Dominik_13
komentáře u knih
Marie
Alexandr Kliment
Bravurně napsaná psychologická sonda do nitra mladé ženy ztrácející své životní jistoty, odcizující se od manžela. V jejím monologu se míchají myšlenky, vzpomínky, dialogy i popisy vnějšího dění a vytvářejí tak plastický obraz jejího vnitřního světa. Skvělé dílo, škoda že tak pozapomenuté.
Largo desolato
Václav Havel
Možná ne tak dokonalé a s lehkostí napsané jako jiné Havlovy hry, ale najdete v ní tuto repliku o slově milenec: "Představuji si pod ním jakéhosi věčně nahého majitele ptáka."
Kolik příležitostí má růže
Jan Skácel
Jedna z nejpůvabnějších sbírek poezie. S dětskou naivitou pohlíží na věci, které se staly samozřejmými, a ukazuje jejich výjimečnost. A na prostoru několika slov dokáže zachytit nevýslovnou tíhu života.
Naděje s bukovými křídly
Jan Skácel
Nebudu trhat partu a namísto opěvování Skácelových formálně prostých, ideově hlubokých veršů také uvedu své oblíbené:
lidé se berou pro ticho
které je slyšet jenom ve dvou
jinak to ticho neunesou
jinak je ticho přemůže
JOB-BOJ
Josef Hiršal
Mám rád experimentální poezii a JOB-BOJ je takřka její učebnicí: zkoumá možnosti her s písmeny, slovy i větami, zábavným způsobem ukazuje jazyk jako materiál pro matematické kombinování, zároveň také upozorňuje na jazykovou vyprázdněnost. Hiršal s Grögerovou se nesnaží tolik o vytvoření smysluplného sdělení jako jiní velikáni české experimentální poezie Havel a Juliš, přesto by byla škoda jejich knihu přehlédnout.
Zahradní slavnost
Václav Havel
Vynikající Havel, na kterém lze poznat, že si teprve osvojuje repertoár technik absurdního dramatu, který bude ve svých následných kusech (dle mého ještě úspěšněji) aplikovat. To však vůbec neznamená, že by Zahradní slavnost neobstála sama o sobě: zesměšňování byrokratické mašinerie je extrémně zábavné, smysluprázdné repliky brilantní a jednotlivé postavičky správně střelené.
Vernisáž
Václav Havel
Nejlepší a nejzábavnější Havel. Asi to bude tou koncentrovaností, možností neroztahovat výtečný nápad do celovečerní hry, ale pořádně prozkoumat jeho potenciál na malém prostoru.
A ta scéna s odhalenými prsy...
Co zbylo z anděla
Jan Skácel
Možná že tenhle začínající Skácel zní trošku naivně, ale stále je to Skácel s jeho neuvěřitelnou dovedností zachytit slovy těžko vyjádřitelný pocit ze světa, z běžných věcí, z lásky, z bolesti, ze smrti.
Antikódy
Václav Havel
Experimentální poezie, která nechce jen prozkoumávat hranice sebe samotné, ale touží něco sdělit o světě. A činí tak zábavně a nápaditě. Až se budete divit, jak vás dovede oslovit něco, co je "přitom taková blbost".
Taneční hodiny pro starší a pokročilé
Bohumil Hrabal
Nesmíte zde hledat příběh a už vůbec ne poučení! Hledejte zde radost z pouhého vyprávění, které vedle sebe klade zásadní i nedůležité, krásné i ošklivé, zábavné i zničující: to vše při pokusu zachytit prchavou esenci vlastního životního prožitku.
Jarmilka
Bohumil Hrabal
Próza skvělá hlavně proto, jak je zdánlivě nehrabalovská - byť i s jeho pozdější poetikou má množství společných rysů. Není však obalena do známé hrabalovské lyriky a na povrch se tak dere její uspokojivá a zároveň hrůzostrašná syrovost. Svou kolážovitou metodou skládá dohromady funkční obraz běžného života za vrcholného socialismu. A zdánlivě odosobněný pohled vrcholí v silném, existenciálně laděném závěru. Velká škoda, že o Jarmilce není mezi běžnými čtenáři větší povědomí...
