Je hlína k snědku?

2 29. května

Hodně zvláštní. Asi jsem i něco nepochopila, ač jsem se několikrát vracela a po konci vzala znova pár listů začátku. Prolínání časů a postav ale stále úplně nechápu. To je ale můj problém, knížka je hodně dobře až mistrně napsaná. Přesto se moc nelíbí a líbit, předpokládám, nebude. Čiší z ní primitivní živočišno, celá je o sexu bez zábran, tak, jak to tělo chce a cítí. A to není nic pro naši "civilizovanou", chladnou a vlastně tak trochu pokryteckou západní kulturu. Pro nás jsou to "nechutnosti". Nejsme tak vychováváni, sex a intimní tělesné potřeby jsou stále tabu, raději si vezmeme Ibalgin...

21. května

Po přečtení předchozích komentářů jsem se knihu také rozhodl přečíst. Bohužel pro mne osobně trochu smutné počtení.

1 10. května

V jednotlivých obrazech často velmi silné a působivé, jako celek ale velmi nepřehledné - špatně se mi ve střídání časových rovin a mužů hlavní hrdinky orientovalo a kvůli tomu jsem se nedokázal četbě plně oddat. Se sexuální explicitností, která zde mnohým vadí, jsem problém neměl, ale je pravda, že to není nic pro puritány. S pozdějšími knihami autorky opravdu nesrovnatelné - pokud se vám líbili Němci nebo Zuzanin dech, nečekejte, že se vám automaticky bude líbit i tohle.

2 11. dubna

Jsem na rozpacích, jak hodnotit. I když odhlédnu od toho, že četba je to často nepříjemná, ba místy nechutná, tak stejně nevím... Co se týče literárního hlediska, je kniha napsaná výborně. I když jde o prvotinu, je znát, že autorka má neskutečný talent a psát prostě umí. Jenže ten příběh je takový... nijaký a o tom nejzajímavějším se prostě nepíše, nebo jen v náznacích. Ty nejdůležitější věci ze života hlavní postavy nevíme, zato se dozvídáme spoustu podrobností, které ani vědět nechceme. :-) Je možné, že tam jsou skryty hlubší myšlenky, leccos by tomu i naznačovalo, ale žádná jednoznačná vodítka, která by potvrdila některé mé domněnky (např. o vztahu první a druhé Niny, o pobytu babičky v Africe, který mi byl krajně podezřelý apod.), jsem tam nenašla, ač jsem některé pasáže četla opakovaně. Ale zase oceňuji, že mnohé náznaky mě nutily o příběhu více přemýšlet.

06. dubna

Nikdy si o knihách, co čtu, nic předem nezjišťuju, a tahle kniha je podle mě, když ji do sebe necháte za studena, nárazovitě (stejně jako je napsaná) vnikat, úplně geniální. Zapojení smyslů, pár opravdu brilantních mini kapitol, které jsou vlastně dlouhým citátem, zcela konkrétní a zcela přesnou lokalizací pocitu... Láska

13 02. dubna

Neporovnávat neporovnovatelné....to byla moje první myšlenka po přečtení poslední stránky.
Doupě, Zuzanin dech, Němci ...knihy, které jsem četla se zatajeným dechem a byla moc ráda, když jsem další z knih Jakuby Katalogy držela v ruce
Živočišnost se této knize upřít nedá...ale ...
první dojmy a moje WAU...se po prvních stránkách změnilo v ACHJO...nekompromisní otevřenost, jak je uvedeno v anotaci...se změnilo v skoro bych řekla nechutnosti . Rozhodně nejsem puritán, ale čeho je moc...
Vystihl to můj přítel, kterému jsem úryvky z knihy četla...to snad byla na drogách, když tohle psala, ne??? Tak za mě ...tahle kniha by se mohla jmenovat podle názvu jedné z Kapitol knihy...Návod pro silné....opravdu mi tato kniha nic nepřinesla...nebo jsem opravdu tak strašně stará a nerozumím, co tím chtěla autorka světu sdělit...

První stránky mě nadchly. Jak stránky přibývaly,mé nadšení ke čtení tohoto shluku myšlenek a postav sláblo. Autorka dokáže popsat pocity a vjemy dokonale, ani to příběh nezachrání. Kniha se nedá srovnat s Němci nebo Zuzaniným dechem,bohužel.