Gweny diskuze u autorů

Zatím jsem od Liv přečetla obě dvě komiksové knihy, které v ČR vyšly a musím uznat, že ona má talent spojit odborné s obyčejným. Dokáže laikům představit a vysvětlit to, o co se jinak zajímají jen studenti v rámci vysokoškolského studia. Já se při čtení bavila a zároveň cítila obohacení. Doporučuji všem - ženám i mužům s otevřenou myslí, aby si její knihy přečetli. Mají toho v době opravdu mnoho.

Srdcervoucí příběhy - přesně to jde Cameronovi vytvářet. Každý člověk, který miluje psy, musí milovat i tyhle knihy - na druhou stranu při nich ale prolije potoky slz, protože co si budeme - prožívat smrt psího miláčka je někdy příliš těžké. Útěchou může být opětovné znovuzrození a nová dobrodružství.

Lilia je výjimečná žena, na kterou jsem díky její knize "Jsem žena, jsem bohyně" narazila teprve nedávno. Avšak získala si mě - svou laskavostí, svou životní cestou, svou ženskou sílou. Obdivuji jí a děkuji za její poselství všem ženám nejen v podobě knih, které již vydala.

Carlos Ruiz Zafón mi doslova a do písmene ukradl duši. V minulém týdnu jsem přečetla první tři díly Pohřebiště zapomenutých knih a nyní mám rozečtený ten poslední. Tělem jsem zde, ale má duše i srdce patří Barceloně, Fermínovi, Danielovi, Davidovi... A to jsem si původně tento čtyřdílný set koupila jen proto, že jsem se zamilovala do jejich přebalů. Ovšem netušila jsem, že v nich najdu takové bohaství. Bohaství jazyka, zápletek, charakterů, příběhů, které se všechny naprosto důmyslně spojují v jeden celek, který nemůže nechat čtenáře chladnými. Radost, láska, smích i vtipy a na druhé straně strach, nenávist a smrt - to vše dělá Zafónovy romány tím, čím jsou. Už navždy budu vděčná za jeho tvorbu a nadání i za to, že se knihy dostaly až mých rukou.

Autorova prvotina mi téměř vyrazila dech. Četla jsem se zaujetím od začátku do konce a doufám, že se psaním knih neskončil a že nám zase brzy český trh nějakou naservíruje na stříbrném podnose. :-)

Včera nad ránem jsem dočetla i autorčinu prvotinu, totiž Marianu. Jsem z knih Susanny opravdu nadšená. Dvě dějové linky, jedna historická, druhá současná - žádná nuda, žádná hluchá místa, pomalu se rozvíjející příběh, který člověka vtáhne do děje a na posledních stránkách mu po tvářích skanou slzy dojetí. Na emoce umí Susanna cílit opravdu skvěle a já doufám, že brzy uzřím na pultech českých knihkupectví další její knihu.

Zatím jsem od autorky přečetla knihy "Mám nad tebou moc" a "Chladná jako led". Nemůžu říct, že by to byla literatura, ze které si sednu na zadek, ale na druhou stranu i přesto, jak jsou tematicky laděné, pro mě bylo jejich čtení spíše odpočinkové. Nedokázaly ve mě vzbudit nějaké extra emoce, ale úplně chladnou mě nenechaly také. Jsem zvědavá na další díla.

Knihy pana Jindry mám velmi ráda. Ne vždy je ale na prvním místě vyprávěný příběh, ale spíše jazyk, jakým autor píše. Je bohatý, květnatý, větná skladba je odlišná od dnešních románů a to mě na jeho knihách opravdu baví.

Smekám klobouk před spisovatelským umem téhle autorky. Zatím jsem z jejího pera přečetla pouze Hlavu světa a následnou Cizí královnu, ale i tak jsem jejími knihami doslova okouzlená. Vypravěčský talent Rebecca opravdu nezapře. Postavy téměr vystupují z knihy, jak jsou věrohodně popsány. Stejně tak prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Zápletky i budoucí rozřešení bývají málokdy předvídatelná a mezní situace člověku často berou dech (a to doslova).

