Chvatěrubský komentáře u knih

Měl jsem obavu, že knížka bude jen dalším z řady hanopisů na prezidenta Beneše, kterými je český knižní trh doslova zahlcen... Naštěstí tomu tak není. Pan Šedivý nezapře své zkušenosti z vysoké diplomacie a zdravý nadhled. Jako čtenář jsem bezděky často uvažoval o tom, jak ošidná je hranice mezi rozhodnutím, které člověk udělat chce, a rozhodnutím, ke kterému je okolnostmi v podstatě dotlačen. Co měl Beneš v dané mezinárodní konstelaci udělat jinak, co mohl a co nemohl prosadit, co bylo vůbec reálné? Po bitvě je totiž každý generálem... a rozhodnutí činěná s nejlepším úmyslem se za čas mohou projevit jako tragické omyly. Prezident Beneš až příliš důvěřoval odvěké právní zásadě, že "smlouvy se mají dodržovat"; ale co lze očekávat, když druhou stranu mezinárodní smlouvy zastupují lidé jako Daladier nebo Stalin. Knížku vřele doporučuji.

3 02.03.2016

Cením si autorovy snahy o objektivní popis událostí. Na druhou stranu musím podotknout, že některé pasáže obsahují až příliš nepodstatných a nezáživných detailů. Historické údaje i soukromé zážitky autora jsou občas jakoby poházeny páté přes deváté... Ale i tak je možno se z knížky dozvědět řadu zajímavých informací. Ačkoli si o ruském prezidentu Putinovi nedělám žádné velké iluze, potěšilo mě, že pan Syruček dává prostor i jeho autentickým názorům, které jinak nejsou prezentovány v českých médiích. Např. mě překvapilo, že Putin v jednom rozhovoru výslovně uvedl, že bylo jednoznačně chybou sovětského režimu, pokud po II. světové válce východoevropským státům (tedy i Československu) vnutil svůj tehdejší nedemokratický systém. Pokud se týká krymské krize, až z této knížky jsem se dozvěděl o existenci dvoustranné Smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997, která byla oběma státy řádně ratifikována a obsahuje kromě rozdělení černomořské flotily i ustanovení o respektování suverenity Ukrajiny v tehdejších hranicích včetně Krymu. Takže anexe Krymu byla ze strany Ruska jednoznačně porušením minimálně této mezinárodní smlouvy a nikoli tzv. Budapešťského memoranda, které bylo a je právně nezávazným dokumentem...

3 23.02.2016

Naprosto neobjektivní glorifikace protektorátního prezidenta... Rozhodně doporučuji daleko objektivnější, vyváženější a přitom čtivou publikaci o životě JUDr. Háchy, kterou napsal Tomáš Pasák (což byl skutečně historik - na rozdíl od V. Junka).
Kniha pana Junka zapadá do jím vytvářeného a podle mě zcela překrouceného obrazu českých dějin, v němž prezidenti Masaryk a Beneš vystupují v podstatě jako zrádci a zločinci - viz jeho další knihy o "českých zradách".
Publikace o Háchovi je navíc zakončena rádoby "moudrým" varováním - citací K.H.Franka, s nímž se autor zjevně ztotožňuje...
S ohledem na celkové vyznění knihy nemohu dát nic jiného než odpad.
Podle mého názoru se JUDr. Hácha jako v jádru slušný a vzdělaný člověk snažil v prvních letech protektorátu zachránit co se dalo, dělal sice řadu nutných ústupků, ale některé jeho činy z této doby si skutečně zaslouží úctu. Ovšem po nástupu Heydricha a zatčení předsedy vlády Eliáše v září 1941 se Hácha stal jen trapnou loutkou v rukou okupantů a jeho veřejné devótní projevy totální podřízenosti vůči nacistům se už nedají obhájit. Hácha tím pošlapal svou vlastní čest (a byl si toho zřejmě vědom, dokud ho neopustil zbytek duševních sil). Zaslouží si pochopení, snad soucit, ale rozhodně ne úctu.

Brilantní historická studie, vysoce hodnotím snahu autora o maximální objektivitu. Kniha naštěstí není zatížena módním "národním sebemrskačstvím", aniž by se vyhýbala sporným tématům středoevropských dějin. Nejlepší historická publikace, jakou jsem kdy četl.

3 30.05.2014

Další módní přepisování historie s cílem velebit habsburskou monarchii a co nejvíce hanobit Československou republiku... přál bych těmto novodobým vykladačům pravdy, aby se podívali, jak opravdu vypadal život v českých zemích v letech 1914 - 1918. Bída, hlad, desetitisíce Čechů a Slováků padlých nebo zmrzačených ve zbytečné válce, kterou Rakousko - Uhersko samo agresivně vyvolalo. Ale dnes je módou plivat na první odboj, TGM a Beneše a čím dál víc lidí takové revizi dějin ještě tleská. Málokdo si uvědomuje, že tato revize českých dějin do značné míry kopíruje tzv. protektorátní vlastenectví.

První čtvrtina (asi do str. 60) je opravdu mimořádně zábavná, už dlouho jsem u žádné knížky nezažil tolik záchvatů smíchu... Ale pak už na můj vkus přibývá hluchých míst a opakujících se situací, takže pět hvězdiček dát nemůžu. Přesto je to příjemné oddychové čtení.

2 31.12.2015

Příkrá kritika c.k. vojenské justice, ale i celkových politických poměrů monarchie v období první světové války. Autor sám tehdy působil jako poměrně vysoce postavený vojenský soudce, takže se jedná o vzpomínky zcela autentické.
Na tehdejší protičeské perzekuce se bohužel už dávno zapomnělo, stejně jako na zinscenovaný proces proti K. Kramářovi, odsouzenému bez důkazů za údajnou velezradu k trestu smrti provazem (zachránila ho až milost nového císaře Karla - který je zde autorem popisován bez jakékoli zášti jako panovník a člověk zřejmě slušný, ale slabý, ovládaný svým okolím).

1 22.09.2020

Hodnotím jen komentář pana Hájka, samotné dílo je odpad všech odpadů.

1 18.07.2016

Z hlediska literární úrovně podprůměrné, v některých pasážích až nechtěně směšné dílo, které je ale jedinečným historickým dokumentem prezentujícím názory a úvahy komunistického dogmatika, který byl 11 let československým prezidentem.

1 30.05.2014