Zabiják
Émile Zola
Se čtením Zabijáka neváhejte. Ne proto, že je v seznamu doporučené četby. Ani ne proto, že z příběhu plyne důležité poučení (vážně někdo čte knihy kvůli tomu?). Už vůbec ne proto, abyste mohli v komentářích polemizovat se Zolovým pojetím determinismu.
Čtěte Zabijáka proto, že příliš lepších děl, v nichž se dostanete pod kůži jednotlivým postavám, s nimiž budete prožívat každou emoci a každý životní okamžik jejich strastiplné cesty, zkrátka není. Zola své postavy nešetří a díky tomu má kniha spád. Málokdy vás nechá vydechnout. Na jejím konci budete znechucení a zklamaní a nešťastní, ale čtenářsky povznesení.
Červený a černý
Stendhal (p)
Při pročítání zdejších komentářů si stále dokola pokládám tutéž otázku: "Hodnotíte knihu nebo charakter protagonisty?"
Je Julian Sorel mravně pochybný? Odpověď sice závisí na vaší morálce, ale asi se téměř všichni shodneme, že ano. Znamená to, že Stendhal stvořil špatnou knihu? Že jeho čtivý, s lehkostí napsaný román plný psychologicky hodnověrných postav a podmanivě vyobrazeného prostředí francouzské smetánky má být odsouzen, protože hlavní hrdina je vypočítavý intrikán? Není to spíše známkou dokonalosti autora, že dovedl vytvořit postavu tak živoucí, tak skvěle prokreslenou, že vám skoro po celou dobu poleze na nervy? Není právě tohle emoční zatažení čtenáře do děje známkou kvalitní literatury?
Knihy veršů
Jiří Orten (p)
V Ortenovi je všechno. Touha po samotě, žal z opuštění, radost z prostých věcí, úzkost z cizoty světa, smyslové nadšení, útěcha nalezená v lásce, bolest nalezená v lásce... Prostě všechno.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Naprostá klasika a prvotřídní důkaz, že i klasika nemusí být nudná, naopak že jí označení za klasickou mnohdy škodí a zbytečně vzbuzuje dojem něčeho zkostnatělého, nezáživného, nesrozumitelně napsaného. Nic není dále od pravdy. Spalovač mrtvol je svěží, neuvěřitelně zábavné dílo s promyšlenou strukturou, postavami, jež si přes jejich bizarnost oblíbíte, scénami, které nikdy nezapomenete, a jazykem, který budete mít chuť napodobovat.
Myši Natálie Mooshabrové
Ladislav Fuks
Fukse nejde nemilovat. I ta nejzávažnější témata a nejtragičtější příběhy dokáže napěchovat humornými či bizarními momenty a roztomile zábavnými dialogy. Obelhává přitom mnohá čtenářská očekávání, narušuje principy standardního vyprávění a - last but not least - všude vecpává odkazy na klasickou hudbu! To chcete!
Homo Faber
Max Frisch
Zajímavý příběh, zajímavá hlavní postava, ale především: bravurní provedení. Obzvláště první část a její hrátky s vyprávěním a časem je nesmírná radost číst.
Avion
Jiří Kratochvil
Rozhodně nejde o knihu, kterou bych doporučoval na potkání. Ale je tak zábavně napsaná! Může krapet odradit, že nejvíce si ji užijete až při opětovném čtení, kdy už budete vědět, kdo je kdo, ale vážně to stojí za to.
Zapomenuté světlo
Jakub Deml
Pokud se necháte unést proudem autorových slov a nebude vás pohoršovat jejich cynismus, pesimismus, beznadějnost, snad i zahořklost, budete vyplivnuti po několika málo hodinách zdecimovaní a vyčerpaní a budete vědět, že takhle intenzivních zážitků, v nichž vám bude dovoleno zcela se ponořit do hlavy jiného člověka, příliš není.
Golet v údolí
Ivan Olbracht (p)
Ani Nikola Šuhaj, ani Anna proletářka, tohle je Olbracht, kterého byste měli znát. Krásné, čtivé, zábavné příběhy psané jazykem, který těší.