Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Psychologicko-detektívny príbeh Zločin a trest je fascinujúcou cestou do kriminálnej a mravne skazenej mysle, odhaľujúci dušu človeka, v ktorej zvádza svoj urputný boj samotná podstata zla a dobra. V románe sa chudobný petrohradský študent Rodion Raskoľnikov rozhodne zavraždiť starú úžernícku, život ktorej nemá pre nikoho cenu. Zlo pácha v mene dobra a ani po vražde neprestáva veriť svojej teórii o práve silných jedincov prekračovať morálne zákony a dopúšťať sa aj zločinov. Hoci sa mu podarí zahladiť stopy, dostáva sa do ťažkej psychickej krízy. Zoznámi sa so Soňou, dcérou úradníka Marmeladova, ktorá mu radí, aby sa k vražde priznal a prijal trest. Po vypätom vnútornom boji sa nakoniec Raskoľnikov k spáchanému zločinu priznáva a je odsúdený na nútené práce. Na Sibír ho sprevádza Soňa, ktorá svojou prostou a nesebeckou lásku pôsobí na jeho duševný prerod v nového lepšieho človeka.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1957 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
Преступление и наказание (Prestuplenije i nakazanije) , 1866
více info...
Přidat komentář
Raskolnikov. Už jen při vyslovení toho jména si člověk připadá jako kdyby spolkl mramorový pomník vší literatury.
Dostojevkij bral cloveka takeho aky bol , s tym dobrym aj zlym vo vsetkej prirodzenosti , preto maju jeho diela velky kus pravdy...Sam bol toho dokazom...na to aby sa stal geniom nemusel byt zrovna anjel:)))
Oblíbený román u hodně čtenářů. Řada z nich se s ním identifikovala ještě v polovině minulého století, a to natolik, že sami vytvořili další dramata. (viz i u nás film z tématem první republiky "Proces s vrahy Martenové")
Já teda nevím. Asi nejsem dostatečně duševně na výši, ale mě všechny Dostojevského knihy příjdou ujetý. Alespoň ty co znám. Je v nich sice něco, co nutí člověka číst dál, ale zároveň přitom cítím vztek a naštvání nad debilitou hlavních postav, motivy jejich jednání a demencí ruské společnosti. Ale možná to tak Fjodor chtěl.. :-)
Co je na jeho postavách pravdivého a oč jsou současní autoři horší?
Musím přiznat, že toto je jedna z nejlepších knih dějin světové literatury. Dneska autoři jsou o ničem, nemají podklad. Dostojevskij byl vskutku zajímavý člověk. Byl ve vyhnanství, trpěl epilepsií, žil dobře i bídně, byl gemblér.... A proto psal pravé příběhy ze života.
Dokonalost! Kniha je psána úžasně, všechny psychologické detaily rozebrány (ale nepůsobí tímto nudně), člověk nemůže knihu odložit, protože chce vědět, jak to bude dál! Přečteno za dva dny.
pribeh jednoduchy, ale tie opisy, raskolnikova rozvratena psychika, vahanie, utrpenie, radost citat Dostojevskeho slova, ich plynulost samotna Ruska literatura ma zvlastne miesto vo svete ale Dostojevski ho ma v poprednych radoch, jeho styl mozno len obdivovat
Tlustá a nádherná kniha, plná psychologické polohy člověka a jeho hranic. Byla to paráda a pro mě překvapením, jak špatně se od této knihy odtrhávalo.
Toto bola prvá knižka od Dostojevského, ktorú som mala v ruke a musím povedať, že od toho dňa som sa snažila získať všetky knižky, ktoré tento vynikajúci autor napísal. Zatiaľ v žiadnej zo svojich kníh nesklamal. Jeden z najlepších autorov všetkých čias a u mňa je kráľom realizmu :)
Nadčasová myšlenka, která naláká spoustu čtenářů, ale jinak nic moc. Idiot je stokrát lepší.
Krásné filozofické dílo, klenot ruské literatury. Bohužel mi realistiský způsob psaní příliš nesedí...
Štítky knihy
19. století Rusko zfilmováno ruská literatura svědomí rozhlasové zpracování Petrohrad (Rusko)
Autorovy další knížky
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2004 | Uražení a ponížení |
Nechtělo se mi ale přečetl jsem ji a je to opravdu skvost.
pro WEIL: V Dostojevského knize dělá člověka vědomí svého svědomí, proto je konec takový jaký je. Jinak by to byl příběh o patologickém jedinci - (ne)člověku.