Zlovolné bytosti

Zlovolné bytosti https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453921/bmid_zlovolne-bytosti-mFn-453921.png 4 88 28

Zlovolné bytosti jsou jedinečnou knihou, v níž si přijdou na své nejen milovníci prózy, ale i příznivci poezie. Celé dílo je zastřešeno slovanskou mytologií, takže pokud máte rádi zkazky o vílách, čarodějnicích, jezinkách či jiných nedobrých stvořeních – neváhejte! Sbírka je otevřena hororovou novelou Když se nedíváš, ve druhé části je ukryto 11 epických, veršovaných balad napsaných v duchu Erbenovy Kytice. Když se nedíváš je velice temná a velice expresivní novela, jež čtenáře zavede do malinké vesničky, která se již po léta dusí pod hávem strachu a smrti. Každý rok se zde ztratí jedno dvě děti, žádné není v bezpečí a nikdo neví, kdo bude další. Z temných hvozdů přichází čarodějnice Co vše se může stát, když v kotlíku smícháte rodinnou tragédii, dva kluky, malou holčičku a psychicky labilní matku?... celý text

Přidat komentář

JointlieKat94
12.09.2021 4 z 5

Se čtením jsem byla spokojená. Za dva večery přečteno. :)
Je to vážně skoro jak K. J. Erben, ano, dalo by se to s ním srovnávat. Ale jasný, Erben je Erben. Tohle je něco nového, něco, co tu chybělo.

Musím ale vytknout, jako někdo v komentářích pode mnou, že některé výrazy se tam prostě nehodí. Když už to má být sprostý, ať je, v rámci možností, ale takovej "bimbas" mi tam jednoduše neseděl.

Novela byla fajn, balady byly super!

Tak jen asi dopíšu, že se těším na další knihu v takovém duchu, slovanskou mytologii mám ráda. :)

Ellinek
31.07.2021 5 z 5

Wow. Prostě wow. Námět mě zaujal, hned jak nám kniha přišla, ale nebylo to něco, co bych si musela hned přečíst. Až teď jsem se ke knize dostala jako ke krátké vsuvce, kterou jsem schopná zhltnout v práci. A ono to bylo...wow, jiné slovo snad na to ani není.

Úvodní novela...tak ta byla přesně podle mého gusta. I když jsem si kouskem duše přála, aby se některé věci staly jinak, na konci jsem stejně musela autorku imaginárně poplácat po rameni, protože v dnešní době na tohle nemá koule každý. A mně tyhle temné a ponuré příběhy chybí. Ty tvrdší výrazy mi ani nevadily, podle mě to tam prostě sedlo a v daných situacích mi to přišlo přirozené. Ale Doru, tu Dorku prostě autorce neodpustím. :D

Z balad jsem byla zpočátku nervózní, protože jsem si neuměla představit jinou poezii než tu starou, na jakou jsem dosud byla zvyklá. A hle, ono to bylo stejně boží jako ta balada. Některé byly obzvlášť melodické, až jsem měla chuť si je říkat nahlas. Hlavně Zakletý klavír, to byl skvělý úvod, který mě strachu z nějaké té poezie okamžitě zbavil. Nebožtíka na bázi Svatební košile jsem si taky oblíbila, Madlenka byla prostě hustá, Jezinky wau a Komůrka mi těmi verši připomínala Zlatý kolovrat, což se mi hrozně líbilo, protože ty poslední verše každé sloky mi vždycky dokázaly nahnat takové příjemné mrazení do zad a tady to bylo stejné.

Zlovolné bytosti by si klidně zasloužily pozornost velkých vydavatelství, ale smekám, že to autorka dokázala sama. Tohle je jedno z mála děl, které potvrzuje, že i mezi novými, pořád ještě zapadlými autory, se nachází skvosty, které stojí za to číst. Víc takových temných příběhů!


