Skrz naskrz prohnilé
Robert Kirkman
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432255/bmid_zivi-mrtvi-31-skrz-naskrz-prohnile-SX1-432255.jpg
4
71
10
Živí mrtví (komiks) série
< 31. díl >
Kolik hodin má den, když jich půlku nestrávíte zíráním na televizi? Kdy naposledy kdokoli z nás DOOPRAVDY pracoval, aby získal něco, co chtěl? Jak je to už dlouho, co kdokoliv z nás doopravdy POTŘEBOVAL něco, co CHTĚL? Svět, který jsme znali, je pryč. Svět komerce a uspokojování zbytečných potřeb byl nahrazen světem přežití a zodpovědnosti. Epidemie apokalyptického rozsahu zachvátila celé lidstvo a přinutila mrtvé povstat a požírat živé. Společnost se rozpadla během několika měsíců. Žádná vláda, žádné supermarkety, žádná pošta, žádná kabelovka. Rick bere guvernérku Společenství Pamelu Miltonovou na cestu po komunitách spřízněných s Alexandrií – a samozřejmě se hodně rychle začnou dít strašné věci.... celý text
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2020 , CrewOriginální název:
The Rotten Core , 2019
více info...
Přidat komentář
Bez nadsázky jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Jestli Robert Kirkman něčím vyniká, je to práce s tempem a rytmem vyprávění, čtenář se tady ani na chvíli nenudí. Rychlejší díly střídají pomalejší, násilí střídá reflexe, části zaměřené na skupinu jako celek střídají ty komornější a osobnější. Prohlédnout strukturu příběhu není nijak těžké postavy putují postapokalyptickým světem, pak najdou bezpečný úkryt, potom zjistí, že má nějakou slabinu, a nakonec ho musí opustit a začít zase od začátku Kirkman je ale velmi nápaditý. Každý úkryt je jiný a naši hrdinové jsou v něm jinak dlouho, každá větší skupina nepřátel, na kterou narazí, se výrazně liší od všech ostatních, každá část komiksu má jiný náboj a nádech. Nikdy jsem neměl pocit, že by se něco opakovalo nebo že by byl příběh uměle prodlužován, a kdykoliv jsem začal mít dojem, že už mě nic nepřekvapí, přišel nějaký šok.
Úžasní jsou i hrdinové. Na to, že jde o komiks, se autorovi podařilo přijít s množstvím překvapivě komplexních postav, které si člověk oblíbí. Vyvíjí se jak jednotliví hrdinové, tak i skupina jako celek na začátku jsou všichni dost naivní a důvěřiví, postupně se z nich ale stávají zvířata, která následně těžko hledají cestu zpět k lidství. Kirkman se důsledně věnuje traumatům, která s sebou přežití v tomto nelítostném světě nese a s nimiž se každá z postav vyrovnává po svém. Právě pomalejší a komornější části, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, kým vlastně jsou, komiks neuvěřitelně pozvedávají.
Nakonec musím ještě vyzdvihnout tón vyprávění. Jako celek je to samozřejmě velmi temné a tragické, zároveň je tu ale dost humoru a nechybí řada pěkných chvilek (což je další podstatný důvod, proč se člověk s postavami sžije).
P. S.: pokud s komiksem váháte kvůli seriálu, nejzásadnější body jsou většinou stejné, ale hodně věcí je tu jinak. Ačkoliv budete ochuzeni o některá překvapení, je to přece jenom odlišný příběh. Rozhodně stojí za to a z mého pohledu je o poznání lepší, především co se týče zmiňovaného vypravěčského tempa zatímco v seriálu je často několik vyčkávacích dílů, kde se nic nestane, komiks jde neustále dopředu.
Ak by som vopred nevedel, že je tento diel predposledný, tak by ma to samého asi nikdy nenapadlo...
V tejto časti som sa už oveľa lepšie bavil (oveľa viac ako pri nezáživnom úvode do Commonwealthu), tempo sa konečne trochu polepšilo a záver to perfektne zaklincoval. Avšak aj napriek tomu mám stále jeden problém - neviem si zvyknúť na postavy žijúce normálny život po tom všetkom, čo sme si s nimi prežili (presne toto mi vadilo aj v seriáli)...
Ale aj napriek tomu bol toto celkom slušný diel, za mňa 80 %
Prvý diel vo Spoločenstve ma až tak nebavil, ale tento už bol lepší. Najprv mierový začiatok, než sa to všetko začne rúcať. Akcia opäť stúpa a autor znovu šokuje, udržuje napätie a láme srdcia.
„Lidí,
kteří nás zvládají ochránit,
máme víc než dost.
Potřebujeme víc těch,
kteří umí něco vypěstovat.“
Svazek obsahuje sešity #181 - #186 ze série The Walking Dead
Předposlední svazek série poukazuje na nové možnosti, ale také na nové problémy. Světový řád nebude tak jednoduché vytvořit. A opět je v tom lidská povaha, nenávist a zloba. Negativní emoce jsou prostě špatné a nedá se určit, kdy v někom vypuknou. První půlka příběhů je právě o těch emocích. A také o útlaku a povyšování. Mám pocit, že to nedopadne dobře.
Malá ochutnávka:
Nabízíme dřevo, bezpečnost, kovařinu – a časem přidáme přebytky naší úrody. Čím víc nabízíme, tím líp na tom budeme. Vzpomínáš si na Neganův způsob, tehdy se žilo ve strachu – a nikdo nebyl šťastnej. Jeho způsob byl brát, a to vytváří nepřátele. Náš způsob je dávat a tím si děláme přátele.....
