Azmodan komentáře u knih

Moc pěkný příběh s ještě lepšími kresbami. Můj nej!!!
Čteno v Kometě

1 06.03.2019

Asi jeden z mých nejoblíbenějších komixů. Lepší už jsou snad jen Foglarovky, které maloval Kája Saudek a Zlatý kůň...

06.03.2019

Ke komentáři Bobrydera, s kterým plně souhlasím bych dodal jen to, že jsem měl to štěstí tuto knihu mít jiz v roce 1983, kdy jsem začal jako malý klučík šikanovat svou babičku, která mi z ní do zblbnutí předčítala a lámala si svůj jazyk na jménech různých pravěkých potvor a že si myslím, že obrázky Zdeňka Buriana jsou dodnes nepřekonány!

2 16.02.2019

"Jsem mladý, je mi dvacet let, ale ze života neznám nic než zoufalství, smrt, strach a spojitost nejnesmyslnější povrchnosti s propastí utrpení". Tato věta je pro mě poselstvím celé knihy, celého toho příběhu mladého muže, který by chtěl studovat, prohánět holky a užívat si života, bavit se, chodit na pivo, kouřit doutníky a pomalu se stavět na vlastní nohy. Místo toho dřepí v zákopech, učí se rozpoznávat zvuky min a bomb, učí se zabíjet stejné mladé muže z druhé strany zákopů a snaží se z toho všeho nezbláznit. Domu se možná vrátí zmrzačen, otřesen a roztrhán, ale také se možná nevrátí vůbec. A doma? Tam staří páni mudrcují o vojenské převaze, o povinosti vůči vlasti a národu a vůbec neví co válka ve své hrůzné praktické podobě obnáší.
Lidé ale nejsou figurky na šachovnici a tohle je příběh jednoho z vojáků, mladých můžů, kteří měli tu smůlu tyto hrůzny zažít a to štěstí je ve zdravý přežít.

15 09.02.2019

Výjimečnost této knihy spočívá v tom, že se od zažitého způsobu hubnutí (kalorie, kalkulačka, kalorické tabulky) přechází k novému. A to "nové" je pochopení procesů jak tělo funguje. Hubnutí není matematika, hubnutí je "ovládání inzulínu". Kniha obsahuje poměrně detailní a pro laika pochopitelné popisy postupů a mechanizmů jak naše tělo funguje.
Následně popisuje dva z mnoha možných způsobů jak se stravovat (paleo a LCHF) a do zblbnutí opakuje pár jednoduchých zásad jak se stravovat aby člověk nejen hubnul, ale i zdravě žil (nekonzumace cukru, nekonzumace zpracovaných potravit, konzumace "opravdových", nezpracovaných a cukrem neobohacených potravin). Přidává i pár praktických rad jak se hýbat.
Člověk by tak už nemusel vidět v tělocvičně dívky (ale i chlapce) s nadváhou, kteří hodinu jdou/běží na páse, pak udělají pár serií sed lehů a zvedání noh v leže a jdou domů.... (o tomhle ale silně pochybuji...)
Jediné co bych knize vyčetl je odrazování od konzumace ovoce. Nevěřím tomu, že někde po zemi chodí, byť jeden, člověk, který má stravovací návyky v pořádku, vyhýbá se průmyslově zpracovaným, cukrem obohaceným potravinám, přiměřeně se hýbe a má nadváhu proto, že denně sní igelitku jablek, pomerančů nebo třešní... To je ale jediná a myslím si, že pidi výtka jinak perfektní praktické příručce tomu, jak nejen hubnout, ale i zdravěji jíst!
Vřele doporučuji
Jinak doporučuji, k pochopení procesu jak tělo ukládá tuk tohle video, mě osobně zaujalo asi nejvíc ze všeho, co jsem o stravování zatím četl/viděl a (možná) by jím měl začít každý, kdo se snaží se svou váhou něco dělat: https://www.youtube.com/watch?v=iqcQ55JOJ5o&list=PL_G3TlWk8AHkHVLd98BnoxWmc2Z1GqTTA

