Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428845/bmid_zuzanin-dech-mkh-428845.jpeg
5
3006
818
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Když jsem si konečně zvykla na styl psaní, tak dětství bylo táhlé a dlouhé. Pobyt v ghettu a Osvětimi autorka doslova prolétla. Čtení potáborového života se pak konečně rozběhlo a bylo zajímavé.
Tych knih o teme holokaustu a koncentracnych taboroch sa vyrojilo velmi vela posledne roky, ale musim povedat, ze tato ubehla rychlo a pribehom clovek presiel tak akosi pozvolna. Je to taky ten romanovy pribeh na jedno precitanie.
Nechytlo mě to...možná je to tím, že knih (lepších) na toto téma jsem už přečetla hodně, možná je to styl psaní (popis ne přímá řeč), možná je to samotný děj a i veskrze nepříjemné postavy. Když není komu fandit a nemusí to být nutně kladná postava, tak vás to prostě nevtahne a nezasahne.
(Audiokniha)
(SPOILER)
Takové pohodové dětství, tak krásný život mohla Zuzana mít. Kniha vás vtáhne do sebe příběhem Zuzaniných rodičů, popis toho, jak je Zuzana vymodlené dítě. Jak šťastní Liebeskindovi jsou. Zuzana má vše, co může dítě mít. Lásku obou rodičů, kamarády a spokojené dětství. To vše jen do začátku války. Bylo mi úplně úzko z toho, jak se z bohatých lidí stávají chudáci, téměř žebráci. Jen kvůli tomu, že jsou židi. Bylo mi líto Abraháma, že nedal na slova lidí a podnik nepřepsal a neemigroval i se Zuzanou. Naštvalo mě, když mu žádný z jeho vlivných přátel nedokázal pomoci, když byl na tom nejhůř. Jak podobný je tento popis dnešní době. Dokud máte lidem co nabídnout, jste kamarádi. Ale jakmile potřebujete pomoc, obrátí se k vám každý zády. Hanuš mi byl od začátku nesympatický, ukázalo se, že mé antisympatie byly správné. Rodina bez morálních zásad. Stejně, jako dnes a jen hádat, kdo by se kdo dnes zachoval stejně, komu by podlézal, aby se měl dobře. Haní jednoho, ale pak mu jsou dobří... Někdo to tak dělá dodnes..
V knize nečekejte kdovíjaký hlubší pohled do koncentračních táborů. Pohled to byl jen letmý, popis toho, jak se ze Zuzany stal pokusný králík. Koncentrák zázrakem přežila. Návrat domů byl pro ni těžký. Z bohaté dívky, která v dětství měla vše, najednou neměla nic. Totální nespravedlnost. Když si vzala Hanuše, nechtěla jsem knihu ani dočítat, nechtěla jsem číst ten hnusný konec, pořád jsem doufala v happy end, protože jak se dalo očekávat, Hanuš byl ubožák. Happy end nečekejte, stejně jako v životě, nekončí vždy všechno happy endem..
Ale co hodně vytknu je to, že vlastně vůbec nevím, jestli kniha byla či nebyla podle skutečné události. Jména "hrdinů" jsem nedohledala a vždy mě odkazy odkazovaly pouze na knihu.. Tak by mě to zajímalo.. Jinak se kniha četla dobře, ač jiný styl, dalo se na to zvyknout. Vyhovovaly mě kratší kapitoly
Ta strohost vet mi zpocatku vadila, ale pak mi prisla genialni.
Zadny happy end. Jeden vskutku bezutesny zivot. Ale tak to je pribeh pro mne realnejsi.
(SPOILER)
Taková surová strohost, se kterou je kniha psaná, ji neskutečně dodává na autenticitě. Ani se nenadechnete a Zuzanin dech přejde z dětství do dospívání, z dospívání do dospělosti... Zuzana a dva kluci. Trochu mi to připomíná knihu "Stalo se 1. září". Všeobecně hltám knihy, které jsou dějově posazeny do období celého jednoho života nebo i do života vícero generací.
