Žert
Milan Kundera
Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti. Doslov napsal Zdeněk Kožmín.... celý text
Přidat komentář
Pokud má člověk již něco "načteno", obtížně hledá někoho, jehož knihy hltá a nedokáže se od nich odtrhnout. Právě tohle mě díky autorovi (samozřejmě nejen) Žertu potkalo. Ano, když se vás někdo zeptá, o čem to je, máte chuť vzít ho knihou po hlavě, protože Kunderovy knihy nemají tak úplně "děj". A snad proto jsou geniální, protože ona zápletka taky není všechno. A zašantročená zápletka, to je teprve něco!
Jsem další, kdo toto dílo četl jako povinnou četbu. Místy mě to nudilo, místy jsem tomu přicházela na chuť. Prostě polojasno, místy přeháňky. :D Příběh byl vlastně krutý, na zamyšlení. Ale myslím, že jednou a stačilo. :)
Strašně se mi líbila alegorie Rudé armády a sepětí s dělnickou třídou od Čeňka :) A moc hezké bylo Ludvíkovo vzpomínání na Lucii jako tichou nostalgii, která v něm zůstala. Jinak velmi čtivé a číst "mezi řádky" nebylo nějak náročné. A samozřejmě perfektní demagogie komunismu.
Další kniha od Kundery, která mne zaujala. Je zajímavé číst o stejných situacích z pohledu různých postav - a to se mi v této knize opravdu líbilo :) Doporučuji :)
Postmoderna, jak ji znáte. Kundera si zakládá na tom, že jeho díla nelze převést na filmové plátno a něco na tom asi bude...
Dávám pět hvězdiček za trgikomičnost doby o které se tady píše a ve které jsem taky žila...
Nevim jestli to byla moje chyba nebo chyba knížky, ale přišlo mi to hrozně zmatený a lehce o ničem.. 3hvězdy jen proto, že Kunderu mám ráda.
Na začátek bych chtěl říct, že Kunderův styl psaní mi opravdu sedne a já se dokážu přesně naladit na jeho notu, což se asi každému nepoštěstí a proto si nedokáže jeho dílo tak užít.
Hodnotu tohoto románu bych pak viděl v propracovanosti všech jeho rovin, které se navzájem prolínají a střetávají.
První rovinou je samotný děj, kde už jen způsob vypravování je velmi zajímavý. Autor dokáže mistrovsky vystihnout pohledy jednotlivých postav a čtenář se nemůže ubránit "sžívání" se s nimi.
Každý člověk pak "přičuchne" k jednomu z charakterů. U mě to byl ze začátku sám Ludvík, ale když se později drala na světlo jeho pravá povaha, sympatizoval jsem spíše s Jaroslavem.
Ostatně psychologie postav a jejich vnitřní monology je další úžasnou hodnotou díla, jež se vyřádila především na Ludvíkovi. Ke konci knihy (ne úplně ke konci) jsem ho upřímně nenáviděl.
Ludvík myslí jen na sebe a na své přízemní touhy.Dokonce i Lucie, kterou miluje, ho vnímá jako zprznitele. V jedné Kostkově samomluvě (motlitbě) uvnitř knihy mu to Kostka pěkně nandal, když přemýšlí o tom, že "Ludvík žije v pekle". Je spoután neschopností odpustit. Otrokem své křivdy. Touží jenom po mstě a neštítí se pro splnění své přízemní touhy ničeho. Zneužije ženského těla, ba co hůř, i důvěry a lásky Heleniny. Na jeho obhajobu byste mohli namítnou, že byl zlomen vyhnáním ze Strany. Tím však nebyl jeho charakter zásadně změněn. Už předtím jeho život směřoval chtíč, erotická touha a potřeba moci a silného postavení.
Už jen to, že si dokáži tyto nakažlivě nemocné vlastnosti člověka uvědomit a že ve mně vyvolávají emoce, mluví podle mě o brilantnosti této knihy. To je její poselství.
Jednu hvězdičku jsem ubral za lehký nádech propagandy "svornosti" a socialistické společnosti, ale to do knihy asi patří, stejně tak jako ona "knedlíkovitost", myšlence na níž jsem se nemohl ubránit.
Nicméně obrázek doby je další hodnotnou rovinou knihy, a je zde nepostradatelná.
I čtenáři méně náročnému má kniha co říci. "Prolnutí" dějových linií a dramatické, silné nebo dokonce melodramatické uzlové momenty a konfrontace nutí člověka živě a barvitě si onu scénu přehrávat před očima ještě minuty, hodiny, dny,...poté co knížku zavře.
