Je hlína k snědku?
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16479/mid_je-hlina-k-snedku-QlA-16479.jpg
3
235
76
Próza mladé autorky je napsána s mimořádnou silou výrazu. Vyprávění hlavní hrdinky Niny letmo zachycuje historii její rodiny, jeho těžiště je však v přítomnosti zalidněné manželem, milenci, milenkou. Je to příběh o hledání cesty k sobě, vyprávěný s nekompromisní otevřeností. Sled krátkých a hutných epizod umožňuje libovolné střídání časů a dějů, vytváří kontrasty, naznačuje paralely, sugestivně navozuje nálady. Krátká novela překvapuje hloubkou záběru a upoutává neobvyklým obsahem i kompozicí.... celý text
Přidat komentář
Vůbec jsem tomu neporozumněla. Nechce se mi věřit, že je kniha od stejné autorky, jako Němci, Doupě, Zuzanin dech.
Pokud by se zde našel někdo, kdo by mi vysvětlil jak přišla hlavní hrdinka o všechny zuby a proč je Mišo mrtvý? Děkuji
Ani mi zásadně nevadilo to přehnané erotično a naturálno jako spíš plytkost vypravování, opakování podobných motivů a nesrozumitelnost příběhu
Za dlouho dobu, asi nejhorší knížka. Po přečtení Zuzanina dechu, který jsem přečetla velice rychle a byla jsem unešena, jsem sáhla po další knížce autorky, ale to jsem neměla dělat, do čtení jsem se hrozně nutila.
Vůbec jsem nechápala, co autorka chce knihou sdělit, Nina totálně nesympatická hlavní hrdinka, kapitoly chaotické, no za mě ztráta času a že ho na knížku padlo až až.
Hodně zvláštní. Asi jsem i něco nepochopila, ač jsem se několikrát vracela a po konci vzala znova pár listů začátku. Prolínání časů a postav ale stále úplně nechápu. To je ale můj problém, knížka je hodně dobře až mistrně napsaná. Přesto se moc nelíbí a líbit, předpokládám, nebude. Čiší z ní primitivní živočišno, celá je o sexu bez zábran, tak, jak to tělo chce a cítí. A to není nic pro naši "civilizovanou", chladnou a vlastně tak trochu pokryteckou západní kulturu. Pro nás jsou to "nechutnosti". Nejsme tak vychováváni, sex a intimní tělesné potřeby jsou stále tabu, raději si vezmeme Ibalgin...
Po přečtení předchozích komentářů jsem se knihu také rozhodl přečíst. Bohužel pro mne osobně trochu smutné počtení.
V jednotlivých obrazech často velmi silné a působivé, jako celek ale velmi nepřehledné - špatně se mi ve střídání časových rovin a mužů hlavní hrdinky orientovalo a kvůli tomu jsem se nedokázal četbě plně oddat. Se sexuální explicitností, která zde mnohým vadí, jsem problém neměl, ale je pravda, že to není nic pro puritány. S pozdějšími knihami autorky opravdu nesrovnatelné - pokud se vám líbili Němci nebo Zuzanin dech, nečekejte, že se vám automaticky bude líbit i tohle.
Jsem na rozpacích, jak hodnotit. I když odhlédnu od toho, že četba je to často nepříjemná, ba místy nechutná, tak stejně nevím... Co se týče literárního hlediska, je kniha napsaná výborně. I když jde o prvotinu, je znát, že autorka má neskutečný talent a psát prostě umí. Jenže ten příběh je takový... nijaký a o tom nejzajímavějším se prostě nepíše, nebo jen v náznacích. Ty nejdůležitější věci ze života hlavní postavy nevíme, zato se dozvídáme spoustu podrobností, které ani vědět nechceme. :-) Je možné, že tam jsou skryty hlubší myšlenky, leccos by tomu i naznačovalo, ale žádná jednoznačná vodítka, která by potvrdila některé mé domněnky (např. o vztahu první a druhé Niny, o pobytu babičky v Africe, který mi byl krajně podezřelý apod.), jsem tam nenašla, ač jsem některé pasáže četla opakovaně. Ale zase oceňuji, že mnohé náznaky mě nutily o příběhu více přemýšlet.