2 04.02.2019

Zajímavá kniha, nutící k zamyšlení. Nejprvě ve mě vzbudila poměrně laciný pocit, že pokud se narodíte s penisem, jste odsouzeni k mizérii závisláka na počítačových hrách a pornu a skoro s tím nemáte šanci nic dělat. Jak jsem ale četl dál došlo mi, že tato situace je důsledkem nefungujících sociálních struktur a to především (úplné) rodiny, školy (zejména postrádající mužské učitele a solidní sexuální výchovu) a samozřejmě i společnosti a státu. Důsledek toho, že kluci čučí na porno místo aby si povídali s dívkami je pak nesmělost, rozpaky a různá rozčarování v posteli, jakási spirála začarovaných důsledků například i v práci (zodpovědnost, schopnost komunikace).
Zimbardo na konci nabízí i různá řešení. Je to dlouhá cesta, kterou chlapec musí ujít, aby se z něj stal muž a ne jen "masturbátor", který neumí komunikovat (nejen) s dívkami, ale bez zásahu společnosti, rodiny a školy se to zdá skoro nemožné...
Škoda jen, že tato kniha nemá druhý díl s názvem "Odpojená žena" (i když dívkám se krátce také věnuje) a dále (když je toho porna všude tolik) třetí díl s názvem "Porno a jeho důsledky na mě i společnost" zabívající se tím, co s lidmi dělá, když něco takového vytváří...
A na závěr si neodpustím poznámku k názvu knihy. Mě by (z důvodu jejího obsahu) více seděl název jako "Krize pohlaví" nebo "Ztracená generace" :o)

2 19.01.2019

Souhlasím s příspěvkem uživatele "antuka". Tato kniha je spíše shrnutím všech možných myšlenek a poukázáním na různé životní situace či experimenty (knihy jako Luciferůf efekt, Poslušnost vůči autoritě (Milgram), nebo "rozbor" Orwellova díla 1984 (na reální situaci náboženské sekty) a další). Kniha je také obohacena o stručný "životopis" Philla Zimbarda" (Rozhovor s prof. P. Zimbardem). V něm, kromě jiného, Zimbardo popisuje a vyjadřuje se k výzkumu nesmělosti. Pro mě velice zajímavé téma a musím přiznat, že mě trošku zarazilo, jak trefné a (dle mého názoru) nebezpečné tohle může být! (Mimochodem, kniha "Odpojený muž" se tím více zabývá. V době kdy tohle píši ji mám rozečtenou)
A tak si dovolím, ke všemu, co tu bylo řečeno, přidat malý citát z knihy: "Každý z nás je schopen za určitého společenského nátlaku se dopustit kteréhokoli skutku, který kdy spáchala lidská bytost, ať je jakkoli hrozný."
A to je patrně ústřední myšlenka celé knihy, která je na všech stránkách dokazována. Kniha může být skvělým "rozcestníkem" lidem, kteří Zimbarda neznají a mohly by je zajímat různé knihy s touto tématikou.
Závěrem si dovolím doporučit ještě jednu knihu na podobné téma: Morgan Scott Peck - Lidé lži

3 03.01.2019

No, začíná to takovou malou mini povídkou o pravdě a spravedlnosti, o právech a bezpečí nevinných a o poldovi, který za tyhle hesla neúnavně kope bez ohledu na počasí a denní dobu...takové laciné, i když rostomilé klišé...
Naštěstí to je opravdu jen úvod a pak se rozjíždí klasická pěkná detektivka s poutavým příběhem. Velmi příjemné čtení, které mě možná netáhlo svou napínavostí a strhujícími událostmi, ale možná právě tím, že se to příjemně četlo.
V jednu chvíli jsem si trošku posteskl, co je to za blbou modu dnes dávat do jedné knihy dvě, tři, čtyři příběhové linie (v několika posledních knihách, které jsem četl to tak bylo a někdy to tam bylo víc než zbytečně...jako by kniha nemohla mít o čtyřicet stránek míň...). Kde je ta zlatá doba "Nesbovek" kdy vás jeden příběh přikoval do sedačky a nedal vydechnout...no, ale musím rychle dodat, že se to nakonec spojilo v krásné vyvrcholení celého toho "mišmaše", který v knize byl a já byl opět velmi spokojený. A tak jedinou výtkou, kterou musím uvést na adresu této knihy je fakt, že Woody už druhý dil nemačkal svůj anti stresový míček při kárání své nejlepší komisařky-rebelky Stoneové!!!!
A musím říct, že mě to opravdu vadí!!!

