Amaranta
komentáře u knih
Mimoúrovňové křižovatky
Petr Skarlant
Mně to nedá, to nemůže myslet vážně:
Dívka se koupe ve vaně
vysnívá si, že není sama
Hřejí sny touhou přecpané
pluje po vlnách do neznáma
však vítr v plachty nevane
Zůstane Karle nahá s náma
to tělo nepomilované
Dívka snění i bílá vana
Voda odteče kanálem
hltavě polykají roury
požár je v krvi zapálen
Z hrudi jí sněžně září dvě nedostupné hory
dovolí aby v ručníku skryt ji líbal jenom len
když lázeň roztáhnula póry
Římanka
Alberto Moravia (p)
Celou knihu mi nešlo do hlavy, jak to Adriana dělá, jak dokáže tak rychle pojmenovat svoje city. Často si byla něčím znenadání jistá, tu se jí zjevila jediná možná cesta, hned zase někoho v okamžení prokoukla. Tak precizně dokáže člověk uvažovat, jen když píše - a Adriana byla po celou dobu sama spisovatelkou, která se táže, která pozoruje. I mně je to teď černé na bílém jasnější.
Edvard Munch
Petr Wittlich
Nahlédnutí do symboliky Munchových obrazů (předstižené M. Lamačem a dnes již následované obsáhlejším: Edvard Munch: Být sám). Všichni o něm víme a napjatě sledujeme, jak se kradené obrazy vrací do muzeí. Tak pomocí pana Wittlicha můžeme i trochu porozumět.
Příběhy dračích císařů
Ču Wej-chua
Je to jiný svět a pro děti je dobré mít náhled i na něj. Obzvlášť přínosné je propojení fantazie s filosofií. Zrovna čtu Oblomova - část o zakotvení pohádek v mentalitě ruských venkovanů i šlechty a jak se z nich nikdy nevymaní. Tak snad, když těch pohádek bude větší množství, z různých kultur a budou si odporovat, dítko si už nějak domyslí, že toto asi nemůže fungovat v životě. Jistě, je tu taky internet...
Tajemné dálky
Otokar Březina (p)
Podzimní večer (poslední sloka)
A z obřích dimenzí do temna pohroužených
jak tisícerých křídel vnímám šum a vání;
v něm slyším jásot duší smrtí vykoupených
a nově narozených úpěnlivé lkání.
Toto jsem si vybrala na naučení k maturitě. Byl to smělý plán, nešlo mi to přes rty, i když se mi to tak líbilo... JInak si ze sbírky nepamatuji nic, jen to, že mi nešla udržet pozornost, byla opravdu náročná.
Utrpení knížete Sternenhocha
Ladislav Klíma
Skvělé je vydání s ilustracemi Vladimíra Kokolii. Vlastním :).
Příběh umění
Ernst Hans Gombrich
Samozřejmě, je to povšechné a odborně vpodstatě nepřínosně, ale jako vhled do výtvarného umění a příručka pro nadchnutí, zalíbení a pochopení vynikající. To nelze popřít.
Hippias Větší, Hippias Menší, Ión, Menexenos
Platón
Hodnotím jen za Ióna a Hippia Většího.
Zvěrolékař a jeho přátelé
James Herriot (p)
Poslední díly sice postrádají mladický odpich, ale s vědomím, že už nic jiného nepříjde se jen těžko smiřovalo... Tuto knihu jsem si koupila za sedmiletou etapu učení a závěrečné vystoupení v klavíru. Knížka byla určitě větším zážitkem.
Zvěrolékař v chomoutu
James Herriot (p)
Tuším od tohoto dílu vyprávění trochu slábne, ale stále je to moje nejoblíbenější knižní série. Opravdu, oblíbenost tentokrát spočívá v tom, že jsem ji četla tak šestkrát. A to se mi nestalo s žádnou knihou, prostě to nedělám. Snad žádnou jsem nepřečetla ani dvakrát. Herriot není klenot literatury, ale klenot každého, kdo si jeho historky zamiluje, anglický venkov takové čtenáře dokáže adoptovat a vytvořit mu takřka druhý domov.
Dobrá kočka, která nemlsá
Miloš Václav Kratochvíl
Knihu doporučuji samozřejmě zájemcům o Hollara. ale také celkově o umění a historii 17. století. Z pohledu grafika lze sledovat i politiku a dějinné události u nás, v Nizozemí (dnešní Belgii), Velké Británii i jinde v Evropě, Hollar totiž často cestoval se svými mecenáši a z kreseb z cest poté tvořil grafické listy, které se staly základem českého umění tohoto oboru.
Koně se přece střílejí
Horace McCoy
Kniha se mi smývá s filmem, ale nejspíš proto, že obé bylo vynikající. Taneční maratón, to byl takový mikrokosmos pro pobavení, kdy zoufalí účastníci byli vmanipulovávání do ještě většího zoufalství, které se stávalo zadostiučiněním pro odpočaté přihlížející. Dovedu si představit, že Robertovi bylo jedno, zda jeho čin někdo odsoudí - na dně absolutní únavy vždy leží odvaha a zvláštní víra v opak existence jednotlivce, tedy právě makrokosmos, kde do sebe vše zapadá, má své opodstatnění a nemá cenu se trápit s malichernostmi jako je lidský zákon.
Školní didaktika
Zdeněk Kalhous
Přehledná učebnice, tedy spíše již vybraná skripta. Výpisky z těchto výpisků se mi vešly na padesát stran... Jo a pozor, stejnojmenná vydání z let 2002 a 2009 (od týchž autorů) nejsou tatáž jako tato kniha!!!
Léto v řecké taverně
Tom Stone
No, pokud byl člověk někdy v Řecku, obzvlášť na ostrově, knihu si vychutná. A to doslova, protože je prokládána recepty, ze kterých mi voněla navštívená Kréta. Nemám co chválit, co kritizovat, Stone prostě popisuje, kterak se s přestávkami motal okolo Pátmu a tamní taverny. Poněvadž jsem si knihu vzala do vlaku (a bylo léto), byla jsem spokojená.
Dějiny umění - malířství, sochařství, architektura
Jacek Debicki
Tak toto je něco jiného než před chvílí hodnocená "100 nej. malířů". I když jsem srovnávala s Gombrichem, i tyto dějiny jsou dobrým úvodem. A hlavně, něco chybí, ale to, co je uvedeno, má smysl.
Cestami poetiky a estetiky
Jan Mukařovský
Mukařovský, co k němu říci... Obsah, to ano, ale není výjimkou, že jedna stránka se čte čtyřikrát. Ne snad, že by byl složitý smysl, ale soustředění lze udržet tak tři řádky...
Rozruch v Andénách
Boris Vian
Vyjedou si mladí za město a nestačí se divit: "Jé, ta tráva, ta je tak... zelená!"
Vian, můj oblíbený písničkář, poslechněte si aspoň toto: http://www.youtube.com/watch?v=gjndTXyk3mw