Asi jsem na to už moc jinde. Hlavně mi nesedl hlavní hrdina. Tu zmýlenou jsem mu přála, ještě si měl ty prášky vzít on.
Pro mě je to nucená povinná četba. Věta Optimismus je opium lidstva, ať žije Trockij! je sice geniální a často používaná i mnou, odpůrkyní románu, ale jinak mě Žert naprosto ničím neoslovil. Asi ještě budu muset dorůst.
Hodně dobrá kniha. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujal název :D Když jsem si zjistila, o čem to je, ještě víc mě to utvrdilo v tom, že se mi to bude líbit. Trochu mě mátlo to, že tam je víc vypravěčů, ale i tak se mi to dost líbilo. Je to takové tragikomické a líbí se mi, jak se tam prolíná láska s nenávistí.
Pane Kundero, díky za ten folklór od nás ze Slovácka - za to dávám o jednu hvězdu více. Žert hodně dobrý, i když nepříliš veselý.
Na první čtení to bylo tak ,že jsem bral Žert jako víceméně dobový román, ve kterém se čtenář lecos zajímavého dozví o konci 40. let až po 60. léta u nás. Teď ale chápu, proč autorovi tato literární "nálepka" (jenž mu přinesla jak špatné překlady do mnoha jazyků tak i určitou slávu) vadila, a proč se tak usilovně snažil zpětně vymezovat proti všem těm dobovým kontextům a rychlokvašným překladům.
Žert je především román a jako román pojednává výsostně ironickýn způsobem o životních peripetiích, které jsou transparetntní. A tak mnohé z rozporu mezi skutečným životem a zásadovou užvaněností (jakéhokoliv) revolučního období (i když se kulisy obměnily) platí i dnes. Ta ironická nevážnost a lehkost s jakou autor popisuje všechno to pinožení pro dosažení pomíjivé slasti, je výsadou všech Kunderových děl.
Svým způsobem naprosto nádherná a zajímavá kniha. Díky Žertu jsem si Kunderu zamilovala a stal se mým nejoblíbenějším českým autorem. Ze začátku jsem měla trochu problémy zorientovat se v hlavních postavách (měnění vypravěčů), ale netrvalo to dlouho, utřídila jsem si to a byla z příběhu nadšená. Nejedná se úplně o příběh veselý, ba naopak. Dílo je plné Kunderových myšlenek, které já osobně vidím jako geniální. Stávalo se mi, že jsem si přečetla nějakou část několikrát za sebou, musela román na chvíli odložit a zauvažovat nad tím. Kunderův způsob psaní vyloženě nutí k přemýšlení. Knihu bych každému doporučila!
Knížka místy velmi zaujme, ale místy je velmi nudná, myslím že jednou stačilo, občas jsem se trošku ztrácela a na můj vkus příliš komunismu a folklóru, i když popisy lidských povah měl autor pěkně propracované.
Počáteční nadšení a příjemné překvapení z dlouho odkládané knihy vystřídalo vlažnější, ale stále zaujaté čtení, abych knihu dnes odkládala s pocitem... nejvlažnějším.
První třetinu knihy mě bavila sugestivnost a cynickost, která byla postupně nahrazovaná popisností a ke konci knihy už se román totálně rozpadl na střípky hudební teorie, folklóru a narychlo spíchnutých proher a porážek, které autor přidružil k osudu hlavního hrdiny (nejspíš pro posílení dojmu, jeden totiž nestačí!).
Žert zůstává mezi knihami, k nimž se ráda vrátím, ale stejně jsem zklamaná z toho, jak snaha říct příliš a říct všechno (a hlavně všechno do mrtě vysvětlit!) srazila kvalitu formy pod úvodní očekávání.
Výsledný dojem zní, že se Kundera autorsky neuhlídal a jeho román ztratil vyváženost. Tři hvězdy si ale zaslouží s přehledem a bez debat.
Štítky knihy
Morava Ostrava česká literatura studenti 60. léta 20. století PTP (Pomocné technické prapory) Moravská Ostrava
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Ke Kunderovi se teprve dostávám, takže po rozpačité zkušenosti s Nesnesitelnou lehkostí jsem byla velemile velepřekvapena. Kapitoly psané z různých perspektiv jsou dovedené do dokonalosti, filosofické úvahy jsou vloženy do úst postavám, tudíž nepůsobí jako pěst na oko (narozdíl od Nesnesitelné lehkosti), a postavy jsou jaksi pro čtenáře ztotožnitelné. Prostě je to fajn počtení, někdy je to legrace a někdy běhá mráz po zádech. Kniha jak má být.