9 29.12.2018

Jedna z nejlepších strategických knih, kterou jsem mohl držet v ruce. Obsahuje mnoho tematicky utříděných partií s podrobným vysvětlením nejen myšlenek v samotných partiích, ale i jednotlivých témat. Každý hráč brouzdající ve vodách šachové strategie má tak možnost poznat a pochopit téma a pak onu myšlenku pozorovat v reálném boji šachové partie.
Dle mého názoru je kniha vhodná i pro strategické začátečníky, nepředpokládá předešlou znalost této tematiky a k pochopení myšlenek je potřeba jen jistá míra obecné znalosti šachové hry (pokud hráč neví, co je to mat na osmé řadě nebo neumí dát vidličku jezdcem těžko pochopí co je to blokáda nebo jaký je význam otevřených sloupců pro těžké figury...)
Lepší už jsou snad jen Pachmanovy strategické knihy. Nimcovičova strategie by však neměla chybět v zádně knihovničce praktického hráče!

29.12.2018

Nelítostný souboj nebyl jen dvou nejlepších šachystů planety, ale stane se i vaším ve snaze přečíst a prokousat se celým dílem.
Logické dílo autora popisující nejtěžší části jeho šachové kariéry psané však jako faktografická bichle, které nepotěší a hlavně nepobaví. Nečte se tak dobře jako "Moji velcí předchůdci".
Přesto má kniha nesmírnou (a možná nedocenitelnou) hodnotu pro lidi šachem se zabívajícími, protože předkládá jedny z nejlepších partií historie z jedněch z nejvypjatějších bojů historie o šachovou korunu dvou rivalů, kteří byly v době svých bojů na absolutní špici komentované jedním z aktérů těchto bojů analyzovány nejen jeho mozkem, ale i moderní výpočetní technikou.

Nelítostný souboj nebyl jen dvou nejlepších šachystů planety, ale stane se i vaším ve snaze přečíst a prokousat se celým dílem.
Logické dílo autora popisující nejtěžší části jeho šachové kariéry psané však jako faktografická bichle, které nepotěší a hlavně nepobaví. Nečte se tak dobře jako "Moji velcí předchůdci".
Přesto má kniha nesmírnou (a možná nedocenitelnou) hodnotu pro lidi šachem se zabívajícími, protože předkládá jedny z nejlepších partií historie z jedněch z nejvypjatějších bojů historie o šachovou korunu dvou rivalů, kteří byly v době svých bojů na absolutní špici komentované jedním z aktérů těchto bojů analyzovány nejen jeho mozkem, ale i moderní výpočetní technikou.

Nelítostný souboj nebyl jen dvou nejlepších šachystů planety, ale stane se i vaším ve snaze přečíst a prokousat se celým dílem.
Logické dílo autora popisující nejtěžší části jeho šachové kariéry psané však jako faktografická bichle, které nepotěší a hlavně nepobaví. Nečte se tak dobře jako "Moji velcí předchůdci".
Přesto má kniha nesmírnou (a možná nedocenitelnou) hodnotu pro lidi šachem se zabívajícími, protože předkládá jedny z nejlepších partií historie z jedněch z nejvypjatějších bojů historie o šachovou korunu dvou rivalů, kteří byly v době svých bojů na absolutní špici komentované jedním z aktérů těchto bojů analyzovány nejen jeho mozkem, ale i moderní výpočetní technikou.

