Žert
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244/bmid_zert-fwJ-244.jpg
4
2704
2704
Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti. Doslov napsal Zdeněk Kožmín.... celý text
Přidat komentář
Moje první setkání s autorem. Kdysi jsem viděla film a ten mě moc nezaujal. Takže jsem ke knize přistupovala trošku s nedůvěrou. O to víc jsem byla překvapená, jak dobře se mi knižní předloha četla. Velmi dobře byly zachycené charaktery postav i samotný nepochopený žert, nesmyslný postih i nesmyslná touha po pomstě, která po letech zcela ztratila smysl. Chvíli jsem se prokousávala místním folklórem, ale beru to jako přínos. V každém případě si určitě ještě něco od Milana Kundery přečtu a dám druhou šanci i filmu.
Moje první kniha od Kundery, v níž jsem si jeho styl zamilovala. Je srozumitelný, inteligentní, velmi dobře propracovaný a dokáže okamžitě zaujmout. Celkově se mi "Žert" hodně líbil a ze všeho nejvíc jsem byla zvědavá, jak se vyvine Ludvíkův vztah s Lucií. To mě sice hodně zklamalo, ale i takový je život. Jinak popis Ludvíkova mládí, roky u PTP ad. byly pro mě moc zajímavé. Přijde mi naprosto geniální, v kolika rovinách se zde vyskytl onen žert. Nejvíc mě pobavil Helenin pokus o sebevraždu. :D
Nevím, už kde jsem tehle pocit vlastně vzala, ale Kunderu jsem si vždy spojovala s trochu nenávistnou a trochu víc sexuální literaturou. V případě Žertu to tak trochu je a dost není. Ono hlavní postava je skutečně velmi nenávistná a svou frustraci chce řešit právě s pomocí sexu. Jenže celý Žert je ze všeho nejvíc putování za vlastním očištěním.
Ludvík nemá jednoduchou cestu, protože se jeho složitě vykonstruovaný plán pomsty boří jako hromádka z karet. O to těžší to má samotný čtenář. Prožívá totiž příběhy a hlavně postoje dalších aktérů, o kterých Ludvík často ani pořádně netuší. Tyto děje nám odkrývají autorovu ohromnou empatii a přemýšlivost, takže kniha je nahuštěná, přesto dokonale pospolitá. Jako příjemný bonus se jeví také pochopitelné vykreslení zápalu pro komunistický převrat. Pro mě jakožto porevoluční dítě byl tento zápal jen těžce uchopitelný.
Kniha o křivdě, pomstě, odpuštění... Četla jsem jako druhou knihu od pana Kundery, moje prvotina byla Nesnesitelná lehkost bytí, překvapilo mne, že tato kniha byla zase dost jiná, ale přitom se autor v jediné stránce nezapře... Jeho knihy nejsou jednoduché na čtení a neservíruje nám příběh na stříbrném podnosu, o to krásnější jsou...
Také jsem četla kvůli čtenářské výzvě. Díky ní se začtu i do knih, které bych asi jinak neotevřela. Toto patří ke klasice. Není to ale lehké čtení, některé pasáže jsou zdlouhavé, ale patří tam. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale můj šálek čaje to není.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy - téma "kniha, jejíž děj se odehrává v Ostravě". Zrovna ostravskou část bych lehce zkrátil (stejně jako tradici lidové hudby), ale jinak to nebylo špatné. Kundera umí skvěle pracovat s jazykem a do knihy začlenil mnoho hlubokých témat k zamyšlení. Pasáže o komunistické zvůli mě rozčilovaly, zachraňoval to však popis vztahů mezi mužem a ženou, v tom je autor naprosto bezkonkurenční. Nelehké čtení, ale o to cennější. Dobrá volba.
Žert je druhá Kunderova kniha, kterou jsem četl. Z obou (první byla Nesnesitelná lehkost bytí) jsem měl takový nesnadno popsatelný pocit tíživého očekávání, že ač se vše v jednu chvíli jeví dobře, za rohem čeká nějaká banální příhoda, která osudy hlavních hrdinů změní (a zpravidla k horšímu).
