Dolente komentáře u knih

Ta kniha je dobrá, řekla bych bohatá. Výborně napsaná a příběhy a vyprávění jsou dobře vypointované. Nicméně něco mi na ní vadilo. Nedokážu asi přesně pojmenovat, co to bylo. Přišlo mi, že je to moc sentimentální a tak nějak...mladistvé...nevím.
K návštěvě Bukurešti mě to ale každopádně nalákalo a dozvěděla jsem se hodně nového i o historii Rumunska obecně (což tedy nebylo těžké, protože jsem předtím nevěděla v podstatě nic :)) a dost mě zaskočilo, jak moc je bolestná.
Výsledek: dle mě kniha za přečtení rozhodně stojí.

1 15.04.2016

Nechávám bez hodnocení, protože mám pocit, že jsem knize vůbec neporozuměla. Poznámky překladatelky následující za jednotlivými kusy do toho trochu světla vnesly (možná se vyplatí přečíst si je vždycky předem, ale zase vás tak trochu předsměrují v tom, co si o tom máte myslet), ale i tak - měla jsem pocit, že tyhle úvahy prostě nestíhám sledovat, nechápu je, nerozklíčuju odkud se berou ani kam směřují. A taky že mi chybí znalostní background - Jelineková se se čtenářem nemaže, je jí zjevně úplně fuk, že může něco neznat a pak nepochopit, nač autorka naráží (zvyklosti kolem Burgtheateru, odkazy na Heideggera, nepřeložitelné německé slovní hříčky, události z jejího osobního života apod.). Uvidíme po divadelní inscenaci...

Strašlivá kniha. Doporučoval ji Kingsley Amis jako knihu, která nejlíp vystihuje stavy těla i mysli, do kterých se alkoholik dostává, jak uvažuje a jedná. A nejděsivější bylo, jak v tom člověk nachází paralely s vlastním životem. Jen mírné a jen v náznacích, třeba i týkající se jiných zlozvyků a obecně problémů, které jsou otázkou vůle, ale jsou tam zcela bez pochyby. Každopádně úplně jasně z knihy vyplývá, že chlast je svinstvo. Po přečtení budete potřebovat panáka, ale nebudete si ho chtít dát. Což samozřejmě znamená, že si ho dáte trochu později.

2 13.01.2016

Nějak jsem se do toho nemohla dostat. Nápad to má dobrej, ale forma je - nevím, jak to jinak říct - prostě nudná. Přestože ústřední myšlenka je velmi zajímavá, připadá mi, že je úplně nevyužitá, že autor klouže jen po povrchu. Možná se do hloubky má dostat čtenář sám, ale buď na to vůbec nemám nebo bych potřebovala chytlavější příběh.

04.03.2015

Jakožto pro člověka, kterej z minulýho režimu nepamatuje prakticky nic, pro mě byla tahle knížka obrovským přínosem. Pan Placák je docela důkladnej - v knížce je spoustu citací z dobových materiálů - a přesto se kniha čte dobře. Hlavně proto, že autor se nevyhýbá velmi osobnímu pojetí a komentuje dění a zmíněné citace z pozice někoho, koho se to týkalo, což tak nějak samovolně dává knize příběh.
Líbilo se mi, že otevřeně mluví o své nenávisti nejen k režimu, ale i k tehdejším "fízlům", ke všem bez rozdílu. Vůbec jsem se s tím nedokázala ztotožnit. A to mi právě přišlo dobrý, tak nějak jsem si z toho odnesla aspoň nějakou představu, co ta doba dokázala v lidech vyvolat. Jakožto člověk, kterej nikdy nenarazil na nic podobnýho, ničemu takovýmu nemusel čelit, je to pro mě, myslím, dobrá škola.
Celkově podle mě skvělej počin, protože zapomenout se nesmí, i když to člověk sám neprožil. To, že lidi odpouštěj a mávnou nad věcma rukou, lze považovat za ctnost a velkorysost v osobním měřítku. V měřítku společenském je to krátkozrakost a neúcta k těm, kteří bojovali a trpěli. Takže vězme.

8 14.12.2014

Epický dílo...napsat román takovýho rozsahu, aby měl smysl a spád, to podle mě chce fakt kumšt. Začátek mi hodně připomínal Plechový bubínek takovou tou "podivností" hlavního hrdiny i stylem vyprávění, nebo taky Rushdieho Děti půlnoci, to zase trochou tý orientální mystiky a obecně příběhem, který se týká osudů jedné rodiny.
Za druhou polovinou to trochu ztratilo drajv, proto dávám jen čtyři hvězdy. Když prostě hlavní hrdina dospěl, už to pro mě nějak nebylo úplně ono. A vyskytlo se tam pár situací, který mi přišly fakt mimo a vůbec jsem nepochopila, proč tam jsou.
Kdo se chystáte číst, připravte se na zlo, hnus a hrůzu - to všechno podávané úžasně rozmanitým jazykem s nádechem poezie (překladateli patří můj obdiv). Každopádně zážitek, ale nic pro slabé povahy. Nečekejte ani, že si někoho z postav oblíbíte...

1 26.02.2014

Mně nepřipadá, že to je kniha primárně určená pro děti, vlastně mě to ani nenapadlo, dokud jsem si to tady nepřečetla v anotce a komentářích. Prostě je to jen legrace a musim říct, že jsem se u toho fakt pobavila. Navíc je to skvělej recesistickej dárek pro intelektuální kamarády :D

2 02.12.2012

Jeho deník mě teda moc nebral, ale anekdoty jsou geniální! "Gogol se jednou převlékl za Puškina a..."

09.07.2011

Srdcovka z dětství..

19.05.2011