bzucino komentáře u knih

Autoři se svezli na vlně vysvětlení, proč vznikla americká hypoteční krize v roce 2007, která se následně přelila do světové finanční krize 2008. Knížka je kompilátem jejich článků v odborných časopisech. Hlavním cílem knížky bylo zvýšení impaktu autorů v zpravodajské a odborné komunitě, což je na srozumitelnosti znát.

Jednotlivé kapitoly jsou volně řazené, polemizují s klasickou ekonomikou o důvodech některých ekonomických jevů, např. míra nezaměstnanosti, rychlost růstu (nebo pádu) akcií nebo míra spoření domácností. Na rozdíl od klasické ekonomie, která považuje člověka za homo economicus, se autoři snaží vysvětlovat uvedené jevy pomocí terminologie behaviorální psychologie/ekonomie. Autoři poukazují na zdánlivě nelogická rozhodnutí lidí a argumentují, že právě toto chování ma podstatný vliv na nestabilitu trhů a ekonomik vyspělých států.

4 23.09.2014

Lidé se dělí na čtyři skupiny. Na ty, kteří
* ví že ví,
* ví že neví,
* neví že ví,
* neví že neví.
První (a čtvrté) skupině bych doporučil jiné čtení. Knížka není servilní a v mnoha případech jde proti zavedené všeobecné znalosti. Bude se jim zdát prázdná, nebudou s ní souhlasit a budou jí považovat za ztrátu času.

Taleb ukazuje na některé kognitivní klamy, které člověk prožívá. Jedním z nich je i problém zevšeobecňování - vědomosti zevšeobecňujeme především ty, které jsme zažili + ty, kterým věříme. Z toho je zřejmé, že se bude lišit , co je pravda a co za pravdu pouze považujeme. Vemte si např. vážně míněné tvrzení: "20 let tady v jaderné elektrárně mačkám knoflíky a nikdy se nic nestalo. Tak proč by se mělo, když zmáčknu tyhle 3?" Zevšeobecnění (indukce) stojí na myšlence, že za danou vědomostí je pouze jeden mechanismus. Jestliže se ale mechanismus změní, nebo se dostaneme mimo oblast jeho působení, pak indukce selhává. A to je právě to, na co furt a znovu dokola poukazuje Taleb. Černá labuť je neoprávněné zobecnění naší zkušenosti, případně sebeklam, že svět je stále stejný, že se nemění. Taleb indukcí ukazuje, že i indukce se může mýlit.

Jestliže chcete odpočinkové čtení, najděte si jinou knížku. Taleb se neustále opakuje (tak jak to doporučuje každý kouč tvůrčiho psani ;-) ) a budete se nudit. Jestli ale chcete pochopit něco více ze světa, který nás obklopuje, najdete tu dostatek kacířských myšlenek, které se za pár generací objeví i v učebnicích ekonomie.

7 18.09.2014

Autor rozebírá 23 filosofických otázek. 24. kapitola popisuje chyby (řekl bych vrozené) v uvažování člověka - psychologické klamy. Poslední, 25. kapitola předkládá sedm logických paradoxů. Ono to ani moc paradoxy nejsou, spíše takové logické hříčky, neznalým těchto hříček dovedou pěkně potrápit hlavu. Samozřejmě, za předpokladu, že se nepodívají na řešení na konci kapitoly.

Knížku mohu doporučit, jestliže máte rádi logické hlavolamy, jazykové klamy, nebo se prostě chcete začít zajímát o filozofii. Například si vemte větu: Každá pravda je relativní. Je tedy relativní i předchozí věta? Jestli ano, pak některé pravdy relativní být nemusejí. Jestli ne, pak je uvedená věta zřejmě nepravdivá. Jak z toho ven?

Kapitoly je možné rozdělit na několik okruhů. Jsou tady problémy přírodní filozofie - ty jsou slabší kvality, např. cestování v čase a otázka determinismu vs. slobodné vůle člověka. Pak knížka obsahuje několik kapitol týkajících se morální filosofie - např. rozebírá jestli je morálně dobré potírat homosexualitu nebo vynucovat vegetariánství. Je možné zabít člověka, abychom jiný život zachránili? Je tady několik těžších kapitol týkajících se významu a toho, co můžeme vůbec chápat. Jak vlastně vzniká vědomí (v této části ignoruje neurovědy, popisuje problém pouze z filozofického hlediska), co je vědění a jak vůbec víme, že jsme? Posledním okruhem otázek jsou otázky týkající se existence Boha. Na můj vkus je Bohu věnována neúměrně velká pozornost. Patrně je to daň za to, že původní dílo vyšlo v USA - státu s mimořádně silným vlivem církve na společnost.

U každé kapitoly je uvedena obtížnost - lehká, střední, těžká. Mne se obtížnosti jeví úplně jinak, ale možná autor testoval obtížnosti na dostatečném vzorku čtenářů a jsou uvedeny správně. Ale i ty nejobtížnější části jsou podstatně jednodušší na pochopení, než kdybyste si např. pro inspiraci, jak vzniká význam slov, četli Humea nebo Wittgensteina. Přijde mi, že autor mnohokrát raději volí přehlednější, i když slabší argumentaci.

3 16.09.2014

Dílo samotné je příspěvkem autora k tématu "Proč existuje něco, a ne nic." Dělá tak ne formou filosofického traktátu, ale spíše románu, formou návštěv různých filosofů. Na rozdíl od monografie neprezentuje kritiku cizich děl a pak svůj pohled, ale cituje, nebo i přepisuje reálné rozhovory.

Autorovi chybí přehled v matematice a fyzice. Dost argumentů je chybných hned na začátku, kdy předpokládá chybný fakt. Někdy je to skutečně neznalost, kdy opakované tvrdí něco, co matematicky není pravda - např. podle autora je nekonečno číslem. Také za tvrzení, že počet prvků prázdné množiny = 1 by byl asi nucen zkoušku z teorie množin opakovat.Často se odvolává na fyzikální hypotézy, jako by to byly ověřená fakta (např. singularitu u Big Bangu bere jako realitu, ne jako naší neznalost fyzikální reality). Mnohé argumenty jsou typu: "Musí existovat argument. Všechno ostatní jsme vyloučili, a tedy toto je ten správný argument." S tímto Sherlockovským obratem je třeba zacházet opatrně - mimo matematiku se téměř vždy ukáže, že buď už předpoklady jsou chybné, nebo nebyly vyloučeny všechny možnosti.

U filozofů nevím, fyziky vybírá pouze podle jejích mediálního ohlasu, ne podle jejich erudice. Matematiky pro jistotu neoslovuje žádné. Vůbec nebere v potaz, že každý zpovídaný si pod "nic" představuje něco jiného. Navíc některé zásadní argumenty, týkající se nic, vůbec nezmiňuje. Například se nedotkne antropického principu: Kdyby bylo nic, nebylo by možné naší otázku vůbec položit, musí být něco, aby otázka vůbec mohla být položena.

Knížka je jinak perfektně srozumitelně napsána (takže na rozdíl od jiných filosofických děl je většina argumentů pouze špatně, ne "even not wrong"). Jestliže máte faktografické znalosti, můžete si knížku číst jako kreacionistickou literaturu a hledat v ní chyby. Jestli ne, pak alespoň načerpáte několik filosoficky oblíbených chytáků.

3 10.09.2014