci je pravděpodobně lepší pomlčet. Do budoucna by to chtělo zvolnit literární tempo, příběhy lépe komponovat a hlavně přijít s něčím novým...

S další a další přečtenou Palahniukovou knihou mám neodbytný pocit, že autor se stal otrokem svého stylu a de facto se nikam nevyvíjí. Dokolečka exhumuje různě deformované protagonisty a obnažuje jejich atypické obsese, názory, jednání. Třikrát to ještě může fungovat, pak už se čtenář zalyká...

2 06.02.2015

Osm básní na téma rybníků a rybolovu vybrala Blanka Stehlíková, která také připsala vzpomínku na svého otce. František Peterka doprovodil text třemi serigrafiemi, které vytiskl Antonín Komárek. Grafickou úpravu navrhl Jan Viener, text písmem Caslon vysadila Zdena Vienerová. Text vytiskla tiskárna S-tisk, s.r.o., ve Vimperku. Knihařsky zpracoval Ateliér Krupka v Úvalech u Prahy. Vydal Vladimír Beneš v nakladatelství Bonaventura v edici Do kapsy v nákladu jednoho sta výtisků na grafickém papíru Excudit Plzeň v roce 2005.

[můj výtisk 2/100, stav 10/10]

Graficky upravil, třemi dřevoryty vyzdobil Antonín Burka. Vytiskla knihtiskárna F. Obziny ve Vyškově na Moravě a vydal nakladatel F. Lukavský v České Třebové na podzim 1929 v 1100 výtiscích, z nichž 100 na antiku rýhovaném, 50 na domácím japanu a 50 na van Gelderu.

[s podpisy Viktora Dyka a Antonína Burky, můj výtisk č. 9, stav 7/10]

1 14.07.2017

Snad žádný jiný kontinent v minulém století nezažil takovou kohortu autoritativních vůdců a vyšinutých diktátorů jako Afrika. Zhruba od 60. let 20. století se kontinentem přelila vlna osvobozujících hnutí, v jejichž čele stáli ti, kteří nejvíce řvali proti koloniální nadvládě. Výsledkem však často byl totální rozvrat nových států, série nekontrolované vlny násilí, drancování přírodních zdrojů a úpadek do roztáčející se spirály chudoby a hladu. Jednotlivé kapitoly knihy přinášejí stručné medailonky vůdců bez hlubších analýz a často recyklují obecně známé informace, což je poměrně škoda. Jo a v Libri by měli koupit korektorovi silnější brýle, těch chyb je tam opravdu hodně...

1 24.01.2016

Poměrně tíživé téma (rakovina jedné z hlavních postav) slouží nizozemské autorce Esther Gerritsen k vykreslení leckdy absurdního vztahu mezi matkou – která skutečnou matkou nikdy vlastně nebyla – a rozpolcenou dcerou. Díky mnoha strohým a úsečným dialogům knížku přečtete relativně rychle, ale výsledný dojem je – alespoň dle mého – dost rozpačitý. Jednání dcery je dost často na facku a matky jakbysmet. V edici Současná světová próza se jedná o jeden ze slabších titulů...

1 01.02.2015

Toto zvláštní vydání s barevnými dřevoryty a koženou vazbou Jana Rambouska vytiskla Polygrafia v Brně pro nakladatelství Fr. Borový v Praze 1932 v nákladu 200 výtisků, které jsou všechny na ručním papíře, autorem podepsány a číslovány.

[můj výtisk 153/200, stav 9/10]

Báseň z roku 1946 vydal tiskem v srpnu 1947 Muzejní spolek Palacký v Poličce k otevření rodné světničky Bohuslava Martinů. Její text autor později upravil.

V upraveném znění ji znovu vydává František Popelka v Poličce ke vzpomínce nedožitých 85. narozenin Bohuslava Martinů (narozen 8. XII. 1890 v Poličce) a posílá ji všem přátelům s přáním šťastného roku 1976.

Proti titulu dřevořez Jiřího Šindlera. Vytiskly Východočeské tiskárny, provoz Svitavy.

[stav 8/10]

K pátému výročí smrti biskupa Antonína Podlahy jako svůj soukromý tisk vydal Jan Lebeda v počtu 150 číslovaných výtisků. Původními dřevoryty vyzdobil Arnošt Hrabal. Podle návrhu M. Kalába vytiskla Průmyslová tiskárna v Praze písmem Menhart Romana Monotype na holandském papíře Pannekoek.

[můj výtisk 43/150, stav 8/10]

Z polského originálu Eleonora Ziemięcka Wspomnienie vydaného nákladem A. Dzwonkowského roku 1861 ve Varšavě přeložil a glosu o autorce napsal Jaroslav Simonides. Třemi původními litografiemi vyzdobila Daniela Havlíčková, která také navrhla grafickou úpravu. O vydání pečoval Vladimír Beneš.

Jako slavnostní tisk k XV. festivalu Fryderyka Chopina vydal pro Společnost Fryderyka Chopina a Kulturní a společenské středisko města Mariánské Lázně Supraphon, n. p., nositel Řádu práce, Praha 1, Palackého 1, v roce 1974. Odpovědný redaktor Milan Friedl.

Vytiskla Stráž, tiskařské závody, n. p., závod Vimperk. Písmem Bodoni ručně vysadil Václav Zábran a vytiskl Bohumil Hradský. Litografie vytiskl Tomáš Svoboda v litografickém ateliéru Díla ČVFU v Praze. Knihařské práce provedl knihařský a polygrafický podnik Tomos Praha 1, závod 01, pod vedením mistrů Františka Kverky a Vlastimila Ejema. Vydáno dvě stě číslovaných výtisků na litografickém kartónu Weissenborn. Publikace číslo 02 172 74. Cena výtisku ve volných arších 55 Kčs.

[můj výtisk 141/200, stav 9/10]

Z barokového tisku pražského z r. 1658 přepsal a studií doprovází Vilém Bitnar. Původními kresbami vyzdobil Břetislav Štorm. Typograficky upravil a jako svůj druhý soukromý tisk vydal o velikonocích léta P. 1933 Josef Hrachovina. Vytiskla tiskárna Družstva Vlast v Praze antikvou Tages. Vydáno 100 číslovaných výtisků, z nich 1—50 na bílém ručním papíru z papírny Hahnemühle v Dasselu a 51—100 na holandském ručním japanu.

[můj výtisk 78/100, stav 7/10]