DALE SPOILER:
Z čeho jsem rozpolcená je závěr. Myslím, že si Jan zasloužil vědět alespoň část pravdy. Takto na mě kniha zanechala pachuť beznaděje a nespravedlnosti. Nicméně to k životu patří.
Knih o holokaustu jsem přečetla hodně, ale tahle se mi líbila, protože ten časový záběr je mnohem širší. Začíná hodně před a pokračuje i po válce. Člověk má možnost prožít to celé se všemi kontexty.
Ty jo, já nevím. Příběh jako takový se mi líbil, ale číst se to nedalo. Ty strohé věty a kapitoly jsem prostě nedávala, tak jsem asi v půlce přešla na audioknihu. Tu jsem teda nějak doposlouchala, ale zjistila jsem úplně náhodou, že některé části jsou vynechané, což mě teda docela mrzelo. Ale fakt nejvíc mě rozhodily Holašovice, do kterých se dá z Prahy dojít pěšky z Kobylis. A já si furt představovala ty jihočeský :-), no nic.
(SPOILER) To je pecka,tato knížka! Za mě velmi dobře zpracované téma holocaustu, poutavé tím, jak je zasazeno do celkového kontextu doby. Postavy nejsou černobílé, charaktery se křiví jak na ně působí zvrácena doba, zlo, které by v míru možná zůstalo v hlubinách duše, leckde vylézá na povrch. Zuzana,nejprve dítě, později mladá žena z bohaté židovské rodiny cukrovarníka. Velká, silná, pohledná, životaschopná, chytrá. Začátek odehrávající se ve 30. letech je zdánlivě idylický, ale už prosakují náznaky budoucího hnusu (ústa, vosa, koťata). Čekáte samozřejmě hrůzu z koncentráku, ona přijde, Zuzana přežije, ale hnus pokračuje, možná působí ještě silněji. Zuzana, oslabená tělesně i na duchu se nějakou dobu povoluje, ale pak ... Konec je otevřený, což se mi i líbí, nechává na čtenáři, aby si další osudy Zuzany dostavěl sám. Já se přikláním k variantě, že vzhledem k věku a povaze se z toho vyhrabala.
Kniha se mi četla moc dobře, styl autorky mi docela sedl. Zpočátku se jednalo o celkem idylický příběh, který se však poměrně rychle zvrhl. Jasné poselství toho, že život každého člověka se může během pár minut otočit o 180 stupňů.
No, budu asi bílá Vrána, knížka mě nebavila, protože byla prostě hrozně zvláštně napsaná, já už od autorky četla knihu Němci a moc se mi líbila, tam ta strohost nějak patřila, ale tady tento příběh měl vlastně tak moc emocionální náboj, že to chtělo ty emoce tam nechat a dokonce rozpracovat... Je to čistě můj pohled a chápu popularitu knížky, ale nesedla mi. Byla tam například dle mého dost zbytečná scéna s koťaty... Konec byl ovšem nečekaný.
Bohužel nesdílím stejně nadšení z této knihy jako většina. Nemohu říci, že by mě čtení nějak nebavilo, ale podle mě se jedná o knihu průměrnou.
Nesedl mi moc autorčin styl. Zpočátku většina vět je složena pouze z pár slov. Věty jsou strohé a holé, i když se jedná o období štěstí a blahobytu. Posléze je vše více rozvinuto, ale tento styl se stále objevuje.
Příběh sám o sobě je něčím zajímavý, ale ne úchvatný. Obdivovala jsem sílu Zuzany po návratu z koncentračního tábora. Zároveň jsem si ale neustále kladla otázku, proč se chová tak hloupě. Že by neměla na výběr? Zpočátku možná, ale později? Nemyslím si. Také jsem ji ale neskutečně litovala - tolik zklamání, bolesti a zrady...
(SPOILER) Příběh Zuzany vypráví autorka v přítomném čase od roku 1924, kdy se zázračně narodila postarším rodičům, do února 1948, kdy zachrání své dítě. Čtenář spolu se Zuzanou objevuje svět, kamarádí se s bezelstným Janem a majetnickým Hanušem, prožívá bezstarostné dětství, které ukončí vosa a Hitler, a židovskou perzekuci, slizkého arizátora Nagyho, opovržení a hlad i první a čistou lásku, terezínské ghetto, osvětimské lékařské pokusy i poválečnou degradaci na uklízečku a velkou lež, noční můry a domácí násilí. Nezvyklá je absence uvozovek při přímé řeči. Strhující příběh, který sice čerpá z holocaustu, ale kam se na něj hrabou všechny ty zahraniční XYZ z Osvětimi.