Michonne tu má docela dlouhý proslov. Tolik toho snad neřekla za celou dobu její přítomnosti. Až se mi to k ní nehodí. Ale co se dá dělat, jen doufat, že to co řekla bude mít positivní vliv na ostatní. Soudní proces je pak velká nuda, která snad do příběhu ani neměla být vložena. Cítím se ochuzen o dobrodružství, protože do příběhu vchází politika a nuda. Ale za ten perfektní konec dám hvězdu na víc.
Citát: Teď mi ale povězte o tom Neganovi, ze kterého mají všichni takový strach.
Další super příběh. Už to pomalu končí, ale vůbec to není poznat. Je to celé mrazivé a krvavé.
Uf! Kdyby mi nikdo neřekl, že čtu předposlední díl, nepoznám to. A protože je tady rozehraný konflikt aktuální i současné době, nějak jsem zvědavá, jak z toho chce Kirkman vybruslit tak blízko cíly.
Začátek je nenápadný. Všude klid. Nejde jenom o klid před bouří? A když to zasáhne, je cesty zpět? Protože zde jsem se přistihla, že nevím, kdo je horší. Živí nebo mrtví?
("Vaši lidi zabili Anthonyho Keithe." ... "A vy jste napadli nevinnou ženu! Hodláme to všechno vyšetřit - ale ubližování ostatním nic neřeší! ... Tak s tím přestaň, než ti vrazím sekeru do lebky!")
Protože obálka tohohle dílu řekne všechno. Na jedné straně nepokoje, kde toho lidi chtějí najednou tolik jako dřív, protože už je skoro všem jasné, že Pamela není jenom "naše hodná nová kamarádka". A na druhé mrtvák, co má pohodu, jenom by se rád nažral. Pardon, ale mě v týhle matematický úloze svítí jasný výsledek...
A musím říct, že už minule jsem začínala mít strach. Z Michonne. Aby něco nepos%!&a nebo se nepo%@^o kvůli ní, protože je teď na obláčku. A měla jsem pravdu. Jenom jsem doufala, že to nebude takhle. Že to neodnese zrovna on. A tímhle způsobem...
Minule jsem psala, že jsem "Team Rick". Po tomhle díle můžu říct, že pochybuju, že i on sám je se mnou v něm. Stále jsem se nerozhodla, zda bych ho raději nakopla a nechala u cesty. Nebo ho nakopla a dala mu bouchačku se slovy: "A teď to udělej správně, ok?"
Protože...příště poslední díl...a nechci bejt na konci smutná jako na konci tohohle. Ale mám strach, že mi to nevyjde :/
Apokalypsa už je dávno za námi...teď je na řadě zatracení...
Tohle je asi fakt nejlepší telenovela! Zvrat za zvratem. Rick prostě neumí žít bez boje. Buď ovládne svět, nebo umře! Jako samozřejmě bych taky vládní třídu Commonwealthu pověsil na kandelábr, ale udělal bych to stylověji, jako chtěl Dwight. Revoluce bují! Nový svět očividně hodně připomíná ten starý. Utopie neexistuje, to nám chce Kirkman říct. Lidi budou lidi a zničí se hned, jen co na to budou mít chvíli klid.
Je super, že to Kirkman dokázal dovést až takhle daleko a logicky rozvijí děj v dobách už jakžtakž zajištěné civilizace, kde začínají hlodat stejné problémy nerovnosti jako před tím, než to všechno začalo. A nerovností nemyslím přišlápnutí krku černého kriminálníka.
Čteno v originále. Hodnotím všechny 3 díly tohoto dějového oblouku (30-32) pohromadě, jednak k sobě patří, jednak jsem je přečetl najednou..
Blížíme se do finále. Konec celé série nás nezaskočí tolik, jako čtenáře původní sešitové řady, kdy ho nikdo nečekal a o to údernější byl. My už víme. Ale i tak s každou stránkou napětí houstne. Byla to dlouhá jízda. Začal jsem číst v originále před mnoha a mnoha lety a tehdy jsem si nedokázal představit, že a jak tohle jednou skončí. Nevědel to ani Kirkman, jak sám v závěru píše. Postupem času, ale začínalo být znát, kam ta dlouhatánská cesta směřuje. A také nevyhnutelnost některých osudů. Spolu s tím, jak na troskách starého světa, vzniká svět nový, je jasné, že ač po něm touží, ne všichni by v něm dokázali najít klid. (následuje možný spoiler) A stejně jako v Sedmi statečných, kdy na konci Chris a Vin mluví o tom, že tohle už není jejich svět a nebo možná ještě lépe v Jezdci do neznáma, kde na konci Shane odchází, aby se vrátil do srdce žhavého Západu, musí nakonec odejít i sám Rick Grimes...
Epilog, odehrávající se s odstupem mnoha let je pak dokonalým završením celé série. A já si teprve teď uvědomuji, že mi už teď všichni chybí, jak ti, co se ztratili někde cestou, tak ti, co došli až na konec. A je mi jasné, že za pár dní začnu zase hezky od začátku... 4,5*
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Staré dobré časy |
| 2012 | Vzestup Guvernéra |
| 2013 | Cesta do Woodbury |
| 2010 | Míle a míle |
| 2011 | Bezpečí za mřížemi |
Kniha Skrz naskrz prohnilé je v
| Přečtených | 90x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 35x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 3x |
Tak tento díl byl o poznání MNOHEM lepší, nežli ten předchozí. Ani na chvilku nenudil, je zajímavé, jak se najednou zcela řeší ÚPLNĚ něco jiného, nežli v předchozích dílech. Opakuji se, ale celá série je v tomhle docela výjimečná - neopakuje se. Ano, jsou tu "války" se skupinami. Ale pokaždé je to zcela naprosto jiné. Tentokrát to vypadá, že se povede skutečně pouze skrze debaty.