Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
6989
6989
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Snad jedinou výhodou díla je, že se jedná o knihu pro ženy, která není prvoplánově hloupá. Jinak bohužel veliké zklamání. Podle mého názoru kromě výběru tématu naprostý průšvih a to od lingvistiky, přes příběh, jeho podání i vykreslení postav.
Netradiční čtení o fenoménech "bohyní", které dokázali nejen pomáhat, ale i ublížit a jejichž rod stihla kletba, která vedla až k jejich úplnému zániku...Velice se mi líbilo, že v knize byli zaneseny i úřední dopisy Stb, ale třeba i novinové články....Oceňuji především to, že se autorka ve velké míře opírala o fakta, která dokázala přizpůsobit svému vyprávění....:-) Vřele doporučuji....
Začátek knihy mě nadchnul, myslela jsem si, že se jedná o román na velice zajímavé téma. Bohužel (pro mě) se jedná spíše o dokument. Pasáže týkající se života bohyň (v současnosti a minulosti) jsou velice zajímavé a pěkně napsané, věřím, že i v dnešní době je spousta takových žen mezi námi. Části, které obsahovali reporty STB a listy z archivu mi připadli zbytečně obsáhlé, místy jsem se přistihla, jak je jen přelítávám očima. Celkově hodnotím tuto knihu jako zajímavou, jsem ráda, že jsem si ji přečetla , ale k opětovné četbě nedojde.
Patřím do skupiny lidí, co byli knihou nadšeni. Četla jsem jedním dechem, skvělá! Tu noc, kdy jsem ji dočetla, mě v noci vzbudil sen, kdy jsem chodila po Bělokarpatských kopcích plna úzkosti. Ten konec byl prostě drsný. Za mě super čtění.
Zvláštní, strašně zvláštní kniha. V podstatě už několik dní přemítám nad tím, jestli se mi spíš líbila nebo spíš nelíbila. A nevím...ale faktem je, že jsem se do čtení musela nutit a chvílemi jsem stránky hanebně přeskakovala. Překvapuje mě jen to, jak je kniha neuvěřitelně vychvalovaná a doporučovaná a přitom se cítím divně, že já z ní takhle odvázaná nejsem.
Zvláštní a krásná knížka. Trochu literatura faktu, trochu fikce (?), hrstka skutečných příběhů, upravených do atraktivní podoby... v podstatě hodně děsivé čtení o tom, jak se v naší nedávné historické době podařilo „konečně“ udusit poslední jiskřičku pradávných mystických rituálů a zvyků, které přetrvaly staletí, až zanikly někde v archivech poválečných zběsilých let. Nečte se to lehce a vzbuzuje to spoustu emocí. Rozhodně jedna z nejvýraznějších knížek, které jsem doposud četla. A potěšila mě i krásná „hmotná“ podoba knížky – obrázek na obálce, krásná vazba, pěkný papír, ušlechtilý font, evidentně precizní korektury. Není to tak samozřejmé v dnešní době.
Nechala jsem se nalákat ohromnou chválou a výsledek? Rozpaky a bolavé břicho o čem to vlastně bylo? Autorka se zastává bohyň nebo se snaží doložit, že to byly v podstatě čarodějnice. Největší moji chybou bylo, že jsem myslela, že kniha je úplně o něčem jiném. Tahle knížka je hnus.
Knihu jsem zhltla během dvou dnů a byla neuvěřitelná. Nejvíc mě samozřejmě překvapil konec, který byl neuvěřitelně rychlý a stručný, ale velmi velmi působivý. Víc snad k ději netřeba dodávat.
Malý detail ke knize: Myslím, že bych docela ocenila, kdyby byla vybavena mapkou okolí Bílých Karpat (Žítkové, Starého Hrozenkova...).
Jedna z knížek, které se čtou jedním dechem. Kateřina Tučková mne nadchla už svojí knihou Vyhnání Gerty Schnirch a jakmile jsem viděla Žítkovské bohyně, tak hned putovaly do košíku.
Zpočátku - ale to jen prvních pár stránek - jsem byla trošku na vážkách, měla jsem strach, aby to nebyl nějaký "blbý román pro ženy o osudu jedné z nás", ale Kateřina mě brzy vyvedla z omylu. Úžasná knížka, velice zajímavá (upřímně, kdo z nás věděl o nějakých bohyních do té doby, než četl tuto knížku) a zároveň smutná. Konstatování o tom, že fenomén, který nezničila staletí, dokázaly zničit ty rudé svině, je k zamyšlení.
Vřele doporučuji k přečtení a už se velice těším na další knihu od Kateřiny Tučkové.