Zuzanin dech je další knihou autorky, ve které se věnuje válečnému tématu. Oproti knize Němci je však Zuzanin dech větší sondou do psychiky a osobnosti hlavních postav. Dětství hlavních postav je idylické a krásné, avšak s nástupem dospívání se postavení chlapců vůči Zuzaně mění... Zuzana si vybere jednoho, druhý však její výběr není schopen zkousnout a proto se rozhodne udělat v dospělosti všechno pro to, aby to těm dvěma oplatil.
Jazyk autorky je květnatý a souvětí jsou psaná tak, aby v nich nebylo nic navíc. Kapitoly v jednotlivých částech (dětství, dospívání, dospělost) jsou krátké, ale na obsahu nic neztrácí. Absence přímé řeči knize neubližuje. Celý příběh si k sobě čtenáře připoutá a nepustí ho až do přečtení celé knihy.
Dlouho jsem knize odolávala a byl k tomu důvod. Nesmírně těžké téma s pro mne nesympatickými postavami (snad kromě Jana). Přesto nemůžu ohodnotit méně než 4 hvězdami.
Začátek byl na mě pomalý. Nejsem zvyklá na tento styl psaní, a tak jsem se musela přivyknout.
Jakmile jsem se překousala přes první část knihy - dětství, kniha se četla sama a já jí za jeden a půl dne dočetla.
Neskutečně silný příběh, který nám (konečně) přiblížil dobu 2. světové války z trochu jiného pohledu. Zprvu jsem byla zklamaná, že se kniha neodehrává v koncentračních táborech, jak jsme tomu zvyklý u těchto žánrů, ale pak jsem za to byla moc ráda (co si budem, toho tu máme už dost).
Hořkosladký příběh, který končí ne úplně tak, jak by si asi čtenář přál.
Zuzanin dech je krásná knížka. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem si navykla na styl psaní, ale pak.. pak mě knížka úplně pohltila a přečetla jsem jí na jeden zátah :)
Přestože jde o knihu s celkem předvídatelným dějem, její styl (strohý, reportážní se smyslem pro detaily, kontrasty a smyslové vjemy) z ní dělá velmi naléhavou četbu, od které se nemůžete odtrhnout. Leccos mi připomnělo další knihy současných českých autorek s podobnou tematikou, které jsem četla (Hana, Peníze od Hitlera), ale J. Katalpa píše zase trochu jinak a určitě se podívám i po jejích dalších knihách, které mě dosud míjely.
Silný příběh, který vykresluje hrozný osud Zuzany. Zpočátku prožívá krásné dětství v blahobytu, zamiluje se, pak příjde válka a vše se mění. Zrada kamaráda ji dostane do koncentračního tábora, kde podstupuje příšerné věci a jen zázrakem přežije. Čtenář s napětím doufá, že po návratu domů přijdou lepší časy, avšak ty nepřichází.
Příběh trochu připomíná Hanu od A. Mornštajnové. Je psán čtivě, autor používá krátké věty, což mi vůbec nevadilo. Kniha má spád a nutila mě číst dál a dál. Byla výborná.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Kniha Zuzanin dech je v
| Právě čtených | 52x |
| Přečtených | 4 153x |
| Čtenářské výzvě | 1 663x |
| Doporučených | 287x |
| Knihotéce | 674x |
| Chystám se číst | 1 330x |
| Chci si koupit | 298x |
| dalších seznamech | 22x |
/AUDIOKNIHA/
S beletrií o holokaustu se roztrhl pytel a nezdá se, že by tento trend ustupoval - kdyby se všechny tyto knihy pohybovaly kvalitou v hladině podobné jako Zuzanin dech, bylo by to fajn. Příběh není zbytečně romantizovaný a přikrášlovaný, sluší mu i strohý, popisný styl.