Nikdy si o knihách, co čtu, nic předem nezjišťuju, a tahle kniha je podle mě, když ji do sebe necháte za studena, nárazovitě (stejně jako je napsaná) vnikat, úplně geniální. Zapojení smyslů, pár opravdu brilantních mini kapitol, které jsou vlastně dlouhým citátem, zcela konkrétní a zcela přesnou lokalizací pocitu... Láska
Neporovnávat neporovnovatelné....to byla moje první myšlenka po přečtení poslední stránky.
Doupě, Zuzanin dech, Němci ...knihy, které jsem četla se zatajeným dechem a byla moc ráda, když jsem další z knih Jakuby Katalogy držela v ruce
Živočišnost se této knize upřít nedá...ale ...
první dojmy a moje WAU...se po prvních stránkách změnilo v ACHJO...nekompromisní otevřenost, jak je uvedeno v anotaci...se změnilo v skoro bych řekla nechutnosti . Rozhodně nejsem puritán, ale čeho je moc...
Vystihl to můj přítel, kterému jsem úryvky z knihy četla...to snad byla na drogách, když tohle psala, ne??? Tak za mě ...tahle kniha by se mohla jmenovat podle názvu jedné z Kapitol knihy...Návod pro silné....opravdu mi tato kniha nic nepřinesla...nebo jsem opravdu tak strašně stará a nerozumím, co tím chtěla autorka světu sdělit...
První stránky mě nadchly. Jak stránky přibývaly,mé nadšení ke čtení tohoto shluku myšlenek a postav sláblo. Autorka dokáže popsat pocity a vjemy dokonale, ani to příběh nezachrání. Kniha se nedá srovnat s Němci nebo Zuzaniným dechem,bohužel.
(SPOILER)
10/2023
Asi štěstí, že to nebylo delší.
Živočišný koity všude a s kýmkoliv, milion myšlenek, Mišo, Blanka, profesor, mrtvý mužík...
Jako takhle, některý popisy věcí byly fakt dechberoucí, to Jakubě jde.
Ale otázka na tělo - fakt má někdo v hlavě tohle? Jakože tohle všechno se mu vynořuje z mysli, zhmotňuje se do slov a málem i fyzicky? Mě by to fakt zajímalo, jestli je nějakej mozek takhle výkonnej, aby dojmy a zážitky zpracovával do toho všeho, co bylo v knize (a ne jen ten autorčin).
A další otázka - o zuby přišla už za manželství? A šmankote, to fakt zrovna ona vstoupila do TAKOVÝHO manželství? Nina, která lačně a zvířecky vošustí každýho, kdo neprošel přes obdélník na Staromáku...
Nemůžu dát víc než dvě hvězdy a to mi Zuzanin dech zněl v uších tak dlouho...
Je hlína k snědku? Je. A doufám, že jí Nina zbaští celý lán, udusí se a přestane mě iritovat svými všude odkapávajícími tělesnými šťávami, svým pachem a chtíčem ukájeným bez ohledu na místo a partnera. Nevím jestli se jí mám vysmát nebo ji litovat. Připadá mi, že ani ona moc neví co se sebou. A už vůbec nechápu její motivaci zůstat v prázdném manželství, které ji nenaplňuje, s mužem , který ji odpuzuje. Od Katalpy mám načteno všechno, tohle jsem myslela, že mi ještě chybí. Omyl. Nechybělo! Teď už to vím.
Tak tady jsem opravdu váhala s hodnocením, co s tim.... Z počátku jsem myslela, že knihu odložím nedočtenou, ale nemám to ve zvyku a tak jsem se pořádně kousla a po dočtení přidávám jednu hvězdu navíc oproti původnímu záměru, a to hlavně za opravdu originální, netradiční popisy, které vyznívaly až básnicky. Lámu si hlavu, co tím vším chtěla autorka říct, ale podle komentářů si kniha své příznivce našla a tak to má být.
