Zvěrolékař na blatech
od: James Herriot (p)
KoupitKoupit eknihu
Herriot vypráví o tom, jak se sžíval s krásnou, ale mnohdy i tvrdou yorkshirskou přírodou a hlavně se svými zvířecími "pacienty". Je to vyprávění o úspěších i omylech, životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat. James Herriot to dokázal s nepřekonatelným, jedinečným, hřejivým humorem, který je opravdu nadčasový - a proto si získal srdce čtenářů na celém světě....celý text
https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31704/zverolekar-na-blatech-31704.jpg 4.7205| Série: | Zvěrolékař (1.) |
| Orig. název: | If only they could talk (1991) |
| Žánr: | Literatura světová, Romány |
| Vydáno: | 2005, Baronet |
| více informací... |
Komentáře (22)
Pamatuji si, když jsem knihy o veterináři Herriotovi četla na gymplu a pamatuji se, že se mi ohromně líbily. A rozhodla jsem se, že si je přečtu ještě jednou. Tehdy jsem některé části asi nedovedla tolik pochopit. Teď, jako pracující člověk (jako bonus u zvířat, ale to nejspíš není podmínka) už tomu rozumím mnohem víc. Lidi jsou nevděčný. Jen to ve svých historkách neumím tak krásně podat. :D
Přečteno znovu po letech, a musím říct, že je to stále ta krásná a oddechová kniha, jak si ji pamatuji. Určitě se k ní znovu vrátím.
Knihu jsem ještě nedočetla, zbývá mi pár posledních stránek, ale již teď si dovolím hodnotit. Je to má první kniha o Herriotovi a i když jsem se ze začátku bála, že to bude nuda (příběhy o zvířatech moc nemusím), šeredně jsem se spletla. Kniha je opravdu nádherná a právem si zaslouží tolik pozitivních recenzí. Nenudila jsem se ani chvilku, naopak, velice dobře jsem se bavila a občas to vidělo i okolí :-) Je opravdu vtipná. Herriot a vlastně všechny postavy jsou neuvěřitelně sympatické, zajímavým způsobem je popsána i léčba zvířecích pacientů, určitě si přečtu i další díly.
Vítr mě šlehá do tváře, přidává se déšť a za chvíli jsem promočená až na kost. Klepu se zimou, zmrznu!
Potím se a funím, když se už drahnou chvíli snažím pomoct nebožačce krávě....
Cítím vůni sena, cítím odér hnoje....
Knihy Jamese Herriota nečtu, jeho knihy cítím, jeho knihy žiju!
Knížku jsem si opravdu užila. Krásné odpočinkové čtení. Žádné násilí, žádné nečekané dějové zvraty, prostě jenom "obyčejné" příběhy veterináře.
Přesně můj šálek kávy, co se týče humoru - nenásilný, plynulý se špetkou ironie, bravurně zakomponovaný do příběhu. Nejsou to komické situace vytvářející rádoby příběh (viz. Poslední aristokratka), ale životní příběh vytvářející komické situace. Příběh je protkaný láskou k práci a přírodě, i přes veškerou dřinu. Bravo!
Jedinou výtku mám k vykreslení postav, některé charaktery jsou popsány do sebemenšího detailu a některé jsou jen holá jména bez náznaku. Vytváří to výrazný nepoměr.
Jinak rozhodně doporučuji a s chutí se vrhnu na další části.
Kniha má velice dobré hodnocení nejen tady na webu, ale i moji známí ji hodnotili velmi kladně. U mě jen za tři hvězdičky. Nebyla špatná, přečetla jsem ji, pobavila se, ale vím, že se k ní pravděpodobně vracet nebudu. Proto hodnotím jako průměr. Ale je to jen subjektivní názor.
Nejsem žádnej MVDr. (jsem Ajťák) takže vůbec nemám šajna co na jakou zvířecí nemoc použít (když nefunguje kompjůtr, tak do něj kopnu, to by u zvířete asi neprošlo) ale přesto mě knížka velmi zaujala a čtení bylo radostí (sice nejsem MVDr. ale k zvířátkům mám velmi vřelý vztah, želvy 4ever!) a já jsem si tohle dvou set a něco stránkové povídání o vet. (zkratka pro veterináře kdyby to některým nebylo jasno) životě a zábavných příhodách které k tomu patří, vážně užil! 90%
PS: A teď mě omluvte, jdu najít nějakou těhotnou krávu do které bych mohl strčit svoje pracky a pomoc jejímu děťátku na svět! (ano, stále píšu o zvířátkách)
PSS: Želvy 4ever!!