Svou první knihou si mne Lin naprosto získala. Vypadá to, že to ale není její poslední kniha. Povedlo se mi ji kontaktovat s tím, že jsem byla její knihou nadšená a že doufám, že brzy vydá nějakou další. Napsala mi, že doufá, že ji do češtiny někdo někdy přeloží.
Už se nemůžu dočkat. :-)

Řekněme, že aby člověk předal světu nějaké poselství, není na to potřeba stovek ani tisíců stran textu. Jak Jonathan Livingston tak i Richard a Leslie v knize Jediný nám dávají do života tolik momentů k přemýšlení.
Richard Bach je prostě spisovatel svého druhu ojedinělý - někdo v jeho knihách vidí pouhé romány, kterými jistě jsou, ale když se podíváme pod povrch slov, najdeme v nich mnohem, mnohem více.
Děkuji!

Po přečtení knihy "Světla na pobřeží" zařazuji tohoto Pána spisovatele do svých oblíbených. Žánr thriller není mnou zrovna oblíbený, nicméně díky panu Niedlovi pro mě získává na atraktivitě. Myslím, že touhle knihou rozhodně nekončím, co se týká četby dalších děl pocházejících z jeho rukou.

Smekám svůj domnělý klobouk před spisovatelským umem paní Mornštajnové. K dnešnímu dni jsem zatím přečetla jen Hanu a musím říci, že styl psaní mě naprosto uchvátil. Takže rozhodně se nebudu bránit příležitostem si v budoucnu přečíst i další knihy od téhle nadané české ženy!

Po přečtení Komturovy smrti jsem došla názoru, že styl psaní tohohle člověka mě nesmírně uchvacuje. A nejen to. Zcela mě dokáže vtáhnout do děje na dlouhé hodiny, aniž bych vnímala proud času - odpoledne se najednou přehoupne v noc a já to ani nepostřehnu, nevnímám pocity hladu či žízně. Fyzicky možná existuju v téhle realitě, ale má duše je uzavřená v knize a prožívá vše s postavami a děj knihy, nebo spíše alternativní reality děje samotného se mi objevují i ve snech. Takhle silně na mě nikdy žádná kniha nezapůsobila a rozhodně si od Murakamiho budu chtít přečíst další knihy.

V posledním roce jsem přečetla jak Zimní moře, tak i Ohnivého ptáka. Obě knihy mi svým příběhem nesmírně sedly, u obou jsem dokázala být vzhůru do pozdních nočních hodin i přesto, že jsem ráno měla vstávat do práce. Způsob, jakým Susanna píše, je pro mě velmi atraktivní a chytlavý. Doporučila bych její knihy těm, kteří se rádi začtou do románu, který v sobě skrývá pravdivé historické informace. Dějepis na základní a střední škole mě nebavil, ale dozvídat se o historii z takových knih, jaké Susanna píše, mi přijde mnohem zajímavější (i když vím, že pravdivá je jen část, zbytek je dokrášlen pro atraktivitu příběhu).

Knihy Jiřího Hanibala jsou pro mne velmi příjemným útěkem od reality do dávné historie. Díky několika příběhům, které jsem už přečetla, jsem se toho o české historii dozvěděla opravdu mnoho. Knihy jsou poutavě napsány, mají příjemně vedenou linii příběhu. Nemám co bych vytkla. Je to opravdu odpočinkové čtení.

Michalovy knihy jsou pro mě příjemným útěkem od reality do světa lidí, jejichž život není jednoduchý, stejně jako život každého z nás. Mám doma zatím dvě jeho knihy, ale myslím, že s nákupem dalších nebudu dlouho otálet.

Zatím jsem o Jojo přečetla jen jednu knihu, ale byla jsem jí tak ohromená, že si určitě brzy pořídím další. Její styl psaní se mi líbí. Je oddechový ale zároveň člověka dokáže úplně vtáhnout do děje.

Jediná autorka detektivek, která mě dokázala naprosto pohltit a nadchnout. To, že se pomalu do posledních řádků člověk domnívá, že ví, kdo je vrah a pak najednou přijde na to, jak hluboce se mýlil, skýtá neskutečné zážitky z čtení. Klobouk dolů před její prací, smyslností pro detaily apod.

Člověk, jehož knihy mne dokázaly zcela vtáhnout do svého děje. Místy jsem se smála, místy brečela, měla husí kůži. Vše je psáno tak realisticky, že si člověk dokáže detailně představit, jak to v dané době na daném místě vypadalo. Doufám, že brzy najde inspiraci a vydá další knihu, jeho prací jsem opravdu nadšená!