Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4265
4265
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Moje nejoblíbenější kniha této spisovatelky. Má to spád, je to dobře napsané, nic příběhu nechybělo.
(SPOILER) Vyhnání Gerty Schnirch byla moje první kniha od autorky a již ta mě přesvědčila, že se Tučková nesmazatelně zapíše do mého seznamu oblíbených spisovatelů. Ano, byla pro mě šokující. I historie se na školách mnohdy vyučuje černobíle, ale zde bylo krásně ukázáno, že to tak není, že za chyby vládnoucích papalášů nelze vinit každého obyčejného člověka, který chtěl třeba jen prostě žít. Nesouhlasím s tím, že se měla Gerta nějak vymezit, bojovat proti nacismu. Byla mladá, prožívala nejdůležitější roky svého života a nelze ji vinit z toho, že se nezajímala o politiku. Její původ jí zapříčinil tolik zla, kolik jen bylo možné. Že si za války žila vcelku klidně? A co všechny ty ztráty, které se jí dotkly, co to latentní zneužívání otce, jenž jsem se snažila ze čtení vytěsnit? Kniha je napsána dějově zapeklitě, ale zdatný čtenář si s tím poradí, příběh byl opravdu hodně vydařený. Spoustu knih nám nechává některé věci nedopovězené, zde mi to nevadilo, naopak. Kniha ve mně zanechala velmi silný dojem a doporučila bych ji všem, kteří se zajímají o historická témata v beletrizované podobě.
Já to vzdávám! Kniha mi stojí v knihovně již nějaký ten týden, zkoušela jsem číst, ale nejde to. Gerta nenašla mé sympatie, nejsou mi blízké tyto ukřivděné ženy. Ano, zažila strašné okamžiky, ale mohlo to být mnohem horší, vzpomeneme-li na osud českého obyvatelstva, a to nemluvím o lidech židovského původu. Každý člověk má svůj individuální osud, ale obecně platí: Když se kácí les, lítají třísky. A upřímně, Gerta nebyla žádná bojovnice proti nacismu. Tak buď s něčím souhlasím, nebo se proti tomu nějakým způsobem vymezím. Je mi jasné, že téma odsunu Němců je populární, ale pro mě jinak, ne černobíle. Ani literárně autorka nepřesvědčila.
Velmi silný příběh! Zaujal mě pohled tentokrát trochu z jiné strany než jsme zvyklí. Skvěle ukázáno, že i my Češi jsme se dopustily řady chyb, které jsme Němcům vyčítali. 4,5* Na knize mě mrzí, že neustále skákala z jednoho tématu (postavy) na druhé a občas bylo dost složité se zorientovat. Navíc, je mi hrozně líto, že mám jako čtenář hromadu neodpovězených otázek ohledně vedlejších postav.
Jen stěží jsem se doslova prokousala ke sté stránce. Kdyby nebyla kniha psaná z prostředí Brna tak nezvládnu ani to. Nuda, vůbec ničím mě nezaujala.
Silný příběh jedné silné ženy a lidí kolem ní z období poválečného odsunu Němců. O této složité době se z (ne)pochopitelných důvodů příliš nemluví, je však dobře si ji připomínat. Děkuji autorce.
(SPOILER) Pro mě asi nejlepší Kateřinina knížka před Bílou vodou a bohynemi, i když jsem je četla v obráceném pořadí, než vyšly. Problematika německých nebo polských menšin se otevírá v poslední době často, najdete ji v Sudetském domě, v Šikmem kostelů nebo Slepé mapě, dalo by se říct, že je to jen moderní. Když si ale knížku přečtěte, prožijte část skutečných příběhů a dojde vám, jak šílené to muselo být jen se špatně narodit. Trochu mě mrzelo, že nedošlo nakonec k nějakému dopovězení příběhu Gertina znásilnění vlastním otcem, nebo že se to nedozvěděl Karel, ale prostor knihy byl omezený. Fakt silná knížka. Doporučuji. PS. Dozvíte se také, jak vzniklo slovo Šalina, to pro mě nebrňáka byla až úsměvná zajímavost.
Knihy Kateřiny Tučkové mám ráda, tahle na mě zapůsobila nejvíc. Hrozná doba, smutné vyprávění o osudu Gerty a dalších lidí, kteří měli smůlu, že v té době museli žít. Jsem hodně zvědavá na filmové zpracování.
