vlkodlaq diskuze u autorů

Série Kedrigern ve mě opět po letech vzbudila zájem o zábavnou fantasy a v tomto žánru Morressy exceluje, celá Kedrigernova série mě převelice bavila a velmi pozitivně nabíjela. Jistě se k ní ještě někdy rád vrátím.

Není divu, že tento "autor" není ani jednou v oblíbených :), je to totiž korouhvička, která dělá propagaci tomu, kdo platí, bez ohledu na důsledky, svědomí a obsah. "O čem sním, když náhodou spím" je ideálním případem jeho práce. Utopistické líbivé žvásty s jasným cílením na jednodušší a snadno zmanipulovatelnou část národa. Předvolební pamflet, kde nelze věřit snad ani číslování stránek.
Jasně, že není na knize uveden jako autor, taky bych s tím kusem špíny nechtěl být nijak spojován.

Upřímně mě fascinuje, že člověk, který v životě psal snad jen udání jako agent StB je zde na databázi uveden jako autor knihy, kterou napsal jeho poskok Prchal. Pan Babiš toho za život nakradl, pardon, násilně převzal nebo "výhodně" koupil, nalhal a napodváděl tak strašně moc, že být já věřící, čekal bych, že skončí v tom nejhorším kruhu pekla. Bohužel nás žádný posmrtný život nečeká, máme jen tenhle a A.B. si ho dokázal dostatečně zajistit a pravděpodobně se trestu nedočká.

Kvalita literatury Ládi Hrušky je nejen sporná, ale hlavně neexistující. O to horší je, že Hruška je inteligentní člověk a celá tahle šaškárna je jen pečlivě a promyšleně budovaná image. Nezbývá tedy jen, než Láďu obdivovat za ty nervy, které by měl jen málokdo. On je rozdíl, když něco napíše idiot v nejlepší víře, nebo inteligentní člověk pro idioty. Jeho tvorba tak nevypovídá nic o něm, Hruška jen tvoří produkt podle poptávky, vypovídá to něco o průměrném českém "spotřebiteli", který je, ruku na srdce, tak trochu líný, nevzdělaný a zabedněný idiot.

Takže, pokud si myslíte, že idiot je Láďa Hruška, naletěli jste důmyslnému marketingu.

Náhodou jsem na páně Hlávku narazil u výprodejového Zpěvu Lamie, s nedůvěrou jsem se začítal do oněch stránek za 79kc a s každou další přečtenou jsem byl vtáhnut do děje víc a víc. Příběh je poutavý, s minimem logických chyb (to je, ruku na srdce, vzácné), graduje a snad ani na chvíli nenudí. Rozhodně mě jako autor zaujal, vysoké hodnocení jeho knih zde na dk jen potvrzuje můj názor, že je to velmi nadějný autor a rozhodně se budu jeho knihám věnovat více. Když už česká filmová tvorba posledních 20ti let stojí za psí pšouk, alespoň literární tvorba vypadá nadějně a to mi dělá radost.

Pan Rogl se (nejen) díky knize U táborového ohně už nesmazatelně zapsal do české skály turistů, zálesáků, trampů, junáků a skautů. Za to mu vřelé díky. Kdyby za svůj život napsal jen U táborového ohně, byl by to už tak bohatý a smysluplný život.

Pane Rogle, jestli snad někdy zavítáte na databázi knih a tohle čtete, ovlivnil jste život mnoha nejen mladých dobrodruhů a věřím, že jen pozitivně. Do mé povahy se vaše práce vryla na celý život. I kdybych snad už U táborového ohně nikdy neviděl, nikdy nezapomenu na vtipné obrázky, velmi příjemně se čtoucí text, který jsem jako kluk četl pořád dokola. Děkuji vám za to z celého srdce a přeji vám ještě mnoho spokojených let.

Slečna Kohoutová je zplozencem modernějšího školství. Je to tzv. mileniál, kterým je ve školách, zvláště těch vysokých, vtloukáno do hlav, že svět čeká jen na ně a že se bez nich, jejich názoru a jejich kritiky neobejde. Četl jsem úryvky z její knihy, viděl jsem rozhovor na dvtv a tahle slečna že kritizuje přirozený vývoj hovorové češtiny? Že snad dokonce někoho něco učí? Přesto slečně přeji úspěch, troufám si hádat, že drsný trh ji rychle naučí, co ji ve škole neřekli.

Je strašná škoda, že od Moerse toho není přeloženo více. Mám tři jeho knihy, Medvěda, město a Ruma a jsou to všechno úžasné knihy přímo bující fantazií i napětím. Z těch stovek knih, které jsem četl, patří všechny tři do mého osobního top 10.

PAN překladatel. Čtu převážně (přeloženou) zahraniční tvorbu, tak můžu srovnávat a říct, že překlady od pana Kantůrka patří minimálně mezi ty nejlepší, pokud nejsou úplně ty nejlepší. Překlad od Kantůrka - to byla záruka kvality. Škoda, že už tu s námi není.

