6724 komentáře u knih

Píseň L. je román, který je vlastně jako les. Člověk do něj vstoupí a myslí si, že ví všechno, a zezačátku si možná trochu moc sebevědomě vykračuje po dobře známém území. Potom, tak nějak nenápadně a plíživě, se začnou dít věci, les prosakuje pod kůži, znejišťuje, překvapuje tím, že mi nepatří a že mě bude překvapovat a ukáže mi věci jinak, než je čekám. V momentě, kdy se kniha dostane do druhé vyprávěcí linky, definitivně se potvrdí, že nezbývá, než se podvolit. Sledovat, dávat pozor, vnímat, vdechovat vůně a situace. Dva příběhy, které k sobě mají daleko, se přibližují nevtíravým způsobem a ke konci se točí rychle kolem sebe, a nevím, jestli to tak uvidí každý, ale mě to dojalo k takovým příjemným, hořkosladkým slzám. Nádhera!

5 29.02.2024

Nahodile jsem vytáhla v knihovně a neměla jsem očekávání. Bavilo mě to, hezky se četlo, mnohdy jsem se zasmála nad tím, jak to sedí. Prostředí na "táboře" bylo fascinující a věřím, že taky dost reálné. S protagonistkou jsem se často dokázala ztotožnit, a to i když mi lezlo krkem, jak je pořád naštvaná a ironická. Mělo to své opodstatnění.

Poučná zajímavá knížka s pěknými ilustracemi. Trochu mě rušily genderově stereotypické věty typu "holky se pustí do piruet, z kluků se stanou divocí hokejisti" nebo "když vám přestane splachovat záchod (...), šikovný tatínek bude muset vykasat rukávy". Ale jinak fajn.

Krásný příběh o jedné vcelku obyčejné lásce… až na to, že jde o dva muže a jsou šedesátá léta v Anglii. Kluk, co se zamiloval do profesora a řekl si, proč ne? Řekl si, že život teprve začíná a stát se může cokoliv. Jeho odvahu a v podstatě někdy až troufalost jsem obdivovala a líbila se mi chemie, kterou ti dva mezi sebou měli, a všechny fáze jejich vztahu (i ty, které v textu nejsou, ty pouze tušené). Nemám ráda tragické příběhy a tenhle mě potěšil, byl chytrý, laskavý a moc hezky napsaný. Věřím tomu, že si ho přečtu ještě mockrát.

7 02.12.2022

Obvykle tento typ literatury nečtu, takže se nepovažuju za experta na to, co je a není v daném žánru běžné, ale musím říct, že mě to bavilo. Salomea je sympatická, neohrožená hrdinka, Natan je sympatický sprosťák, co jí vždycky kryje záda, a hrozně mě bavila postava dráčete, které rychle rostlo v dospělého draka. Prostředí jsem si dokázala představit, čekala jsem, co bude dál, a vlastně mě hned napadlo, že by dobrodružství mělo pokračovat i dál, třeba v dalších dílech! Pěkný příběh!

14.03.2022

Ostrov žije je doslova magický příběh. Čtenář se ocitne ve světě, který se řídí vlastními pravidly. Je plný otázek, zároveň je však uvěřitelný. Postavy procházejí proměnami, vyvíjejí se spolu s vyprávěním, které je napínavé a velmi silné. Líbí se mi melodický styl, který v podstatě v něčem připomíná vlny, které přicházejí a zase odcházejí, motivy se vracejí, nabývají významu, všechno dává dohromady smysl a člověk knihu odloží s tím, že něco zažil.

4 14.01.2021