Axat komentáře u knih
Přestože způsob vyprávění byl náročný na udržení pozornosti, popisuje kniha téma koncentračních táborů jinou, neotřelou formou. Závěr zobrazující nepochopení až ignoraci ze strany těch, kteří "zůstali doma", posunuje celou knihu mnohem dále.
Ke J.M. Guenasiiovi jsem se dostala náhodou, když mi byla darován Klub nenapravitelných optimistů (asi jako vtip) a autor mě chytl. Kniha je možná jednodušší než předchozí knihy, svoji hloubku určitě má. Velmi chytlavě napsáno, dějové zvraty mě osobně dokázaly překvapit. Snad jen ke konci jsem začínala mít pocit, že těch náhod je příliš mnoho, ovšem knihu jednoznačně doporučuji.
Přečteno cestou vlakem z Prahy do Brna. Z toho plyne vysoká čtivost knihy, která je napsána lehkým, nenáročným jazykem. Za mě jednoznačně oddychovka, která měla potencionál být i něčím víc.
Kniha se četla poměrně obtížně, odkazy na různé literární postavy a díla tomu také příliš nenapomáhaly. Hlavní téma knihy v současnosti již (bohudík) není nijak zvlášť kontroverzní (alespoň pro mne). Působivé byly především pasáže věnované problematice AIDS v komunitě LGBT, ovšem některé vyústění dějových linek lze považovat za příliš předvídatelné.
Obsáhlejší, avšak čtivá kniha. Prolínání různých dějových linek, které se postupně protnou, klade vyšší nároky na paměť, zároveň však nutí číst dál. Obsahuje zajímavé myšlenky, např.: "Všechny ideje jsou zločinné, jakmile je člověk přesvědčen o jejich absolutní pravdě a začne je vnucovat všem ostatním."