K Herriotovi jsem se vrátila po přibližně dvaceti letech a je to, jako bych kolem ramen cítila objetí starého přítele. Laskavý humor, výborné stylistické schopnosti, pečlivá charakterizace postav, není divu, že se před čtenářem celý ten venkovský yorkshirský svět vybarvuje tak, jako by dýchal tamější vzduch, chodil po tamních kopcích a nakukoval zvěrolékaři přes rameno. Věřím, že nebude trvat dalších dvacet let, než se k těmhle knížkám zase vrátím.
S Jamesem Herriotem jsem se setkala poprve! A to diky ctenarske vyzve, je to moc dobra zalezitost, tahle vyzva, protoze bez ni, buhvi, zda bych na tohle krasne cteni nekdy narazila! :)
Moc se mi to libilo, bylo to primo relaxacni, mile, vtipne, no proste lovely :) Urcite se pustim do jeho dalsich del, a to hned jak dopisu tento komentar!
Doporuceni je na miste!
Nádhera ♥♥♥ Co dodat.. Pan Herriot je hrdina mého srdce, tahle kniha je MUST HAVE pro všechny milovníky zvířátek! :-) ♥♥♥
James Herriot je súčasťou môjho života už takmer 20 rokov (spoznali sme sa, keď som mala 10) a patrí k mojim najlepším priateľom, s ktorým sa pravidelne stretávam niekoľko krát do roka - všetky knižky, v rôznom poradí, ale vždy s úsmevom, láskou k prírode a zvieratám, občas s dojatím i slzou v oku. Dívať sa na Yorkshire a ľudí v ňom jeho očami, drsný i krásny život veterinára v teréne - istá časť môjho ja vždy túžila prežiť jeho život, so všetkými radosťami i starosťami. Jeho knižky ma nikdy neomrzia.
Upozorňuji, aby nenaletěl někdo jako já, že Zvěrolékař na blatech je jen nové vydání první části staré klasiky To by se zvěrolékaři stát nemělo. Kniha již vyšla ve Svobodě i Knižním klubu jako To by se zvěrolékaři stát nemělo (tak Baronet nazval až druhou část tohoto vydání).
Jinak suprové odpočinkové čtení.
Velmi lehké, až odpočinkové čtení, které mě přivedlo k příjemnému rozjímání, ale také mě i rozesmutnilo, ač je to psané spíš humorně. Tak nějak jsem si totiž zavzpomínal na studia, kdy jsem se připravoval na tohle nejskvělejší povolání na světě, ale osud chtěl jinak. Při popisu vyhřeznuté dělohy krávy jsem se přenesl o dvacet let zpět do jednoho kravína u Českých Budějovic, kde jsem při tom asistoval. Byl to přesný popis a kdo nezažil, neví, jaká je to dřina, dostat to všechno do krávy zpět. Hned, jak bude příležitost, přečtu i další Herriotovy knihy a budu si přijemně rozjímat i smutnit. Ale ne zas natolik, abych se tu utápěl v sebelítosti.
Musím být upřímná, trochu jsem od Jamese Herriota očekávala "Groganova Marleyho", což byla samozřejmě ta největší hloupost, protože mezi dějem odehrávajícím se v obou knížkách je zhruba 70 let rozdíl. Přesto je Herriot fajn. Je milý, čtivý a hlavně vtipný - tedy "jeho" postavy, které skutečně existovaly a příběhy které se skutečně staly. Nejspíš časem sáhnu i po dalších dílech. :-)
Člověk se dozví hodně o práci zvěrolékaře. Takový soubor povídek srovnaných do jednoho románu o tom, jak ve 30. letech minulého století lékaři mnohdy svéráznými způsoby zachraňovali zvířectvu životy. Proloženo mnoha humornými i smutnými situacemi a napsáno velmi květnatým a čtivým stylem.
Prvotinka, která jakoby si předsevzala seznámit všechny s tím, že být veterinářem je adrenalinový životní úděl a studenti by toho měli rychle nechat a jít studovat něco perspektivnějšího, kazí to ovšem láska k přírodě, která z knihy čiší, a především neuvěřitelný optimismus a smysl pro humor, který nepostrádá snad jediná stránka :)
Štítky
zvěrolékaři blata zvířata Yorkshire
Autor a jeho další knihy
James Herriot (p)
britská, 1916 - 1995
- To by se zvěrolékaři stát nemělo (1999)
- Když se zvěrolékař ožení (1981)
- Zvěrolékař mezi nebem a zemí (1991)
- Zvěrolékař a jeho přátelé (2008)
- Zvěrolékař a psí historky (1995)
Uživatelé mají knihu
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 355x |
| v Čtenářské výzvě | 16x |
| v Doporučených | 19x |
| v Knihotéce | 80x |
| v Chystám se číst | 65x |
| v Chci si koupit | 15x |
| v dalších seznamech | 2x |