Ahait komentáře u knih

Autorce se tohle nepovedlo, radši nebrat, víc k tomu asi není potřeba dodávat.

Tohle je několikátá kniha od autorky, se kterou jsem se setkala. Přečetla jsem ji za jedno odpoledne - a právě v neděli.
Příběh jako takový se mi líbil, pointa byla zajímavá. Stejně jako ostatní autorčiny knihy je i tato psaná specifickým způsobem.
Čtivá, akorát mě brzdila absence uvozovek u přímé řeči a dále hovorová čeština v části Tea (abysem, bysme, apod.), i když chápu, že tam to bylo z důvodu podkreslení vyprávění malého dítěte, aby to přidalo na autenticitě.
Doporučuji.

7 10.12.2022

Nechápu, jak může tahle kniha dostávat tak kladná a vysoká hodnocení.
Knihu jsem četla dvakrát. Jednou, protože jsem ji dostala, podruhé kvůli škole. V obou případech mě děj neskutečně nudil, nepřišel mi zajímavý, k postavám jsem si nevytvořila žádný vztah (dobře - Hana mi lezla na nervy, ani trocha soucitu). Navíc se mi to ani nečetlo dobře.
Poslední dobou mi přijde, že je důležité vydat knihu stůj co stůj. Nevíš, jaké téma zvolit? Chceš, aby kniha měla nálepku ‘bestseller’? Tak vytáhni téma druhé světové války nebo komunismus, a popiš, jak strašné to tehdy bylo. Je to hrozně prvoplánové téma a autoři se předhání, kdo šokuje nejvíc.
Veškeré moje další hodnocení bude jenom o tom, proč se mi to nelíbilo, takže tady bych to ukončila. Jen můžu doporučit autorčinu Slepou mapu. Tu jsem četla před Hanou a je to úplně o něčem jiném.

Tahle tramvaj JE poklad. A že to vím. Pro někoho, koho zajímá doprava, by tohle mělo být mezi základem. 6102 - “sto dvojka” - je nejstarší dochovaný vůz T3, synonymum tramvaje, kterých jezdilo po světě několik tisíců a jsou k vidění i dodnes.

14.11.2022

Tuhle knížku jsem si vyhlédla už v edičním plánu. Čekala jsem, až vyjde. Přečetla jsem ji za pár hodin, je čtivá, zápletka možná jednodušší, ale ideální oddechovka. Doporučuji.

5 14.11.2022

Nedávám hodnocení, protože tato kniha nebyla dočtena. Mohla jsem se nutit, snažit se, ale moje pozornost vždycky zmizela jinam, ani k tomu nepotřebovala elektrické auto. Začala jsem ji číst hned po dočtení Veselí od stejné autorky. Kniha se mi líbila, ale tohle byl tvrdý náraz, hrozný omyl. Zdá se, že se autorka už snaží moc, knihy mají stejné prvky, podobné zápletky... Snad se z toho nestane “vydat knihu za každou cenu”...