Hned následující týden poté, co jsem Žert dočetl, jsem použil jeho tři ústřední žertovné věty, které se na několik situací perfektně hodily. Nebyla to jen doba komunismu, kdy (i povedená) legrace mohla ničit život(y). A Kunderovy obě knihy, které jsem přečetl, sledovaly osudy průměrných lidí, a to osudy uvěřitelné.
Kundera ukázal, jak strašlivě povrchní byl život pod nadvládou komunistické moci. Náboženství bylo označováno jako opium lidstva, přesto však mocenská struktura státu přebírala způsob, jakým fungovaly církve a sama neměla daleko k tomu, aby se za jistý druh náboženství považovala. Folklór byl, bez ohledu na jeho historii, užíván k propagandě trapnou nápodobou. A povinnou vojenskou službu pro politicky nepohodlné snad ani není třeba komentovat...
Líbil se mi pohled na stejnou věc optikou různých postav, příběh pak dostal další rozměr - subjektivní vnímání téže skutečnosti se může poměrně radikálně lišit a co se z jednoho pohledu může zdát jako drobnost, může být z druhého pohledu zásadně důležité.
Žert se nicméně, z mého pohledu, nevyhnul jisté roztahanosti ve své ostravské části a v jedné části až příliš dlouhému rozboru folklóru. V souhrnu je to ale kniha, kterou stojí za to číst, protože (alespoň v mém případě) dokázala přidat do optiky, jakou se dívám na svět, nové prvky.
Kundera vměstnal do jedné knihy tolik témat, kolik by jinému autorovi vystačilo na celou profesionální spisovatelskou kariéru. Nakonec je ale Žert vyprávění jen jednoho života, ze kterého bychom si všichni měli vzít ponaučení. Ludvíkova postava může vzbuzovat lítost. Jeho trest nám za jednu žertovnou pohlednici může přijít příliš přísný. Je těžké k hlavní postavě zaujmout negativní postoj, a proto jeho myšlenky a činy přisuzujeme mladistvé nerozvážnosti, nedostatku zkušeností a možná i tehdejší době. O to víc nám konec přijde hořký, když si uvědomíme, že první půlku života byl Ludvík samolibý a tu druhou pomstychtivý. A celou tu dobu sebestředný – zaměřený na sebe, nevnímající změny u ostatních, dobrovolně zaseknutý v minulosti a přiživující svoji nenávist.
Opět díky výzvě se mi dostala do ruky knížka spisovatele,od kterého jsem ještě nic nečetla. A musím přiznat svojí chybu,že jsem čekala tak dlouho. Bylo to skvělé čtení.
Dobře vykreslená jak tehdejší doba, tak i pohnutky jednotlivých postav. Sonda do "měnící" se doby, kde staré tradice pomalu umírají. Maličko překvapivě zde není nikterak útočeno na tehdejší režim - přesto, jza jednu z hlavních záplatek by knihu tehdejší cenzura na pulty nepustila ani za Pražského jara.
Velmi dobrá kniha. Plná myšlenek, plná otázek, plá emocí. Jednoduchá zápletka, ale úžasný a bohatý jazyk a mnoho malých mikro příběhů okolo. Díky pohledu několika osob se podíváte do doby dávno minulé. Přiblížíte si ducha té doby se vší jeho nesmyslností, krutostí a naivitou, ukáže vám dobu, kdy jednotlivec je méně než nic a kdy o osudu člověka svévolně rozhodují druzí. Podíváte se na pokřivené vztahy mezi lidmi, které jsou bohužel nadčasové ve všech dobách. V knize je spousta zajímavých myšlenek, nejen o smyslu života, o smyslu vztahů, o lásce, o smyslu pomsty a odpuštění. Silný je motiv sebeklamu a lhaní si do vlastní kapsy, jak u jednotlivce, tak ve společnosti, tak u politického zřízení.
Hoci ma osudy postáv a priblíženie doby zaujali a rada by som dala príbehu vyššie hodnotenie, tak bohužiaľ, môj čitateľský zážitok mi sťažoval "jazyk" autora, ako aj niektoré opisy, ktoré rušili moju pozornosť a čítanie mi trvalo príliš dlho...
