3x na horké stopě

21.02.2024

Mně se to líbilo. Vtipné, ironické a roztomile nafrněné parodie méně známých hrdinů klasických detektivek se za mě autorovi docela povedly.

14.11.2023

Tak tohle mě nějak nechytlo vůbec. Chtěl jsem to zkusit, protože mě p. Macek příjemně překvapil, jak pokračoval se Saturninem. Proto mě lákalo zkusit nějakou knihu jinou od něj.

25.01.2022

Musím říct, že pro mě šlo o svižné čtení bez nutnosti kdovijakeho soustředění, s pozitivním vlivem na mou náladu. Citace klasiků světové literatury mi nevadí, těch není nikdy dost, ale ty pasáže o vínu se mi trochu vlekly. A celkově text křičí a křičí autorovou nafrnenosti. Ale když jste na ješity zvyklí, dá se to nebrat tak vážně. Za přečtení stojí.

23.01.2022

Víc než o povídky ve stylu "klasických detektivních škol", jak praví podtitul knihy, tu jde spíš o onu "láskyplnou parodii, která má čtenáře potěšit a pobavit". Jenomže parodii si člověk naplno užije tehdy, když zná dobře originál. A tady bude nejspíš onen pověstný kámen úrazu (nebo zakopaný pes, jak by bylo v tomto případě trefnější). Protože bez znalosti předlohy se vám může zdát první povídka trochu moc namachrovaná a snad i lehce oplzlá, ta druhá nudná a zdlouhavá a u třetí už budete díky těm dvěma předchozím přemýšlet hlavně nad tím, co za fígl se to na vás chystá tentokrát. Za mě tak zůstal záměr autora (potěšit a pobavit) někde na půl cesty.

03.11.2021

Citací by mohlo být míň, naopak by se mi víc líbilo, kdyby se p. Macek ještě méně ohlížel na své vzory a psal víc podle sebe. Ale celkově jsem se pobavila dost. A to bych nikdy teda nečekala, že budu číst zrovna tohto člověka.

04.06.2019

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, a já jo. (No, skoro.)
Rozhodilo mě to. V první povídce se mi známá tvář vybavovala neustále, k tomu ten incident na půdě nedotknutelnosti, a tak názor na dílo byl po jistou dobu pod vlivem, a dala bych zapravdu Čefovi to s tím machrem, jenže dočetla jsem ji, a zůstala jsem paf. A pak - zde znovu "do stejné řeky" jenže ona už stejná stejně nebyla, což tedy citát platí, jsem začala znovu listovat, ale ten pocit své pokrčené logiky, která mi říkala, že je nějak divnej, tak jako zvrácenej, a tím se ještě jaksi chlubí, mi v té rychločetbě neponechal čas na úvahu, a tak mě M.M. v první povídce dostal. Ale to asi nebudu sama.
Další povídky nejsou až tak moc působivě uhranuté, jako ta první "Na rovinu".
Citace:"Žiju již pár let se starší bohatou paní, která mne vytáhla z nejhoršího svrabu, do kterého jsem se kdysi vlastním přičiněním dostal a musím přiznat, že se o mně stará celou tu dobu vzorně. Však jsem také o dost let mladší, a dle mínění mnoha paní a dívek značně pohledný, takže to pokládám za férový obchod."

" Jenže: zakázat nevěru je jako uzákonit zdraví."

Nesuďte předem, dočtěte a pak po zírání začnete znovu, jako já. ;-)
Je to originál s monogramem MM, který se podařil.

20.01.2019

tak nebylo to nejhorší, docela jsem se bavila, líbil se mi dost komentář manželky :-)

03.01.2019

Byla jsem přítomna na veletrhu Svět knihy v r. 2018, kde autor osobně tuto knihu spolu se Saturnin se vrací prezentoval. Z jeho líčení a obdivu moderátora jsem usoudila, že jde o zajímavé dílo, které si musím přečíst. Ještěže jsem si knihu nekoupila, chvála Bohu za veřejné knihovny! Byla jsem velmi zklamaná - vím, že se p. Macek rád chlubí svou sečtělostí (a sečtělý nepochybně je), jen tak mimochodem cituje Byrona, Keatse nebo Poea, ale aby do jedné krátké povídky naprosto zbytečně zakomponoval citace více než 10 básní nebo textů, to už je příliš. Četla jsem tuto knihu se značným úsilím a neodložila jsem ji nedočtenou jen proto, že by to bylo zbabělé. Pro mě ztráta času - pardon.