25.12.2018

Pobaví a poučí. Do dnes mi utkvěla partike Capablancy s nadpisem "když dva dělají totéž není to totéž", kde jeho soupeř tahal jako on až do chvíle, kdy zjistil, že má "šach šach šach a mat" :o)
Prostě krása

25.12.2018

Taktika - znamená "to jak", asi nejjednodušší část šachu
Strategie - znamená "to kde a proč", velmi složitá část šachu
Útok na krále - mezistupeň mezi taktikou a strategií (mými vlastními slovi strategický plán hraný takticky)
Dynamika - něco, co se dle mého špatně uchopuje i šachystům, kteří tomu rozumí.

A o čem je tato kniha? O tom, že zahájení není jen o naučených variantách a o tom postavit na šachovnici postavení střední hry, kde se začne stanovovat strategický plán hry a pak se začne takticky realizovat. A že i tak brzká část partie, jako je její zahájení obsahuje něco tak "divného" a neuchopitelného, jako je dynamika.
Člověk, který tomuto porozumí pak může různé teoretiky nachytávat na hruškách tím, že bude testovat jejich strategické vnímání a jejich cit pro dynamiku někde, kde to neočekávají.

25.12.2018

Významné partie komentované jedním z nejlepších šachystů naší země navíc doplněny o "kulisy" toho, kdy a jak se hrály. Partie tak dostávají nový nádech a jejich průběh ve světle událostí dává hlubší vhled do jejich průběhu a emočního naladění obou hráčů.

25.12.2018

Významné partie komentované jedním z nejlepších šachystů naší země navíc doplněny o "kulisy" toho, kdy a jak se hrály. Partie tak dostávají nový nádech a jejich průběh ve světle událostí dává hlubší vhled do jejich průběhu a emočního naladění obou hráčů.

25.12.2018

Původně se mi kniha líbila, ale od té doby mi rukama prošla spousta jiných a musím říct, že z této knihy bych se neučil. Kniha skáče z tématu na téma svou snahou obsáhnout vše. Například partie je sice rozdělena typicky - tedy pár tahů a ve vysvětlení moře variant, co jiného se v zahájení dá hrát, ale v tom se normální člověk ztratí a jak ukázal Richard Biolek, dá se to udělat i tak, že co varianta to partie, což třeba pro mě je daleko přehlednější a srozumitelnější.
Kniha určitě není špatná. Existují však, dle mě, daleko lepší alternativy!

25.12.2018

Emanuel Lasker. Člověk, který si uvědomil, že šachy hrají lide se svými silnými i slabými stránkami a že šachová partie není exaktní věda odehrávající se v laboratorních podmínkách ale boj zuřící v reálném světě. A tak máte možnost posoudit platnost výroku "proti Janovskému by to byla hrubá chyba, ale proti Tarraschovi to byl nejlepší možný tah" (nebo tak nějak, už je to nějaký pátek, co jsem knihu četl).
Můžete si vychotnat krásu "vynálezu" oběti dvou střelců (ten kdo to vymyslí to má vždy těžší než ten, kdo se to jen naučí).
Můžete řešit i hádanky typu pozice na obalu :o)
Prostě krása šachu je nekonečná a Lasker byl jejím umělcem.

1 25.12.2018

Co k tomu dodat? Nejlepší šachové partie úhledně seřazeny a analyzovány na jednom přehledném místě :o)

Lepší už jsou jen "Moji velcí předchůdci" od G. Kasparova

1 25.12.2018

Mám tu čest vlastnit tuto knihu. Oba díly a tak jsem měl to potěšení prostudovat Aljechinovy partie tematicky seřazené do skupit dle motivu, který v nich převládá.
Šach je hra komplexní a tak žádná partie není jen obrazem jedné myšlenky. Přesto v určité části může jistá idea převládat a čtenář má navíc možnost tuto ideu nejen sledovat, ale může také pozorovat čeho je tato idea důsledkem a jaký má následek.
Vřele doporučuji!!!

25.12.2018