D.-e.-e.- komentáře u knih
Klasický popelkovský příběh. 4 hvězdy dávám hlavně za sympatické podání Jamese Ellisona. Příběh je napsán poutavě, čtivě a bez komplikovaného vyjadřování, o to víc je pak člověku blíž a dokáže vtáhnout. Aniž byste si to zvlášť uvědomovaly, přirozeně se do situací vžijete.
Ač to nebývá zvykem, musím konstatovat, že všem jistě velmi dobře známý film, je zdařilejší než tato kniha. Snad je to proto, že navzdory obyčejům je předchůdcem knihy právě on, nikoli naopak. Nebo je to absencí báječných dnes již skoro kultovních písní? Je to možné. I když jsem si po celou dobu čtení představovala líbeznou tvář Leontýnky a dalších herců z filmu, postrádalo to prostě šťávu.
Pokud bych měla hodnotit, jestli splnila účel (po Živagovi jsem potřebovala něco lehkého, oddychového...) tak bych ji musela dát 100 %. Ale vzhledem k tomu, že se snažím hodnotit komplexně, nemůžu jí srovnávat s takovými velikány, jakými je např. Jana Eyrová, takže proto to nízké ohodnocení. Ale jak říkám fajn čtivá knížka pro uvolnění a odreagování, od které žádné hlubokomyslnosti vlastně vůbec nečekáte a v dané chvíli ani nechcete.
I přes jistou nesnadnou čitelnost, nesčetné množství jmen a změť postav rozhodně nelituji, že jsem knihovníka neodmítla. Úžasným dovršením bylo zhlédnutí filmu. Nejen že se mi mimořádně líbil, ale hlavně mi pomohl pochopit a ujasnit si mnohé události, které mi v knize nebyly až tak jasné. Výsledný pocit? Báječný! Za mé relativně nízké hodnocení může opravdu jen ta náročná čitelnost. Samotný příběh je moc povedený.
Toto skvělé dílo je plné obchodních intrik, politiky, pletichaření, důvtipu, vychytralosti a taktiky, přičemž krásně vykresluje rozdíly mezi evropskou a čínskou kulturou. Naprosto mě dostávaly pasáže o hygieně, kterou Tchaj-pan přejímal od Číňanů a její pravidla pak zaváděl ve svých řadách námořníků a blízkých, kteří se považovali v porovnání s pohanskými Číňany za "ty civilizované". :-)
Knihu stojí za to na začátku neodložit, protože později... na to už ani nepomyslíte. ;-)
Opravdu silné kafe. Obávám se, že já osobně bych po takovém zážitku zřejmě ztratila zdravý rozum a i kdybych byla zachráněna, návratem do života by byl ústav pro duševně choré.
Kniha mě úplně nepohltila. Zřejmě to bylo zaviněno neustálou potřebou správně se zorientovat, nutností být v pozoru, co se týče střídání přítomnosti s minulostí, první osoby s třetí apod.
Jako vlastní hlavní myšlenku knihy vnímám to, že zbavit se fyzické a duševní závislosti není vůbec snadné, ale vymanit se z drogového světa při pomyšlení na zoufalé prognózy do běžného života, nulový smysl bytí, absenci jakýchkoli zájmů, je možná ještě těžší. Dílo poukazuje na to, že drogově závislí si neumí vůbec představit, co by v životě jinak dělali.
Četla jsem vydání z roku 2000 - zkrácené právě o zdlouhavé popisné pasáže, se kterými má většina komentujících velký problém a mohu ho jen doporučit! Příběh nic nebrzdilo ani neodsouvalo na druhou kolej. Události měly spád a člověk se mohl plně soustředit na děj, postavy a jejich osud. Krásná kniha. Vyzdvihla bych skvělé zápletky.
Příběh velmi dobrý, konec dechberoucí. Psáno ovšem jistou zvláštní, trochu těžkou formou. Díky ní a úvahám lorda Henryho, jsem si knihu musela číst nahlas, abych zabránila usínání.
Jedna z nejhorších knih, které jsem kdy četla. Opravdu jsem vnímala pouze jednotlivá slova, přičemž děj mi značně unikal - zda-li nějaký byl... :-( Dodnes nevím, o čem pojednávala, což beru jako takovou malou osobní prohru, protože čtu ráda a nic podobného se mi ještě nikdy nestalo.
Miluji ten příběh. Jakož i celou antickou mytologii. Knihu jsem četla už jako dítě, takže jsem se trochu ztrácela ve změti všech těch jmen bohů a válečníků. Často jsem na předchozích stránkách dohledávala, kdo je kdo. Už tehdy jsem ale věděla, že mi to za to stojí. Krom jednoduchého líčení ala pohádka bych vyzdvihla úžasné ilustrace.
"Mlhy na Blatech zůstávají odrazem doby i prostředí, které vykreslují, a podávají nám svědectví o době dávno minulé. Zachycují s výraznou věrností vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterním vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní...." Tato krásná slova pravil o příběhu distributor na stránkách jisté filmové databáze a moje pocity z románu vystihují tak přesně, že jsem si dovolila použít jeho citaci, než abych pracně hledala slova, kterými bych dokázala vyjářdřit sílu knihy. Opravdu příjemné nahlédnutí do minulosti...
Zvolila jsem známku odpad a to za autorčinu bezostyšnost. Kniha je totiž velmi - skutečně velmi - podobná Tajné lásce od Lenky Lanczové, i když zdaleka ne tak zdařilá. Působí na mě jako pouhá ubohá imitace.