Živý na vlastním pohřbu

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203499/bmid_zivy-na-vlastnim-pohrbu-203499.jpg 3 98 26

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Poslední román oblíbeného finského humoristy obsahuje mnohé autobiografické rysy. Hlavní hrdina Artti Tukkijänkä se (stejně jako Paasilinna) narodil za války na území, které dobyl Sovětský svaz, celá rodina utekla do finského Laponska, Artti tam vyrostl, podnikal s otcem dobrodružné výpravy do laponských pustin, vystudoval, šel na vojnu, kde vynalezl nový typ nášlapných min, oženil se a stal se novinářem. Arttiho pronásleduje už od dětství poněkud zvláštní obava, aby, až jednou zemře, byl důstojně pohřben - a proto se rozhodne, že si svůj pohřeb vyzkouší nanečisto, dokud je ještě zdravý a plný sil. Román obsahuje řadu typicky paasilinnovských gagů (bitka opilých Ježíšků, svatba na voru aj.), ale dozvíme se z něj také mnoho zajímavého jak o Finsku v druhé polovině 20. století, tak o autorovi - román můžeme číst i jako Paasilinnův svérázný životopis.... celý text

Literatura světová Humor

Vydáno: 2014 , Hejkal
Originální název:

Elävänä omissa hautajaisissa , 2009

více info...

Komentáře 26

Recenze 1

Hvězdičky 98

Přidat komentář

03.12.2014 1 z 5

klarian

Po posledních dvou knihách už budu hodně přemýšlet, jestli si koupím i nějakou další. Totální zklamání.

09.09.2014 2 z 5

rose

Arta Paasilinnu jsem zatím četla moc ráda. Ale tahle knížka mě totálně zklamala. Až do poslední stránky jsem vlastně nepochopila, o čem to bude. No, dejme tomu, že každý autor má nárok někdy vydat trošku nepovedené dílo. Na Paasilinnu ještě nezanevřu, počkám si na další knížku. Doufám, že tohle opravdu už nikdy víc.

24.08.2014 3 z 5

MahulenaK

Klasický Paasilinna, mě to prostě baví :-)

03.08.2014 3 z 5

BarboraEm

Autora mám hodně ráda, a proto mě mrzí, že musím napsat, že jsem z knížky zklamaná. Líbil se mi začátek, ale čím víc jsem četla, tím méně se mi kniha líbila. Za mě (i když nerada) tři hvězdičky.

10.07.2014 4 z 5

martin č.

Není to až tolik vtipné, jako předchozí Paasilinniho knížky, obvyklé neuvěřitelné histroky, u kterých jsem se mohl hodně zasmát, jsem našel vlastně snad jenom dvě - na začátku a na konci. Celkové vyznění knížky je přesto jako vždy velmi laskavé a jakési napětí působí i to, že čteme tak trochu autorův vlastní životopis a můžeme se dohadovat, co je a není fikce.