26.09.2018

Povídky ve stylu klasických detektivních škol to určitě nejsou - podtitul je jistě myšlen ironicky. Jde o poměrně originální burleskní exhibici na téma pátrání, kde autor předvádí svou jistě vysokou inteligenci a sečtělost klasickou, a tedy nejenom detektivní, literaturou. Na toto jsem nebyl, přiznám se, vůbec připraven a málem jsem knihu předčasně odhodil jako Cyrano svůj širák v dál. Nu, dočetl jsem, ale myšlenky, že autor pustě machruje, jsem se nezbavil.

Po přečtení první povídky váhám, jestli tuhle knihu zvládnu dočíst. Taková exhibice autora na úkor textu je trapná a já nesnáším, když je mi za autora trapně. Časté citování Byrona, Wildea a jiných velikánů je naprosto zbytečné a neslouží textu, je jen masáží pro autorovo ego. Staré vtipy zakomponované do textu snad na každé stránce, to je vyloženě otravné. A přirovnání "zarazil se jako lesba na rybím trhu" nebo "nudí se jako vibrátor v šuplíku", to je totálně mimo. Když vezmu čistě detektivní část, tak totální průšvih. Ani špetka napětí nebo logicky sestavených vodítek.

14.08.2018

Způsob, jakým pan Macek pracuje se slovy, mě baví, takže jsem na tuhle knihu byla dost zvědavá. A to i přes nepříliš dobré hodnocení. No, nečetlo se to špatně, ale pár výtek bych měla (v podstatě už tu zazněly).

1. povídku si budu muset přečíst znovu, protože jsem pointu neodhalila. :) Takže s tím vědomím to rozhodně vezmu ještě jednou. Souhlasím, že přehršel bonmotů je ubíjející. Sám pan Macek často cituje svého moudrého otce, já věřím, že by mu řekl, že méně bývá více. Nicméně se mi vyprávění líbilo a znovu si to přečtu opravdu ráda.

2. povídka opravdu evokovala autobiografické prvky. Ale jinak se mi zdála trochu nemastná, neslaná.

3. povídka - no, vše už tu bylo řečeno. Vypravěč - pedant mě hodně bavil, ale pointa byla nasnadě - a přišla mi poněkud hloupá. Škoda, řekla bych, že povídka měla větší potenciál.

Celkově ale nejsem otrávená a další páně Mackovu knihu, bude-li nějaká, si rozhodně přečtu.

05.08.2018

Každá z povídek byla svým způsobem zajímavá, ale o čtenářské lahůdce, ke které bych se časem chtěla vrátit, nemůže být řeč.
V první povídce byla nakonec příjemným překvapením postava hlavního hrdiny, protože jinak by to žádnej sympaťák nebyl, nicméně forma mi přišla příliš strojeně vtipná. Vtip a hláška v každé druhé větě se mi nečte moc dobře a celkově mi povídka přišla ze všech tří nejnudnější.
Ve druhé povídce píše pan Macek o sobě?
No a nakonec když detektiv pátrá po tom, kdo na stůl v kuchyni položil "tělo" asi mělo být od začátku jasné, že se nejedná jen tak o ledasjaké tělo, zvláště když detektiv neřeší, kdo zabil, ale kdo to tam dal. A s klidem přitom postupně podezírá všechny členy rodiny :-)
Ano, byla to taková odlehčená parodie, ale příště si radši přečtu nějaký originál.

13.05.2018

První příběh jsem si říkala, že se zapletl s každou ženskou ve městě, že je snad pes, který se vrhne na každou co jde kolem :-) Konec mě tedy hodně pobavil.
Ve druhé jsem se pořád nějak neuměla zorientovat - přišla mi nejslabší.
U třetí jsem tipovala, že to bude nějaká socha :-) Ale příběh mě pobavil.
Celkově mi přišly příběhy občas trochu zmatečné a párkrát jsem se musela vrátit a přečíst to znova.

28.04.2018

Psaním by se pan Macek asi uživil, psaním detektivek asi nikoliv. Detektivní zápletka tam v podstatě nebyla a třetí povídka, kdy vysloužilý policista nerozpozná mrtvolu, řadí tuto spíše do říše sci-fi. Knihu nelze brát moc vážně, slova "pobaví odlehčenou parodií" a štítek "humoristické povídky" leccos napoví. Nemohl jsem si nevzpomenout na Troškův "Kameňák". Jednak proto, že je to v podstatě jedna dlouhá série vtipů a hlášek a jednak, že není nikterak hluboký. Páně Mackovi hlášky a šikovně naroubované vtipy mě však při čtení nejednou pobavily. Za pobavení 4/5, za "detektivku" 2/5, výsledek 3/5.

24.04.2018

nebylo to zlé, dvě povídky měly dost dobrou pointu ve stylu "šok, vše je jinak." pak vám to vrtá hlavou a říkáte si, přece bych si toho všimla, ale ne, nikde ani ťuk.