Hanina61
25.05.2021 5 z 5

Můj dospívající synovec, kterému knížku doporučím, nepochybně řekne: "Tak to bylo hustý, teto..." A já tetička nemůžu než v dozvuku jeho budoucích slov o něco spisovněji konstatovat: "Tak to bylo husté..." Ježibaba z Jeníčka a Mařenky je ve srovnání s tou z úvodní novely laskavou stařenkou... Podobně drsně strašidelné příběhy jsem snad slyšela jen jako malá, když je při draní peří vyprávěla moje vlastní tetička, která jich měla v zásobě požehnaně. Inspirace Erbenem v následujících baladách je nasnadě a ty občasné "výrazy" mě sice tu a tam překvapily, ale vcelku mi nevadily a jen doufám, že autorka bude v tomto duchu pokračovat, fantazii má opravdu excelentní. :-)

Osice
30.04.2021 4 z 5

„Byla tu. Přišla!“ odpověděl celý rozklepaný. Seskočil z pece a běžel rozsvítit. Ruce se mu klepaly, když zkoušel škrtnout sirkou. Nakonec se mu to přeci jen povedlo a místnost zaplavilo měkké světlo. Trochu se uklidnil. Jakmile tmu zaženete do koutů, svět se najednou nezdá být tak děsivý.“ (Když se nedíváš)

Knihu jsem objevila díky DK, vypůjčila z knihovny pěkně z pohodlí domova jako e-knihu a četla na střídačku s Harrym Potterem:-) Zlovolné bytosti na mě ve srovnání s nejznámější čarodějnickou sérií působily opravdověji, reálněji. Především první část knihy, kterou tvoří drsný prozaický příběh Když se nedíváš, ve kterém dostala Mariana od života pěkně naloženo. Asi to je tím, že se příběh odehrává v prostředí mně blízkém, a spoustu popisovaných věcí jsem zažila nebo znám z vyprávění babičky. Vesnice, sušení sena, dojení krav, péče o malé miminko, kojení atd. Hodně jsem při čtení tohohle příběhu přemýšlela, jak bych se asi v situaci Mariany zachovala. Tohle se mi na příběhu líbilo asi nejvíc, že jsem byla konfrontována s vlastními pocity. No a ten konec. Za mě, velmi realistické vyústění celé anabáze. Myslím, že na Marianu jen tak nezapomenu. Ti, kdo mě „sledují“, si teď možná říkají, proč nedávám plný počet hvězdiček. Jsem v pokušení, jenže mám jisté výhrady ke stylu, kterým je úvodní balada napsaná. Kraťoučké věty působí na jednu stranu úderně, ale na druhou stranu jsou narušovány přirovnáními, která mě úplně vytrhovala z vybudované atmosféry. Např. „Jeník na prahu ztvrdnul jak týdenní rohlík“. Podobný problém jsem měla s přirovnáními I. Kučery v knize Prasa. No a pak ty zvláštní výrazy jako „bimbas“ nebo některá vulgární slova, která se mi tam zkrátka nehodila. I když nemám s vulgarismy sebemenší problém, tak zde působily jako pěst na oko. Možná je to tím, že jsem si do příběhu moc projektovala své představy o tom, jak se dřív mluvilo:-)

Druhá část obsahuje 11 básní (balad). Zde je silně patrná inspirace Erbenovou Kyticí. I když jsem si jejich čtení užila, tak mě tolik nezasáhly. Erben je zkrátka jenom jeden a pro mě bude vždy na prvním místě. Balady N. Černohorské mají fajn příběhy, ale nejsou natolik propracované a verše neplynou tak hladce jako u Erbena. Nicméně jsem moc ráda, že jsem si je přečetla a vážně uvažuji nad tím, že jimi oživím jednu čtenářskou lekci pro starší děti:-)

„Večer, když dere se peří,
svorně jsou všichni spolu.
Ve zlé síly se věří
kol toho jednoho stolu.
Ztiší svůj hlas a vyprávějí.
O bosorce, před kterou miminka
neochrání ani maminka.“ (z básně Čarodějnice)

