Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4160
901
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Vyhnání Gerty Schnirch je moje druhá přečtená kniha od Kateřiny Tučkové. Podle komentářů jsem čekala, že mně kniha vyrazí dech a nebudu se od ní moct odtrhnout. Bohužel se tak nestalo. Vůbec nechápu tak vysoké hodnocení. Ano, téma je zajímavé, dá se z něho hodně vytěžit, ale Kateřině Tučkové se to podle mého názoru až tak nepodařilo.
Kniha je vleklá, některé pasáže zbytečně zdlouhavé (přeskakovala jsem řádky, abych to už měla za sebou), jiné zase nepatřičně krátké. Vadí mi chaotické přecházení z jedné pasáže na druhou, kdy autorka vypráví o něčem a najednou v dalším odstavci pokračuje bez jakékoli návaznosti v jiné době, jinde a u někoho jiného. Autorčin styl psaní se mi celkově nelíbí, připadá mi těžkopádný.
Vyhnání Gerty Schnirch jsem dočetla s velkým sebezapřením jenom proto, že knihy nerada odkládám. Po Žítkovských bohyních mě zklamala i tato, proto po knihách Kateřiny Tučkové už nesáhnu.
Knihu jsem přečetla jedním dechem ihned po jejím vydání.
Přestože děj knihy je velmi vážné téma, moc se mi líbí styl a způsob vyjadřování autorky.
Doufám, že bude pilná a napíše ještě mnoho zajímavých knih.
Chápu, že to není kniha pro všechny čtenáře, neboť někteří lidé se během čtení nechtějí zamýšlet.
Takovým čtenářům knihu nedoporučuju.
Pokud vás ovšem zajímá historie Brna, lidí a společnosti, tak rozhodně čtěte, dozvíte se mnoho informací, které v jiných knihách nenajdete.
A konečně - všechny lidské špatné vlastnosti jsou viditelné i v této naší současné společnosti, tak proč otáčet hlavu a dělat, že neexistují?
Kniha ve mně vyvolala tolik negativních a smutných emocí, ale samozřejmě jsem věděla do čeho jdu, ale některé pasáže jsem chtě -nechtě musela vynechat a mrzel mě celkový konečný pohled dcery Barbory na Gertu, ale ono se to dalo předpokládat.
Jsou knížky, které přečtete a po určité době už ani nevíte jak vypadal obal, to rozhodně není případ tohoto titulu!!!..i když jsem po přečtení Žítkovských bohyň s touto variantou počítala. . .téma dle mě opomíjené a nepříliš diskutované, jen tak dál, Kateřino Tučková!!!. .. asi si jen vzdáleně dovedu představit, co obnášely přípravy na knihu. Ještě po půl roce po přečtení ve mě vyvolává pocit lítosti, marnosti, beznaděje a nespravedlnosti, lidské zloby, zrůdnosti, zbabělosti a statečnosti. . . .. .a při tom všem mi stále běhá mráz po zádech.. .. toto všechno jsem v knize našla. Knihu bych zařadila jako povinou četbu (ale sami víme, že povinná četba mnohé odradí, tak aspoň hodně DOPORUČENOU!!!!)
Kniha pro mě byla velmi náročným čtením. Několikrát jsem ji musela odložit a zase se k ní vrátila. Některé pasáže se mi zdály příliš zdlouhavé a tak trošku jsem je přeskočila...ale je to velmi silný příběh, pro mě má o to větší význam, jelikož bydlím ve čtvrti, jejíž ulice jsou v knize zmiňovány....
Děkuji Kateřino Tučková!!! Krásná, čtivá, strhující kniha. O to víc pro mě srdeční záležitost, protože v místech Brna, která jsou tam popisovaná jsem od narození 25 let žila. To není jen lidský příběh, tak to prostě bylo. Autorka je chytrá a vzdělaná žena s citem pro literaturu. Žítkovské bohyně jsem četla, tak ještě kouknu na další knihy autorky.
Nechci hodnotit postoj Cechu k Nemcum po valce. Zlo plodi zlo a nasili plodi nasili.