Ta knížka ve mě pracuje i teď, ještě 14 dní od přečtení. Mám chuť se do ní pustit znovu. Je toho v ní tolik. Tolik motivů, příběhů, nenávisti, krásy i nekrásy, mystiky, lidské závisti i zášti až za hrob. Každá kapitola by vydala za samostatný román, přesto je celá kniha srozumitelná, přehledná. Ať už katastrofu žítkovských bohyní předznamenala kletba anebo jen souhra všech nešťastných náhod, je to kouzelné. A co do stylu - myslím, naopak od některých komentářů zde, že Kateřina Tučková je neuvěřitelně talentovaná a poctivá spisovatelka.
Nejsem historik a většinou se těmto knihám vyhýbám, možná chyba:-). Kladné recenze a stálost knihy v žebříčku těch nejčtenějších mě přiměla přinést Žítkovské bohyně z knihovny domů, nelituji. Kniha se mi četla dobře, časové posuny, vzpomínky, vyprávění, spisy z STB, ve všem se dalo jednodušše orientovat a ráda jsem s krajem a prostředím těchto bohyň několik večerů usínala.
Nelze srovnat s kvalitou Vyhnání Gerty Schnirch, skoro se mi nechce věřit, že to psala tatáž autorka. Téma samo o sobě mohlo být zpracováno daleko lépe. Takhle to dělá dojem jakési křečovité senzacechtivosti a i přes četné citace z archivů mi to přijde odfláknuté.
Moje nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu.. Strhla mě svým příběhem a prostředím a nadchla svou propracovaností. Smekám před autorkou a jsem ráda, že jsem si knížku koupila..určitě se k ní vrátím.
Velmi zajímavé čtení, chvílemi jsem se ztrácela, ale určitě se k ní ještě vrátím. Spisovatelka sama o sobě působí strašně sympaticky.
Knížka byla pěkně psaná a četla se mi dobře. Neočekávala jsem sice takové propojení s režimy, a konec mě malinko překvapil... Asi jsem na jiný druh četby, ale i tak se mi knížka líbila, a můžu doporučit :-)
Knihu jsem začala číst na základě mnoha kladných ohlasů a během čtení jsem pořád čekala, kdy to začne být tak skvělé, jak všichni píší. Záznamy ze spisů občas unavovaly, skoky v čase někdy mátly, a přestože se jinak kniha četla velmi dobře, pořád mi tam něco k dokonalosti chybělo. Avšak ze závěru mě mrazilo a z mého pohledu dodal celé knize pořádný šmrnc, takže si všechna kladná hodnocení bezpochyby zaslouží.
Mám ráda neobvyklé knihy a tahle kniha rozhodně není obvyklá.
Výborně vykreslená beznaděj v kontrastu síly zlého slova. To není o historii, nejsme v bezpečí. Lidi jsou stále stejní, jsou stále mezi námi.... a není proti nim obrana.
Vysoce hodnotím námět a zpracování podkladů. Méně již jazykovou úroveň a styl - autorka má ještě hodně co brousit. Ale i tak to stálo za přečtení.
Přečteno jedním dechem! Strhující příběh Dory Idesové, která si opět v životě vytrpěla mnoho zlého. V knize se poukazuje na to, jaký jsme my Češi "národ hrdinů", někteří velice rádi převlékaly kabáty, podle toho jak se jim to momentálně hodilo! Pociťovala jsem bezmoc a zlost vůči těmto zlým lidem! Knížka mě zaujala hlavně tím, že jsem Hodulíková a máme kořeny ve Starém Hrozenkově :) ... Ráda jsem si přečetla zajímavou knihu o ženách s výjimečnými schopnostmi.
Ano pěkná skoro detektivka, která se hezky čte. Líbilo se mi, že je nenásilně protirežimní a vzhledem k lehkému čtení bych jí klidně doporučila mládeži. Nemá na to být povinnou četbou, ale není zase tolik knih, které poutavě s příběhem pomohou poznat politické prostředí 20. století v Československu. Za minulého režimu to lidské "svině" měly jednoduché, jak snadné je "převléci si kabát".. (pardon za vulgaritu, ale nenapadá mě slušné synonymum)..
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Dobře napsaný, drsný příběh. Dost si cením toho, že autorka vychází ze skutečných událostí a klobouk dolů před tím, kolik práce muselo shánění podkladů k psaní knihy dát. Nejvíc se mi z knihy vrylo do paměti co všechno dokáže provést STB s někým, kdo je pro režim nepohodlný. Z toho jde mráz po zádech...
Souhlasím s některými komentáři, že jazyk obyvatel Kopanic mohl pro větší autentičnost zůstat v nářečí. Taky mi tam moc neseděla ona "sexuální zápletka". Jinak jsou Žítkovské bohyně čtivá kniha, kterou jsem přečetla během několika málo dnů.