Život je nádherný

od:

Život je nádherný

Román Život je nádherný svým způsobem završuje volný a předem neplánovaný triptych jednoho příběhu: v Indiánském běhu se vše začíná, v Roku kohouta graduje a Život je nádherný ho uzavírá, končí. Tak jako se o předešlém díle mluvilo jako o autobiografickém, i zde bychom takovou stopu snadno vysledovali. Spisovatelka popisuje svůj každodenní život v době od Štědrého dne roku 2010 do 23. prosince roku 2011. Píše o svých nejbližších a jejich a svém zápasu s nemocí maminky, píše o odlidštěné úřednické mašinerii, se kterou se nemíní smířit, píše o svých synech a jejich svobodné cestě životem, citlivě vnímá a reflektuje literaturu, film a divadlo. Vymezuje se proti některým politickým figurám, komentuje činy okresních politiků stejně jako prezidenta země, naši současnost konfrontuje s časem disentu a tvoří tak jedinečnou kroniku naší doby....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/306402/zivot-je-nadherny-TQN-306402.jpg 4.1163
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (48)

Přidat komentář
Hanina2412
19. června

Úžasná knížka, moc dobře se čte i když témata jsou neveselá. Žádné serepetičky kolem, stručně a jasně vystižené pocity autorky. A ještě jsem získala tipy na knihy, které četla autorka a já si je taky přečtu. Objednala jsem si i předchozí knihy Indiánský běh a Rok kohouta.

lidunka1
14. června

Jedna z knih, která mě velmi zklamala.

bilamyska
13. června

Ke knize jsem se dostala náhodou. Četla ji mamka. Úplně jsem zapomněla, že jsem od ní četla Rok Kohouta, jehož příběh jsem zcela zapomněla.
Je těžké knihu soudit, protože je psán v podstatě jako zápis života, vypsání z pocitů. A člověk se musí ptát, co je pravda, co je polopravda a co je úplná lež. Takže postavit se k ní nějak je náročné. Nemůžete se rozhodnout jestli máte rádi hrdinku nebo ne. Je to skutečný člověk a ten se soudit nedá. A proto nebudu psát nic přímo k příběhu. Každopádně se mi kniha dobře četla. Zaujala mě, vzniklo díky ní několik debat, vytvořila jsem si názory a času stráveného s ní nelituji.

JPBelmondo
08. června

Moc jsem se těšila na novinky v autorčině životě. A i když problémů se syny se asi nikdy nezbaví, k tomu se přidružily starosti s maminkou, přesto se mi kniha četla hezky. Vše napsáno bez příkras, pravdivě, emotivně. I s pohledem na naši společnost a dění v ní.
Mě tedy rozhodně nezklamala.

Erica
08. února

Asi bych se k tomu neměla přiznat, ale tenhle typ literatury je pro mne moc depresivní. Je to smutné, beznadějné, padá na mě z toho spleen. Už když jsem četla Rok Kohouta, bylo tristní. Už se nebudu pokoušet. Po stylistícké stránce je kniha hutná, přímočará, nepřikrášluje. Ale takový snad život pořád není, ne?

Rade
23.12.2017

Autorčino psaní ze života je skutečné, opravdové, až na dřeň. Žádné předstírání, žádná póza. Přímočaré, někdy až s vykukujícími ostny. Ne vždy s autorkou souhlasím, ale to nic nemění na tom, že i třetí kniha vzpomínání je hodně působivá. A rok 2011 není tak dávný, tak můžeme zavzpomínat na události, které jsme sdíleli všichni.
Příběh maminky je smutný, bohužel to si v různé míře prožije každý, dřív nebo později. Nemoci a odchod rodičů vždy hodně bolí...

Marčullkas
13.12.2017

Kniha se mi líbila ano, na Rok kohouta to nejspíš nemá, ale pro mě má přidanou hodnotu i vzhledem k besedě s autorkou.

Chesterton
11.12.2017

Přečetla jsem začátek . . . . . Terezu Boučkovou mám celkem ráda, svým způsobem obdivuji do čeho se se svými syny pustila . . . .
Ale pocity jsou rozporuplné. Asi jsem sama v době četby nebyla v úplně šťastném období, ale cítila jsem se zahlcena depresí, beznadějí, smutkem :(( téměř bez východiska. A to jsem se ani nedočetla k nemoci maminky. . .
Zkusím příští jaro či léto ve slunných dnech pokračovat :))
Věřím, že pro autorku je psaní určitou psychohygienou, ale špetka východiska a naděje by knize prospěla :))

rozvera
04.12.2017

Třetí díl trilogie se čte dobře, nenudí, ale podle mého názoru se Roku kohouta nevyrovná.