A prijde mi dost naivni pojmout celou situaci tak, ze Nemci byli jen zli a Rusi jen dobri... Na to se ale staci zeptat babicek a prababicek...
A pro ty, kteri jste tak sokovani, ze lidi, kterym bylo ublizeno se meli potrebu pomstit, prectete si Oko za oko - John Sack (popis zidovske msty).
Gerta a jeji alibisticky postoj je mi protivny a snad proto me jeji pribeh extra nedojima.
Ma pravo ocekavat cokoliv clovek, ktery si, v dobach nejhorsich, usurpoval pravo nedelat nic???
Do niceho se neplete; snad ani sobe same do zivota se neplete. Jen ceka, ze vsim nejak hladce propluje. Nechce videt, nepripousti si, nevzepre se.
Je naprosto lhostejna k okoli, ale na druhe strane ocekava, ze kdyz ona primo neublizovala, tak na ni bude bran ohled.
Je to moje prvni Tuckova a nevim nevim, zda to bylo spravne rozhodnuti. Asi jsem se mela pustit do Zitkovskych bohyni. Takto ani nevim, jestli se mi do nich bude chtit zacist.
Zajímavě napsaná kniha. Autorku muselo stát spoustu úsilí než dala dohromady fakta událostí. A pak vše spojit v jeden silný příběh. Nechci hodnotit vinu a nevinu a situaci po válce to si myslím čtenářům a nezůčastněným osobám nepřísluší.
Tedy moc krásně napsaná kniha! Za pět!
Určitě velké plus za to téma. Odsun Němců v roce 1945 je stále dost opomíjené téma, navíc dosud vzbuzující rozdílné emoce, je to příběh o tom, že zlo, násilí a zloba se objevuje na každé straně a nic není jen černo-bílé.
Ale…
Dále mohou být SPOILERY. Gerta mi vlastně až tak moc sympatická nebyla, a tak jsem její osud nemohla prožít tak, jak bych chtěla. Od mala děvče bez názoru, bez vztahu k lidem okolo (s výjimkou své maminky) – a to jí v podstatě vydrželo celý život, kdy kromě německých přítelkyň z doby nucených prací na jižní Moravě žila vlastně opuštěným životem (s výjimkou divně naroubovaného vztahu s ženatým Karlem, který podle mě měl hlavně ukázat, jak i komunisté požírali vlastní lidi), za svou osamělost si podle mě ale mohla aspoň zčásti sama.
A to podivné početí na počátku příběhu, jaký mělo v příběhu smysl? Znásilnění to nebylo a na zneužívání byla Gerta přeci jen už velká, tak nějak i pro tohle jsem hlavní hrdince moc nerozuměla, snad to mělo ukázat Gertinu povahu, nerozhodnou, bez schopnosti klást odpor, jinak fakt nevím…
Nicméně za mě, pokud by kniha končila někdy na konci pobytu v Perné, byla by přesto působivá a silná. Dovyprávění života Gerty až do současnosti na mě už příliš nezapůsobilo, život osamělé ženy, i po desetiletích zaseknuté v roce 1945, mě už tolik nedojímal. Navíc mi připadalo, že líčení tohoto pozdějšího období nemá zdaleka tu šťávu a náboj, a postavy ztrácejí na životnosti.
Ale abych jen nehanila. Velmi působivé byly akční scény z období pochodu a pak pobytu v Perné. Střídající se přímá řeč bez uvozovacích vět má tu správnou dynamiku, postavy jsou neuvěřitelně životné a člověk jejich dramatickým konfliktům skutečně věří.
Autorka neuvěřitelně dobře uchopila obtížné a kontroverzní téma, skoro se mi nechtělo věřit, že je Tučková takové mládě. Klobouk dolů, jedna z knih, které mi v hlavě uvízly natrvalo a pevně. Není to lehké čtení o zlu, které plodí zlo a odnesou to často nevinní...
To je příběh s velkým "P". Po přečtení knihy jsem pochopila chování spousty zatrpklých starších lidí. Pochopila jsem že své výchovné metody na dětech v dětských očích mohou být viděny jinak. A to i včetně lásky k nim. O této straně války a poválečné doby jsem ještě nečetla. Mrzí mě, že moje babička Němka, která bydlela v příhraničí již nežije, jistě by mi vyprávěla další zajímavé příběhy...