Zuzanin dech, Němci i Doupě, to mě moc bavilo. Todle ne, pořád jsem čekala, jak se to vyvine, ale ničeho zásadního jsem se nedočkala. Totok asi nebude nic pro mě :) Hvězdičky dávám za sem tam pěkné obraty a taky za popis rozdílností v malířských barvách, to mi přišlo docela zajímavé.
Kniha, kterou přečtěte celkem rychle, ale stejně rychle na ni zapomenete. Což je asi dobře...
Upřímnost na hranici snesitelnosti, lehké pohazování si s těžkými myšlenkami a ten okouzlující slovaběh mě baví. Co chtěla Katalpa říct všem, nevím; co křičela na mě, to si za rámeček nedám:).
"Ta paní byla dědečkova paní. Paní nikdy nemůže být ženou a naopak."
Knížku jsem měla rozečtenou půl roku. Když jsem ji začínala číst, byla jsem těhotná a celý děj se mi zdál neskutečně nechutný a odpudivý a knihu jsem odložila. Teď tu vedle mě leží dvouměsíční miminko a nechutné mi to přijde stejně, jen mi najednou po boku Niny není nepříjemně. Není mi jí líto, jen se snažím neztratit společně s ní, snažím se, aby mi aspoň v jednom z jejích vztahů bylo dobře, ale není. Aby taky jó... Vztah se starým profesorem je vykreslen tak dokonale, že se mi z toho zvedá žaludek. Poměr s Blankou už mi tolik nevadí, i tak mi tenhle typ vztahu nevoní. Co si však dovedu představit celkem přesně je sterilní vztah s jejím mužem a hele- najednou chápu všechny její útěky z domova i tu nechuť plodit děti.
(SPOILER)
Asi mi nebylo dáno pochopit, o co se autorka svou knihou pokoušela. Nina, ta druhá z přelomu 20. a 21. století, mi lezla neskutečně na nervy.
Klidně pominu, že dítě nechce při jídle sedět u stolu a hodná babička s „praxí z Afriky“ má pochopení a nechá ho stolovat na zemi. To bych snad zvládla i já se svými zkušenostmi z Evropy.
Už míň dokážu babičku pochopit v okamžiku, kdy Nině po ukončení základní školy a rozhodování co dál řekne: „Dělej, co chceš. Je v tobě velká síla. Jsi rovná jako prut. Můžeš dělat cokoliv.“ A Nina se rozhodne, že do žádné další školy už chodit nebude. Tedy, chápu, co měla babička na mysli, ale jaksi to nepadlo na úrodnou půdu.
Po nějaké době se Nina sice přihlásí na uměleckou školu, ale v testu neuspěje ani v jedné třetině otázek. Ke studiu je nakonec přijata stárnoucím profesorem pro svůj talent a možná ještě „něco“, alespoň podle toho, jak se jejich vztah vyvine.
„Chudák“ Nina se provdá za zámožného muže a žije s ním ve „sterilním“ prostředí, které je v rozporu s její náturou a životními ideály. Nenašla jsem jediný důvod, proč ji politovat. Když je vztah pro někoho nesnesitelný, případně až toxický, je přece na nás, abychom hledali řešení a ne vinu u toho druhého. Její manžel ji nijak neutiskuje, naopak, dělá si, co se jí zlíbí, a nenašla jsem ani zmínku o tom, že by měla vůbec nějaké povinnosti. Nechce děti, ale před mužem to tají, a dokonce ho pošle na vyšetření!!! Upřímně, nelituju ani jeho. Má, co chce.
Doufám, že alespoň závěrečný akt „jedení a zvracení“ měl představovat nalezení sebe sama, a že snad proto kniha končí větou „Jmenuju se Nina.“
Štítky knihy
sex nevěra česká literatura psychologické romány lesby, lesbismus rozhlasové zpracování bisexualita milenci české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Kniha Je hlína k snědku? je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 334x |
| Čtenářské výzvě | 44x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 96x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 2x |
Proč má ta kniha tak špatné hodnocení? Podle mě je skvělá na čtení mezi řádky, je nutné se v hlavě mazlit se slovy a smysl se pak dostaví.