Zvěrolékař na blatech
James Herriot (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107092/bmid_zverolekar-na-blatech-3-vydani-107092.jpg
5
532
91
Zvěrolékař série
< 1. díl >
Je jedním z osmi kouzelných vyprávění o zvířatech, anglickém venkově a jeho obyvatelích, která se budou vydávat stále znova. Hovoří o lásce, přátelství a oddanosti – k lidem, zvířatům i přírodě. Vykresluje mnohdy krušné začátky mladého veterináře, městského mladíka, který se musí nejprve sžívat s krásnou, ale mnohdy i tvrdou yorkshirskou přírodou. A také se svými zvířecími pacienty.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2011 , BaronetOriginální název:
If Only They Could Talk , 1970
více info...
Přidat komentář
Ke knížce jsem se vrátila po letech a kouzlo Herriotových příběhů se ke mně hned vrátilo. Pestré charaktery, krásná příroda, veselé i smutné příhody. Herriot je zkrátka jeden z mých nejoblíbenějších autorů.
Ze začátku jsem se pořad smála nebo aspoň usmívala. Postupně už mě kniha jen bavila. Rozhodně doporučuji, skvělá kniha.
Pamatuji si, když jsem knihy o veterináři Herriotovi četla na gymplu a pamatuji se, že se mi ohromně líbily. A rozhodla jsem se, že si je přečtu ještě jednou. Tehdy jsem některé části asi nedovedla tolik pochopit. Teď, jako pracující člověk (jako bonus u zvířat, ale to nejspíš není podmínka) už tomu rozumím mnohem víc. Lidi jsou nevděčný. Jen to ve svých historkách neumím tak krásně podat. :D
Jde vidět, že se jedná o jednu z prvních knih Herriota. Je to pořád milé odpočinkové čtení, ale kniha postrádá lehkost vyprávění a propracovanost jednotlivých příhod, na kterou jsem od autora zvyklá z pozdějších děl.
Tuto knihu jsem poprvé četla asi před 30 lety. Velice se mi líbila a působila na mne jako živá voda. A tak když jsem potřebovala dodat trochu životního elánu, sáhla jsem po ní znova. Příběhy spojené se zvířaty jsou prostě ++++++ Díky za takové knihy
Přečteno znovu po letech, a musím říct, že je to stále ta krásná a oddechová kniha, jak si ji pamatuji. Určitě se k ní znovu vrátím.
Mám ráda příběhy o zvířatech ,velmi čtivé a veselé.Čteno opakovaně na dovolené,v nemocnici a určitě ne naposledy se k celé sérii zase vrátím.Vřele doporučuji ostatním čtenářům.
Milé, veselé, občas aj smutné. Príbehy plné zaujímavých postavičiek a osobností - ľudských aj zvieracích.
Knihu jsem ještě nedočetla, zbývá mi pár posledních stránek, ale již teď si dovolím hodnotit. Je to má první kniha o Herriotovi a i když jsem se ze začátku bála, že to bude nuda (příběhy o zvířatech moc nemusím), šeredně jsem se spletla. Kniha je opravdu nádherná a právem si zaslouží tolik pozitivních recenzí. Nenudila jsem se ani chvilku, naopak, velice dobře jsem se bavila a občas to vidělo i okolí :-) Je opravdu vtipná. Herriot a vlastně všechny postavy jsou neuvěřitelně sympatické, zajímavým způsobem je popsána i léčba zvířecích pacientů, určitě si přečtu i další díly.
Vítr mě šlehá do tváře, přidává se déšť a za chvíli jsem promočená až na kost. Klepu se zimou, zmrznu!
Potím se a funím, když se už drahnou chvíli snažím pomoct nebožačce krávě....
Cítím vůni sena, cítím odér hnoje....
Knihy Jamese Herriota nečtu, jeho knihy cítím, jeho knihy žiju!
Knížku jsem si opravdu užila. Krásné odpočinkové čtení. Žádné násilí, žádné nečekané dějové zvraty, prostě jenom "obyčejné" příběhy veterináře.
Odpočinkové, krásné, poetické. Nevím, kde jsem byla, že jsem se k tomu dostala až teď!
Přesně můj šálek kávy, co se týče humoru - nenásilný, plynulý se špetkou ironie, bravurně zakomponovaný do příběhu. Nejsou to komické situace vytvářející rádoby příběh (viz. Poslední aristokratka), ale životní příběh vytvářející komické situace. Příběh je protkaný láskou k práci a přírodě, i přes veškerou dřinu. Bravo!
Jedinou výtku mám k vykreslení postav, některé charaktery jsou popsány do sebemenšího detailu a některé jsou jen holá jména bez náznaku. Vytváří to výrazný nepoměr.
Jinak rozhodně doporučuji a s chutí se vrhnu na další části.
Kniha má velice dobré hodnocení nejen tady na webu, ale i moji známí ji hodnotili velmi kladně. U mě jen za tři hvězdičky. Nebyla špatná, přečetla jsem ji, pobavila se, ale vím, že se k ní pravděpodobně vracet nebudu. Proto hodnotím jako průměr. Ale je to jen subjektivní názor.
Nejsem žádnej MVDr. (jsem Ajťák) takže vůbec nemám šajna co na jakou zvířecí nemoc použít (když nefunguje kompjůtr, tak do něj kopnu, to by u zvířete asi neprošlo) ale přesto mě knížka velmi zaujala a čtení bylo radostí (sice nejsem MVDr. ale k zvířátkům mám velmi vřelý vztah, želvy 4ever!) a já jsem si tohle dvou set a něco stránkové povídání o vet. (zkratka pro veterináře kdyby to některým nebylo jasno) životě a zábavných příhodách které k tomu patří, vážně užil! 90%
PS: A teď mě omluvte, jdu najít nějakou těhotnou krávu do které bych mohl strčit svoje pracky a pomoc jejímu děťátku na svět! (ano, stále píšu o zvířátkách)
PSS: Želvy 4ever!!
K Herriotovi jsem se vrátila po přibližně dvaceti letech a je to, jako bych kolem ramen cítila objetí starého přítele. Laskavý humor, výborné stylistické schopnosti, pečlivá charakterizace postav, není divu, že se před čtenářem celý ten venkovský yorkshirský svět vybarvuje tak, jako by dýchal tamější vzduch, chodil po tamních kopcích a nakukoval zvěrolékaři přes rameno. Věřím, že nebude trvat dalších dvacet let, než se k těmhle knížkám zase vrátím.
Štítky knihy
zvířata, fauna zvěrolékaři blata láska k přírodě Yorkshire zfilmováno – TV seriál láska ke zvířatům
Autorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Kniha se mi moc líbila. První knížka od tohoto spisovatele a už teď vím, že budu číst další. Styl psaní pana Herriota mě vážně moc baví!