Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
6963
1391
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Výhoda Kateřiny Tučkové je, že vybírá zajímavá témata, bylo tomu tak u Vyhnání Gerty Schnirch, tady je téma ještě atraktivnější. Je jasné, že musí chytnout.
Příběh je to na každý pád umně spletený, vyfabulovaný na základě skutečných reálií žítkovských bohyní, mě asi - samozřejmě vedle vlastních bohyní - nejvíc zaujala ta hra na skutečnost, úřední spisy, dopisy, hlášení, u kterých čtenář může nabýt dojmu, že jsou to opisy skutečných dokumentů a že tedy celý příběh je jen jakousi lehce upravenou literaturou faktu.
No ale tady už mám taky trochu pochyby, jako mám vždy, když se v beletrii objevují skutečná jména, přece jen to propojení skutečnosti a smyšlenek může být problematické a vlastně chápu, proč u mnohých, zvlášť místních, vyvolává otazníky. Tím spíš, že v knize nabývá na vrchu spíš ta negativní, černá magie a příběh se jeví nakonec jako dost pochmurný, a to nejen těmi estébáckými persekucemi...
Nicméně knihu jsem přečetla s chutí, palec nahoru, za tu hromadu faktů, které musela autorka nastudovat, a hlavně za to přiblížení fenoménu žítkovského čarování a magického kraje Bílých Karpat.
*
Samozřejmě po přečtení knihy jsem začala pátrat, jak to bylo "doopravdy".
Doporučuju knížku Žítkovské čarování Jiřího Jilíka, z této publikace si dovolím citovat:
"Jestliže však anglické ,cunning fol´ do jedné shořely jako čarodějnice na hranicích, bohyně ze zapomenutého karpatského regionu Kopanic - byť i ony byly vystaveny pronásledování - středověký hon na čarodějnice přežily. V 19.století dokonce zaznamenaly dobu své největší proslulosti a slávy a během 20.století se jako přežitek pověrčivosti z našeho světa vytratily, aniž by si kdokoliv uvědomil, že jsou posledními autentickými představitelkami násilím vymýceného, nám neznámého a nedostupného poznání a vědění, které provázelo člověka na tisícileté pouti tímto světem.“
(SPOILER) Na knihu jsem narazila víceméně náhodou a nelituji. Přečetla jsem jedním dechem asi za 3 dny. Téma mne moc oslovilo, bylo tam vše, co mám ráda - historie a její zkoumání, folklór (jako bych slyšela svou profesorku vyprávějící o Kopanicích), téměř detektivní vyprávění. Autorka udělala kus práce při shromažďování materiálů. Staletí Bohyně přežily a nakonec je zlikviduje STB. Nu, škoda. Doporučuji k přečtení. Velmi zajímavý fenomén.
Zajímavé téma, pečlivě zpracované a s překvapivým koncem. Není to jednoduché čtení, měla jsem pocit, že se textem musím doslova prokousávat, ale odměnou mi byl rozvětvený krásně napsaný příběh. Líbilo se mi propojení děje s dokumenty z archivu STB, i to, jak se příběh stáčel jinam, než jsem čekala. A konec byl pro mě docela šok. Tohle mě tedy opravdu nenapadlo ani náhodou!
Extrémně zajímavé téma výborně zpracované. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout ani na chvilku. Doporučuji do jakéhokoliv počasí, jelikož na tento skvost je čas vždy :)
(SPOILER) Super! Jen tedy na to, jak byla Dora chytra, tak to vazne neodhalila, ze co je jeji milenka zac?!
Příběh plný zajímavostí z historie, četlo se dobře. I když je to knížka plná životních težkostí a rodinných tragédií, zaujme.
Detailní práce s historickými reáliemi, která se je přesně vybalancovaná tak, aby šlo o zajímavé poznávání a nikoliv o nudné poučování. Možná to u někoho tuto hranci překročilo, u mě to bylo tak akorát. Život v jednom koutě Moravy, z jehož těsné blízkosti pocházím, je popsán velmi realisticky precizně a povahové charaktery a "životní styl" kopaničárů zcela podle pravdy, ať se to místním líbí nebo ne.