Len2očka
29.10.2017

Přečteno,ale více se k této knize nevrátím.

Aladinka89
16.07.2017

Pro mě byla kniha zklamáním. Rok kohouta jsem přečetla jedním dechem, ale Život je nádherný jsem četla od půlky už jen skokově. Stále jsem čekala, že se něco začne dít, a ono nic.
Autorka čerpá ze svého životního příběhu, který je nepochybně silný a pro čtenáře poutavý. Jenže v této knize tomu příběhu nic nepřidává, přišlo mi to jako stálé opakování již řeeného (Rok kohouta), jako zabřednutí v bažině problémů všedního dne. Bez pohybu, bez akce, bez výsledku. Čekala jsem, že alespoň závěr se dotkne něčeho hlubšího, něčeho, co přesahuje všednost, ale opět nic.
Pro mě zklamání po všech stranách.

etrnka
05.07.2017

Z knizky zustal smutny pocit, ale prosyceny nadeji..Pekna kniha, po niz jsem sahla nahodne a urcite si musim pujcit Rok kohouta..touzim vedet, co tomuhle predchazelo!

bookcase
25.06.2017

Opět skvělá, hodně osobní zpověď. Mám ráda deníky, mám ráda styl Terezy Boučkové, a byla jsem zvědavá, jak žije v současné době. Takže jsem si čtení užila. A že není veselé? Život někdy není peříčko a já oceňuju, že se autorka nebojí psát ani o nelehkých záležitostech.

dagmar.rub
24.06.2017

Tereza Boučková žije život nelehký, přesto ne marný. Působí na mě dojmem velmi silné ženy, ale jako každá žena, je i velmi citlivá. Její knížky se čtou snadno, byť nejsou o veselých věcech. Vždycky je tam ale cítit naděje, vůle a touha žít a se vším se porvat. A že ten život za to stojí, ať už se člověku děje cokoliv. Vždyť Život je nádherný.

michaela8154
01.06.2017

Knížka se mi líbila, chvíli jsem se smála, chvíli se mi chtělo brečet, každou chvíli jsem si hledala odkazy na zmiňované knížky, hudbu, osobnosti. Taky mi úžasně připomněla polo zapomenutý rok 2011.

fruitbueno
01.06.2017

Život autorky, poznamenaný minulostí, se pořád k minulosti obrací, řeší ji a celá kniha je jí ovlivňována. Často jsem si říkala, jak by její text vypadal, kdyby nebyl tak moc spjat s dobou minulou. Tereza Boučková umí psát a je škoda, že na to, že "život je nádherný" přijde až někdy ke konci svého vyprávění.

Mobetka
24.05.2017

Tereza Boučková čistí kamna (když to nikdo jiný neudělá), seká trávu kolem dubu (když to nikdo jiný neudělá), zachraňuje psa, radí sousedům, jak deratizovat dům, bojuje s úředním šimlem, stará se o nemocnou maminku, poslouchá vybrané rozhlasové pořady...je tak čestná a poctivá a pracovitá...a ukřivděná, že mi to v polovině knihy už začalo lézt na nervy. Nicméně její úderný a zkratkovitý styl mě přesto baví. Mnohem víc mě ale bavily její předchozí knihy a nejvíce ta první.

lidunka1
03.05.2017

Knížka mě velmi zklamala. Je to jako kdyby téměř kdokoliv z nás vydal svůj deník. A vůbec nechápu, proč se jmenuje Život je nádherný, když má člověk z četby dojem, že život je jen samé trápení..... Opět důkaz, že když je někdo slavný a kniha má reklamu, tak se prodává, aniž má patřičnou úroveň.

Mr.Donut
28.04.2017

Skvělá kniha, jež nabízí mnoho míst k zamyšlení. Pro mě první kniha od Boučkové, ani nevadilo, že jsem neznal předchozí díly triptychu, snad jen chvíli na začátku jsem se cítil trochu mimo. Po dočtení jsem si okamžitě obstaral další díla autorky a knihu doporučuji.

micha-ella
27.03.2017

Znám rodinu s podobným osudem, jaký prožila a popsala paní Boučková ve svých knihách Rok kohouta a Život je nádherný. Adoptovat romské děti se jí vymstilo. Geny někdy nelze usměrnit výchovou ani čistým srdcem a láskou. Já před autorkou obou těchto knih smekám klobouk a přeju jí, aby se nenechala zlomit. Život je nádherný!

