Záhada zamčeného pokoje

Záhada zamčeného pokoje https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475681/bmid_zahada-zamceneho-pokoje-oK6-475681.jpg 3 14 5

Tucet detektivních povídek. Na horké stopě s nejslavnějšími detektivy. Originální sbírka literárních variací. Přijdete na to, kdo spáchal tento zločin, mon ami? Miroslav Macek ve sbírce dvanácti rafinovaných variací vzdává hold klasickým detektivkám. S lehkostí, nadhledem a detailní znalostí předlohy se pohybuje mezi různými autory a jejich detektivními přístupy – od Agathy Christie přes Emila Vachka až po Iana Fleminga. Vydejte se do atmosférického světa prohnaných zločinců a proslulých vyšetřovatelů, v němž může každá stopa vést k překvapivému rozuzlení!... celý text

Přidat komentář

eltondo
07.04.2024 2 z 5

Glosy pana Macka mám velmi rád. Ale tady dávám nízké hodnocení zejména za neoriginální nápad. Zmapovat vývoj detektivního žánru už zkoušel Škvorecký. A nápad psát stylem jiných autorů měl např. Viewegh. Literárně to taky žádný zázrak není. Ono taky když se to třeba moc nedaří, tak se vždycky dá prohlásit, že je to parodie, že? :) A taky mi přijde jako hodně slabý pokus o humor, když se starý domovník jmenuje Brad Pitt nebo jedna slečna Harley Davidsonová. Ale číst se to dalo - to zas jo. Některé povídky docela dobré. Pouze "labužnické" pasáže mi lezly děsně na nervy. Vždycky, když se začalo řešit, jaké víno vybrat k jehněčím kotletkám a francouzskému tetřívkovi atd., tak jsem to přeskakoval.

JáraTym
22.04.2022 4 z 5

Kniha oslavující klasiky detektivek, mě velmi zaujala. Líbilo se mi perfektní napodobení autorova stylu (Prasátka), nebo humor (Paštika). Těším se na další autorova díla.


PaniWiga
06.01.2022 3 z 5

Jako odpočinkové čtení - proč ne. Líbil se mi úvod s přehlednou historií detektivní literatury. Jednotlivé povídky mají různou úroveň. V některých se autorovi podařilo hezky napodobit literární vzor - za mne třeba povídka se slečnou Marplovou. V jiných méně - třeba Dick Francis. Celkově to nebylo špatné. Jen s jednou z posledních povídek jsem měla trápení - v každém odstavci byly 2-3 citáty, přirovnání a vtipy. Nejlépe vše najednou. To se skoro nedalo číst.

akinomV
28.12.2021 3 z 5

Trošku jsem se sama popletla anotací a myslela jsem, že všechny povídky budou mít stejnou zápletku, tedy "záhadu zamčeného pokoje". Ale i když tomu tak nebylo, musím ocenit snahu o různé styly jednotlivých povídek. Neznám všechny původní autory, jejichž styl zde byl napodoben a ne vše mě bavilo, ale celkově to nebylo špatné čtení.

jaroiva
26.11.2021 2 z 5

Když dva dělají totéž, není to totéž.
Stejně jako snaha napodobit Jirotku pokračováním Saturnina, tak i snaha se přiblížit Agátě Christie, I. Flemingovi apod. se nesetkala s úspěchem.
Jména hrdinů, odkazující na svoje slavné protějšky, by ukazovala na parodii, ale na tu je kniha zase braná moc vážně.
Celkově bych řekla, že p. Macek dokázal, jak neopakovatelně uměli psát autoři, které se snažil napodobit.
Stejně tak jako něco chybí Poirotovi od Sophie Hannah, ani Achiles Roipot v novém pojetí už prostě nefunguje.
Knihu nedočítám, stačila mi asi tak něco víc než třetina a proto ode mě dostane i třetinu hvězd.