Pro mě rozhodně zajímavé čtení s překvapivým koncem. Některé pasáže knihy se mi četly hůř, občas jsem něco jen tak letmo proletěla, protože se mi nechtělo do sáhodlouhého textu zabředávat. Nicméně mě příběh bohyní zaujal a vlastně mi teď po dočtení chybí. Tučkovou jsem četla poprvé a určitě ne naposled.
všechno dokupy. Nacisticá ezoterika, zlí, zlí, zlí, bakaní komunisti, domácí zabijačka, čarodějnické procesy (to kdybych věděla, tak si s knihou nezačnu, tady prokázala autorka, že psát umí, a to až moc ) udavačství, ano škaredí, malí podlí Češi udavačští, zlí, zlí moc fujky. Šikana v komunistickým internátu pro opuštěný děcka. Chlast a postižený děcko( pane bože , další téma, kterýmu se vyhejbám). Útlak katolické církve , a chudák farář. Příliš mnoho pátrání v archívech. Slovník těch STB stejný, jako z životopisu našeho pana prezidenta, když se hlásil do rozvědčického kurzu Velice autentické. Potom taky zlí lékaři v hrozné psychiatrické léčebně. A čarování a přírody jen pomálu. , kletba, zahánění bouřek. A nevěřím že svěřili negramotné ženské 2 malý děcka. Leda by je očarovala. Na závěr bych chtěla říct, že autorka výběrem těchto společensky významných témat, a jejich uchopením prokázala kladný vztah k demokratickému zřízení. A cenu Magnesia Litera si plně zaslouží. Pouze je třeba dodat, že v knize se vyskytují pouze dvě lesby a žádná osoba nebinární , fluidní nebo trans. Vzhledem k tomu, že kniha je již 10 let stará, a v té době ještě nebyla problematika transsexuality v naší demokratické společnosti až tak silně akcentovaná, a věřím že autorka od té doby j vyspěla, což bude moct prokázat v další své práci. Dále navrhuji, aby dílo bylo zfilmováno. Režírovat to bude Hřebejk, a Surmerku bude hrát Geislerová Anna . Mj. Věděli jste že v Knize Legenda o Ostojovi popisuje archeolog Zdeněk Smetánka, jak se s jednou z Bohyň potkal?
Syrová a pravdivá sonda do života moravských Kopanic, i když se to tamějším obyvateům moc nelíbí. Ale jejich styl života takový opravdu byl (a někdy pořád je).
Hodně jsem o ní slyšel a těšil se na ni. Po 40. stránce jsem odložil. Téma bylinkářství a zaříkávání mě přitahuje, ale do této knihy nejsem schopen se začíst. Slova mi lítala jedním okem tam a druhým ven, otočil jsem stránku a už jsem nevěděl, o čem byla ta předchozí. Zbavovat se jí nebudu, třeba k sobě nakonec navzájem dozrajeme.
Zajímavé téma, kniha podobně postavená jako pozdější Bílá voda, ale měla jsem obdobný pocit jako u Bílé vody... Někdy jsem se ztrácela ve vedlejších postavách, těžko jsem si udělala vztah k hlavním postavám... Mnoho otazníků a náznaků, které by nám měly do sebe zapadnout, ale přesto mnoho otazníků nevyřčených... konec překvapivý, ale pro mě takový nijaký, ale příjemné zpestření léta zajímavým tématem....
Silný příběh. Výborně vytvořené dokumenty, které dodávají příběhu na autentičnosti a vždy o kousek poodhalí tajemství, sled událostí a odpovědi na otázky proč a jak. Velmi zajímavé informace o dávné i nedávné historii života žítkovských bohyní a jejich ženské rodové linii, která zřejmě sahá až do dávného úsvitu dějin a jistě - i když zdánlivě ukončena - bude pokračovat dál. Skvělé nahlédnutí do způsobu, významu, odkazu a magii bohování. Vřele doporučuji.