Beruska18
25.03.2017

Po přečtení knihy Rok kohouta jsem neváhala a sáhla i po této knize, ve které autorka opět otevřeně popisuje události, které jí přinesl život - duševní nemoc matky, smíření se životem adoptivních synů, na který neni vůbec pyšná ... určitě mě kniha nesklamala ...

amysa
07.03.2017

Rozhovor s Terezou Boučkovou v pondělní Oně Dnes mi připomněl, že jsem ještě nenapsala hodnocení poslední její knížky... Nechci srovnávat s předchozími věcmi, prostě každá její knížka byla napsána v určitém životním období, ve kterém se autorka zrovna nacházela a potřebovala se z toho vypsat... A já mám pro její zpovědi slabost, protože je pro mě neskutečně silnou ženou, ke které cítím opravdu hluboký obdiv... Každý se neumí tak statečně prát a neustále bojovat s křivdami a nepochopením, které nám život občas klade do cesty...
Její poslední deník Život je nádherný vyznívá mezi řádky opět docela smutně, ale i přesto mi byl hodně blízký... hlavně všechny ty situace, popisující neustálý a nikdy nekončící zmar ohledně maminčiny nemoci... Opravdu velmi často jsem se v těchto řádcích našla, poznala a překvapivě mi i ten občasný nadhled vykouzlil úsměv na tváři:-)
Přeji Tereze hlavně pevné zdraví, šťastný a spokojený život a těším se, až nám o těch pěkných chvilkách, třeba někdy příště, zase napíše... A já si je přečtu opravdu moc ráda!

Sonik1974
01.03.2017

Skvostné. Miluji knihy Terezy Boučkové. Jsou tolik o životě a ze života. Pro mne silná osobní zpověď.

kudrdlinka
01.03.2017

Pro mě byl Rok kohouta asi silnější. Tady jsou hodně popisovány události toho roku a to mě až tak nebavilo. Každopádně jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, je rozhodně zajímavá. Obdivuju T.B., že dokáže tak otevřeně psát, tady zejména o nemoci své maminky.

cace
25.02.2017

Přečetla jsem, ale předchozí knihy se mi zdály být lepší. Příliš mnoho hodnotícich výroků. Je to o autorce, postrádám víc.

Jana283
21.02.2017

Ač se mi kniha jevila trochu povrchnější než Rok kohouta, opět smekám před autorkou, jak otevřeně se dokáže podělit o události, které přináší život - především stárnutí a duševní nemoc matky, se kterou měla dle předchozích knih spisovatelka velmi blízký vztah. Jsem ráda, že jí život přinesl i určité smíření - jak v pohledu na život adoptivních synů, tak ve vztahu s otcem i bývalým přítelem maminky V. Havlem. Snad i díky tomu jí živvot může připadat skutečně nádherný. Moc jí to přeju.

Cella
18.02.2017

Mnohem lepší než Rok kohouta. Život je někdy nádherný, ale většinou přesně takový, jaký jej paní Boučková popisuje. Ten popis martyria na úřadech by si měli přečíst na MPSV. Velmi oceňuji též popis světových událostí té doby, které si tak čtenář může lehce připomenout.

alzbeta4340
13.02.2017

Přesně popsaný život, věřila jsem každému slovu. Moc pěkně vylíčené pocity dospělé dcery, která pečuje o svou nemocnou matku, ta tíha, smutek i trochu vzteku a samozřejmě boj se sociálním systémem. K tomu všemu adoptivní děti, které se nevyvedly. Knížka je to velice čtivá a hodně osobní.

janamo
31.01.2017

Četla jsem všechny knihy paní Boučkové, ani tahle mě nezklamala. Píše upřímně, z hloubi duše. I když to není vždycky veselé čtení, je to "doušek čisté vody" a mám z něj vždycky hezký pocit. Knihu život je nádherný jsem začala číst večer a přečetla jedním tahem.
Jsou to knížky, ke kterým se mohu vrátit. Zaslouží si nominaci na Knihu roku.

Jolina
30.01.2017

Přes ukřivděnost, která v autorce stále hluboko dřímá a se kterou se nemůže vyrovnat (otázkou zůstává, zda je to vůbec možné) se dostaneme do průřezu jednoho roku v jejím rodinném životě, který se však úzce prolíná s reálnými událostmi kolem. Autorka čtivě popisuje, nepřikrašluje, trpí a s ní její osud prožívají čtenáři. Pokud jste ve fázi, kdy spíš potřebujete postavit na nohy, máte dvě možnosti - knížku si přečíst a zhodnotit, že všude je něco (pro optimisty), přípdaně knížku po přečtení odložit s tím, že život je opravdu v některých svých podobách hodně syrový.... (ta pesimističtější verze)... A pokud jste v období, kdy je vše OK, zarazí vás, že to tak opravdu být nemusí...stačí lusknout prstem a vše je jinak...