Pan Viewegh je typickým příkladem průměrného autora bez výraznějšího talentu, který své nedostatky zarputile přebíjí prací a odhodláním. Za to odhodlání a zarputilost všechna čest a klobouk dolů. Jak jinak si totiž vysvětlit tu dlouhou řadu nevýrazných knih v jeho portfoliu? Znám jeho zfilmované příběhy (pokud aspoň občas sledujete televizi, nelze se jim vyhnout), četl jsem tři jeho knihy, stržen okolím jsem si nechal doporučit (ve dvou případech dostal) a ze slušnosti dočetl, ale o převratný literární zážitek se skutečně nejedná. Obyčejné příběhy obyčejných lidí, aneb co se mi tuhle stalo minulou středu. Několik světlejších výjimek, nicméně ty jen stydlivě vystrkují růžky z šedého průměru, nebo spíše podprůměru. Hodnocení jeho knih zde na DK je dle mého názoru velmi shovívavé, je to možná tím, že se jedná o českého autora a stylem psaní i prostředím je českému čtenáři blíž a taky má čtenář pocit, že svého autora zná. Spousta čtenářů totiž sáhne spíše po průměrném autorovi, kterého zná, než po potenciálně skvělé knize, ale od autora, o kterém nikdy neslyšel (což je podle mě hloupost). Jeho dílo bych nazval "literatura spotřební". Rychle napsat, ať je vydavatel happy, rychle do tisku, rychle do prodeje a v momentě, kdy poklesne prvotní zájem (někdy i v řádech dnů), už vydavatel na autora tlačí pro další kus. Pokud se podíváte do světových bestsellerů, až na vzácné výjimky se nejedná o kusy vytvořené za dva tři měsíce. Ty nejlepší knihy vznikaly roky.

Pana Martina považuji za velmi dobrého spisovatele, čím mě ale neskutečně naštval, jsou knihy prodávané jeho jménem coby editora, sbírky povídek jiných autorů a pokud tam Martin má svou povídku také, patří k nejhorším (př. Divoké karty, Zelazny ho předčil o nekolik tříd). Samozřejmě je editor napsáno malým písmem nebo vůbec a o dalších autorech se dozvíte až uvnitř knihy.

Po přečtení jeho jediné vydané knihy se stal mým nejoblíbenějším autorem a jen doufám, že kousků stejně skvělých jako Ready player one se od něj dočkám více.

Tak nějak z nutnosti zapáleného čtenáře jsem si přečetl sérii HP, která nebyla špatná, ale mám-li tvorbu JKR porovnat se jmény jako Kulhánek, Žamboch nebo Kotleta (byť se jedná o trochu jiný žánr), upadá do smutného průměru.

Takže vyvstává otázka, kdopak že tenhle vtipně vymyšlený člověk ve skutečnosti je. Podezření na samotného Kulhánka mi nepřijde pravděpodobné, a když už, tak pouze ve spolupráci s někým, a jsme zase u toho, pokud ano, tak s kým? Pravda je, že identita autora, spíše autorů (v jednom "rozhovoru" použil plurál, jako "my píšeme"..) je velmi dobře utajená a jsem zvědavý, zda-li tato skutečnost někdy "prosákne" na světlo světa.. Každopádně, ať už je to kdokoli, má mé nejvřelejší sympatie.

Série kouzelníkův gambit skvělá, mnoho jeho dalších knih už si nezaslouží tolik pozornosti, i když jsou stále dobré čtivo (pokud nemáte nic lepšího :-) )

Četl jsem její provotinu algar tarch a ta mě tak vtáhla do děje, že jsem zapomněl jít do práce :-). Obzvláště na prvotinu velmi dobré a skvěle čitelné.

Série maska válečníka, pevnost drakonis, a dál je prostě skvělá, čitelná, že to budete hltat, až se zakuckáte a žádná z knih (této série) není výrazně horší než ostatní. Teď jsem začal sérii kartomancie a už to nějak není ono, pořád dobré, ale o poznání slabší. Přesto se někdy v budoucnu zaměřím na jeho další knihy.

Mladej, ale šikovnej :-) Když začal psát Eragona, byl to ještě kluk, na kvalitě četby se to však nijak neprojevilo (snad jen takovým lehce naivním podtónem..). Eragona jsem "objevil" ve svých cca 20ti letech, čekal na vydání a pak shltnul za dvě noci (a pak usínal v práci) a netrpělivě čekal velmi dlouho na vydání každého nového dílu. Tehdy jsem to opravdu hltal. Taky každá kniha stála necelé pětikilo! Po tom, co jsem našel Kulhánka, Žambocha a pár dalších, Paoliny ztratil trochu ze svého kouzla, přesto má pořád co nabídnout a jistě se k dračím jezdcům zase někdy vrátím.

Dle mého názoru nejlepší český sci-fi autor, o to víc mě štve, že nedovolí dotisky knih a spoustu práce si napsal jen pro sebe do šuplíku. Knihy jako noční klub se prodávají za tisíce, na aukru se jednou dokonce vydražila 1+2 za vícenež 10000kč. Jak je Kulhánek skvělý autor, své čtenáře a svůj fanklub má na háku a za to si ho vážím o něco méně.

Pan Pajl je v prvé řadě vynikající nožíř s velkými zkušenostmi, autor knih je až na druhém místě, přesto je jeho dílo velmi dobré, po technické stránce konkrétní i srozumitelné s řadou užitečných rad a tipů pro začínající nožíře.