Okolo této knihy jsem se dlouho procházela v knihkupectví. Možná tak 5 let. Když jsem v ní tehdy poprvé zalistovala, odradil mě styl, jakým byla napsaná - částečně formou spisů v archivu a s netypickým vyjádřením přímé řeči. Jednoho dne jsem se však odhodlala a koupila si ji s tím, že to nejhorší, co se může stát, je, že mě nebude bavit. Ale bavila mě a hodně. Občas jsem se sice musela prokousat spisy, které mě zase tolik nezajímaly, ale většina z nich byla nakonec napsaná čtivě. Samotné téma knihy - léčitelství, okultismus a bohyně, mi přišlo velmi originální a myslím si, že podobných knih je v České republice opravdu pomálu a cením si toho, že autorka zpracovala právě tohle téma. Zároveň se mi moc líbilo, že kniha je napsána na základě skutečných postav a událostí s tím, že se odehrává na existujícím místě, které lze navštívit, i když samozřejmě chápu, že to nemuselo udělat současným obyvatelům Kopanic příliš dobrou službu. Nemyslím si však, že se chtěla autorka prostřednictvím tohoto místa přiživit, ale spíše vzdát hold bohyním, které zde pobývaly a upozornit širší veřejnost na jejich existenci a osudy. Co se týče příběhu samotné Dorky, tak ten byl dle mého názoru velmi zajímavý a výborně napsaný, na konci se vše hezky pospojovalo dohromady. Ve výsledku je to opravdu moc dobrá kniha, která je promyšlená, čtivá a zahalená oblakem tajemna. Určitě nesedne každému, ale myslím si, že stojí za přečtení a ať už si každý o žítkovských bohyních myslí, co chce, jedná se o nedílnou součást naší historie, která prostupuje každým z nás.
Tajemné a velmi zajímavé téma. Konec mě trochu překvapil, ale jinak se mi kniha líbila.
Opět jsem se dozvěděla něco z naší historie. Hon na čarodějnice v celkem nedávné době s podtextem osobní msty.
Styl paní Tučkové mi sedl a určitě si přečtu něco dalšího.
(3. 7. 23 - 14 889. 41)
Třetí přečtená kniha autorky a opět velmi povedená. Je pravda, že mě některé spisy "zdržovaly" od samotného příběhu, ale chápu, že to k příběhu patří.
Knihy mám ráda a většinou hodnotím pozitivně, ale tohle fakt ne! Jako laik absolutně špatně čtivé, mlžení, a jakoby autorka nedokázala rozhodnout jaký styl vlastně bude psát. Na autenticitě (vymyšlené) to stejně nic nepřidalo.
Jako zaujatý člověk (rodina pochází z Kopanic, místa znám), tak absolutní drzost. Četla jsem i různá vyjádření spisovatelky a samé "okecávky" proč a jak. Příklad si může vzít z knihy Želary. Paní Legátová se nepotřebovala ohánět nějakými nesmysly, napsala dobré povídky a nepotřebovala bez svolení používat jména apod.
Hádám, že se autorka zviditelnila (vlastní text nevymyslí) , a hádám, že ploty jim nezaplatila, když už tak je tam život v krásné přírodě, ale těžký. Tak jim tu přírodu trochu zkazíme a ať si poraděj ještě víc.
Motyku do ruky místo stroje!
Jsem z knihy na rozpacích. Téma Bohyní velmi zajímavé, část příběhu čtivá, druhá půlka, kde jsou popisy spisů z archivu apod. - to bylo trápení. Jak literatura faktu. Když to shrnu - téma super, zpracování už pro mě nic moc.
Precizně zpracované tématicka kopanických bohyň, se všemi plusy a mínusy, bez idealizace a bez příkras. Do příběhu je beletristicky zapracována i skutečná událost, totiž pád amerického válečného letounu nedaleko obce. Dvě bohyně jsem znala osobně, když jsem za nimi chodívala s babičkou, a myslím, že jejich život a životní poslání je popsáno velmi citlivě a přesně, stejně jako svéráz lidí, kteří v tomto koutě naší země žijí.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
O tématu knihy jsem nevěděl nic. Jen jsem věděl, že je kniha oblíbená. Bylo to velmi poutavé čtení, při němž jsem se dozvěděl o fenoménu, o kterém jsem do té doby neměl tušení. Nesmírně mě bavil investigativní háv výstaby celého příběhu. Navíc se odehrává v oblasti, odkud možná pocházeli někteří mí předci.