Rozhodl jsem se 90. narozeniny Milana Kundery oslavit tím, že si přečtu jeho román Žert. A musím uznat, že jsem si vzal zatím to nejzajímavější, nejpropracovanější, nejhlubší a nejucelenější autorovo dílo, které jsem zatím četl (ve srovnání s také výbornými romány Nesmrtelnost a Nesnesitelná lehkost bytí). Příběh je krásný svou tragikomedií nedotknutelnosti kultu a trestu za nevinný žert, hlubokými úvahami o lidském životě, mstě a odpuštění, o vztahu lidí a historie (folklóru) a literárním plynutím textu, který není přerušován úvahovými vstupy autora jako u ostatních knih, ale pouze myšlenkami samotných postav příběhu. Kniha jednak výborně přibližuje určitou perspektivu uvažování komunistické společnosti 50. a 60. let, ale také představuje nadčasové zamyšlení nad možnými důsledky žertování o kultech, které jsou pro velkou část lidí zcela nedotknutelné. I mě se to už dotklo (dost neuvěřitelným způsobem), ale nejen proto se citát "Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!" pomalu stává mým oblíbeným mottem :-)
Měl to být jen žert, machrovinka, která odstartovala lavinu, prozření, ztrátu přátel, deziluzi, touhu po pomstě. Ale i možnost závěrečného pochopení a smíření.
Bavilo mě prolínání minulosti a současnosti a střídavé výpovědi jednotlivých aktérů. Díky nim jsem si opět uvědomila, že každý si nese svůj kříž, každý má své starosti a problémy, kvůli nimž se mu v prvopočáteční fázi boří svět. A které pak překoná, protože život se musí žít se vším, co přinese. Včetně jeho dalších zlomyslných žertů.
Autor nechce, aby se na román pohlíželo jako na popis a odsouzení komunistických praktik, ale jako na literární dílo o lidech a jejich životech, strastech a možná i trochu radostech. Jenomže já se od toho nemohu oprostit. Doba to byla hnusná a krutá, o to víc, že o lidských osudech rozhodovali většinou hlupci, kteří dostali moc kvůli svému kádrovému posudku.
Za mne jde o velmi zdařilé a srozumitelné dílo, které se dobře čte.
Dost rozpačitý dojem. Hodně zbytečných slov a popisů. Dost pasáží jsem musela přeskočit abych se k něčemu dopracovala. Chvílemi jsem se nutila do čtení. Příběh pěkný a zajímavý ale příliš zdlouhavý, asi tak.
Dílo rozhodně mistrovské, mimořádně vhodné pro opakované čtení. To by byla velká pochvala, nepatrně ji kazí jen to, že si toho byl pan Kundera při psaní evidentně velmi dobře vědom a nakonec se na to i nepatrně spolehl. Text má spousty vedlejších zásluh - první profesionálně provedené poukázání na zločiny komunismu a vlastně na celou jeho zločinnou podstatu, jakož i první vážnější zpracování historie PTP, to všechno nelze popřít. Přesto jsem si ale nějak (a to vlastně dost dlouho po dočtení) nemohl srovnat, že se tak inteligentní a nadaný člověk, jakým je vypravěč Ludvík (v textu je dokonce naznačeno, že je profesí matematik), rozhodne k tak impulsivní a školácké pomstě formou svedení provinilcovy manželky, dokonce aniž by si předtím ověřil, že taková pomsta bude vůbec účinná (což, jak se ukáže, samozřejmě není). Je to kaz vlastně docela drobný, ale s údivem jsem shledal, že se v mých očích během času, uplynulého od dočtení knihy, zvětšuje.
Krásná, lehká i hluboká kniha, k oddechu i pro zamyšlení. Příjemně rychle plyne, na konci se čtenář dočká všech odpovědí, skončí nešťastně, ale vlastně dobře.
Štítky knihy
Morava Ostrava česká literatura studenti 60. léta 20. století PTP (Pomocné technické prapory) Moravská Ostrava
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Žert jsem si přečetla asi už potřetí a nikdy mě nezklame. Tolik vrstev příběhu, tolik témat, tolik úhlů pohledu. Narozdíl od současných autorů mi u Kundery vůbec nevadí, že paralelně střídá vypravěče. Tady to má důvod a příběh to prohlubuje.