Reaguji na příspěvek riity - myslím, ze zlo je zlo a je jedno, kdo ho pacha.Nelze přece všechny strkat do jednoho pytle, tak jako se mezi Němci našli ti spatní, našli se i mezi námi a odsun sudetských Němců je myslím část naší historie o které se málo mluví, snad pro špatné svědomí...
Knihu mam doma a těším se až si ji přečtu
Kronika kruté doby, popisy zmařených životů. První polovina je naprosto strhující, druhá vyznívá tak trochu do ztracena rozbitím formy, přenesením děje na různé vypravěče a nedotažením některých motivů. Přesto jsem tento zoufalý boj bezmocného jedince s nemilosrdným režimem dočítal se zájmem. Mladá autorka se pustila do nečekaně podrobně propracovaného díla, plného historických faktů a úvah o kolektivní vině, naší národní povaze i smutných letech fašizmu a komunizmu u nás. Jen se v knize na můj vkus málo ukazuje hlavní viník deformace našich dějin: pokud by v roce 1938 nepřišli Němci, pak by sotva v roce 1945 mohli přijít Rusové.
85 % (801 hodnotících, průměr 90 %).
Nechápu hodnocení,jak je kniha skvělá.Hrůza,něco tak vleklého a nudného jsem dlouho nečetla a proto jsem ani nedočetla.Vůbec se mi nedařilo sympatizovat s hlavní hrdinkou a celkově jsem nepochopila tento autorčin počin.Pokud se někdo trochu zajímá o historii a hrůzy druhé světové války,tak ví,které národy byly oběťmi a co se dělo v koncentračních táborech asi netřeba psát.Gertu jsem rozhodně nelitovala. Knihu NEDOPORUČUJI.
Výborná knížka. Zjistila jsem,že vlastně v 45 válka neskončila a peklo bylo dál. A dělali ho Češi.Zlo opláceli zlem. To je ta zatajená historie. Učili nás ,že hodní byli Češi,Rusáci byli ještě hodnější a špatní byli jen Němčouři.A tady je vidět,že zas až tak pravda to nebyla.
Stejně strhující jako Žítkovské bohyně... ale tak naprosto jiné. Odhlédnuto od fantasticky zpracovaných reálií a zachycení té neustále zapírané části historie (a taková byla a ještě občas je na mnoha místech naší země) tu je i strhující a dusný příběh o zničených životech. A je to mnohovrstevné - o nenávisti a jejím překonání, o splynutí a odlišnosti, o zapomínání a udržování paměti - a taky o tom, kdo píše dějiny. A všechny strany mají svou pravdu a v každém postoji jí kus je...
Už se nemůžu dočkat dalších knih od této autorky, kniha je skvělá a moc mě bavila.
Klobouk dolů před Kateřinou Tučkovou. Autorka se chopila velice obtížného tématu našich temných dějin. Vyhnání Němců byl zločin, za který si náš národ ponese nálepku už navždy. Velice silný příběh. Myslím si, že tato kniha by měla být povinná ve školní četbě. Určitě jedna z nejlepších českých knih, co kdy byla napsána.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Žítkovské bohyně umístily laťku hodně vysoko, proto bylo možná mé hodnocení Utrpení Gerty Schnirch neobjektivní, nicméně faktem je, že zatímco začátek knihy má obrovský spád a hlavní hrdinové jsou vystaveni osudovým dramatickým situacím, postupně se děj stává stále rozvleklejším.
Zůstane Gerta v pohraničí? Anebo uprchne? Zastanou se jí sousedé? Chystá se jí někdo ublížit? Takové pointování situace by mělo smysl v jedné, maximálně dvou kapitolách. Když se však dlouho nic neděje, čtenáře to otupí a má tendenci přát hlavní hrdince cokoli, hlavně ať už dojde k nějakému dějovému zvratu.
Trošku jsem si u čtení vzpomněl na Kafkův Zámek. Dostane se tam ten zeměměřič, nebo nedostane...?