Takže, Nelly, díky za příjemné počtení, u kterého mi vždy nebylo lehko, nutilo mě prozkoumávat své nitro a navíc mě inspirovalo a obohatilo. A musím pochválit krásné černobílé ilustrace a obálku, která mě ke knize přitáhla na první pohled:-)

Fiddis
03.04.2021 5 z 5

Tak toto je pecka. Hned, jak jsem viděla obálku a název knihy, věděla jsem, že to bude něco pro mě. Příběh v první polovině napínavý, temný a pro mě s celkem překvapivým koncem. Druhá polovina balady ala Erben, opět temné, hororové, drsné. Tématicky netradiční kousek a já se těším na případné další tituly autorky :-)

MamaKnihomolka
23.03.2021 5 z 5

Hned na úvod recenze bych chtěla moc poděkovat samotné autorce o poskytnutí výtisku v rámci spolupráce. ???? Jsem moc ráda, že mi tento skvost může zdobit knihovnu a stal se i mým vzorem, protože je vydaný přes vydavatelství Pointa.
▪️
Chtěla bych podotknout, že Nelly (ač vypadá jako něžná dívka) se s ničím nepáře. Jde rovnou na věc. Žádné omáčky. Žádné okecávačky. Čarodějnice, jezinky, rusalky, umrlci a další...to je její svět.
▪️
Kniha je rozdělená na dvě části. Hororovou novelu s názvem Když se nedíváš a z balad. Co se týče novely tak jsem se od ní nemohla odtrhnout. Hltala jsem slovo za slovem a vůbec mi nevadilo, že je to v nádechu slovanské mytologie, kterou osobně moc nemusím. Příběh je tajemný, ponurý a plný tajemství. Balady jsou všechny skvělé. Cítila jsem při jejich čtení přesně stejné mrazivé pocity jako u Erbenovy Polednice, Svatební košile nebo Dceřiny kletby.
▪️
Autorka si umí skvěle hrát se slovy. Jsem nadšená. Dokonce i přítel, nečtenář a absolutně mimo knižní svět. Si nechal přečíst balady, které se mi líbili jen kulil oči. Nelly! Chci další. Piš dál

kosmondra
19.03.2021 5 z 5

Rozhodně velmi příjemné překvapení na naší literární scéně. Útlá knížka v sobě skrývá vlastně knihy dvě: první část je tvořena novelou "Když se nedíváš", druhá je pak malou básnickou sbírkou.
Básně jsou, jak už bylo řečeno v předchozím komentu, výrazně inspirovány Erbenem. Některé jsou překvapivě dobré, například za "Baladu o zakletém klavíru" by se možná ani sám K. J. E. nemusel stydět.
Co ale jednoznačně knihu zdobí, to je úvodní novela. Přiznám, že jsem ji musel přečíst na jeden zátah, nedokázal jsem prostě knížku odložit. Mix mezi Stephenem Kingem a klasickými pohádkami v člověku budí ještě dlouho po přečtení lehce úzkostné pocity. Postavy a prostředí jsou dobře uchopeny a na rozdíl od mnoha jiných literárních děl mají aktéři pochopitelné a věrohodné motivy svého konání (což je za mě obrovské plus). Někoho možná bude trochu trápit občasné použití nářečí, ale u mě jen podtrhlo uvěřitelnost postav, navíc jsem ze stejného kraje jako autorka, takže jsem se chvilkami vracel do dětských let a k prázdninám u babičky.
Jednoznačně dobrý počin a doufám, že nezůstane jen u něj!

Pitbullka
19.03.2021 4 z 5

Zlovolné bytosti byly velké překvapení. Už úvodní balada byla hodně čtivá, tématika baby Jagy byla dobře zvolená a příběh promyšlený. I následující básně byly fajn, horové, temná atmosféra, oživlí mrtví. Nešlo si nevšimnout jistě inspirace od Erbena, zejména z balad Vodník, Svatební košile, Zlatý kolovrat či Vodník. Jediné co, tak mi občas přišlo, že autorka si skvěle vystavený příběh trošku podkopala zbytečným vulgarismem a nebo poznámkou, která byla naprosto zbytečná.