Wow. Válečnou literaturu zásadně nečtu, ale tohle mám v knihovně už strašně dlouho, kupovala jsem to zároveň s Žítkovskými bohyněmi. Tak jsem to zkusila. A wow. Je to příběh zase z úplně druhé strany a tak nádherně bolestivě popsaný, že vás to úplně vtáhne. Těch pár dní, co jsem to četla, jsem o příběhu Gerty každou volnou chvíli přemýšlela, i se mi o určitých pasážích zdálo. A tím, že je tam popsán celý Gerty život (a nejen její), obecně, ale vlastně detailně, to získává úplně jinou perspektivu. Už teď knihu doporučuju dál.
Tak to bylo drsné. Toto je moje první setkání s paní Tučkovou. Vybral jsem si tři knihy a postupně se do nich budu pouštět. Vyhnání německého obyvatelstva z našich krajin nepatří do minulosti. Je to stále aktuání téma a já jsem rád, že jsem se to této knihy pustil. Neumíme si totiž představit jak těm lidem bylo (hlavně těm, kteří o válku nestáli, byli antifašisti nebo, jako Gerta Schnirch, byla součástí česko-německé rodiny. Kniha obsáhla období od roku 1938 - po téměř současnost (rok vydání 2009). Ženské postavy jsou vždy hrdinkami autorčinych knížek. A je to dobře, protože je tam cítit to spříznění a to ženství. A navíc - spisovatelka si o daném tématu nastuduje kvanta materiálu, takže kniha je věrným odrazem skutečných událostí. Děkuji.
Skvěle napsané, i když si stále plánuji odlehčit, tak zase jsem spadla do této doby. Člověka to asi fascinuje tím, že to neprožil a to utrpení lidí si nedovede představit. Sám neví jak by se zachoval po těch hrůzách války. Jestli by chtěl zapomenout a nějak žít dál nebo v sobě pěstoval křivdu jako Gerta a do konce života se užíral a odcizil se tím svým dětem, kterým je to cizí. I ta kolektivní vina je mi svým způsobem pochopitelná, i když někdy se prostě podle mě jen projevil sadismus . A vlastně jsem si prvně i přečetla jak bídně se měli odsunutí lidé. Jak se na ně dívali. Výstižné - doma nejsem ani tady ani tam. Smutné osudy některých lidí co nic nezavinili, jen se špatně narodili.
Vůbec to nebylo lehké čtení a ztotožňuji se s: cituji - "Beneš, který to tu celé prosral a sám utekl do Londýna..."
Knihu jsem četla se zatajeným dechem. Autorka umí čtenáře vtáhnout do děje a s napětím sledovat osudy jejich postav.
O odsunu německých obyvatel z Brna, jak se děje v této knížce, je vlastně pohled na válku z druhé strany. O utrpení židovských obyvatel v koncentračních táborech je zpracováno na stovky knih. Proto mě však více zajímalo, jak na tom byly jiní lidé, kterých se válka dotkla...
Gerta měla tu smůlu, že se ocitla v době, kdy se dbalo na to, jaké jste národnosti či vaši rodiče...
Ačkoliv má kniha přes 400 stran, čtení ubíhalo rychle.. Jediné, co mě vadilo, že byl občas děj prozrazen dopředu.. Nebo byla jedna kapitola, pak následovala další a děj skočil dopředu o několik měsíců či let bez vysvětlení.
Avšak líbilo se mi, že byl v podstatě ukázán závěr všech důležitých postav v knize.
Kniha obsahuje mnoho poutavých a pravdivých myšlenek. Rozpoutala ve mně celou řadu emocí a donutila mě zamyslet se.
Kateřina Tučková psát umí. A moc dobře.
Její knihy odvypráví příběh lehounce, poučí a přitom vyvolají a zanechají silné emoce. Četla jsem, že tuto knihu čeká televizní zpracování, tak se na to těším. Stejně jako na další aurorčinu knihu.
(SPOILER) Kniha,která ukazuje dějiny z druhé strany,ze strany německého obyvatelstva. Hlavní hrdinka je poznamenaná svým osudem a měla smůlu,že se narodila do špatné rodiny. Ona za nic osobně nemohla,ale protože její otec a bratr podlehli ideologii,musela trpět i ona. Nikdo se vůbec nedívá na to,že ona byla dcerou české matky. O znásilnění vlastním otcem nemluvila,což je podle mě škoda. Je to mrazivé a nehorázné,ale alespoň její dcera by se mohla dozvědět,kdo byl vlastně její otec. Asi by to mělo mrazivé dopady,a proto o tom Gerta mlčela. Sama se totiž musela vyrovnat se sebou a vlastní minulostí a utrpením.
Uf, hodně těžkopádné příběhy Němců vyhnaného během tzv. divokého odsunu. Tato kniha se mi četla poměrně velmi těžce. K. Tučková se zkrátka umí popasovat i s těmi nejčernějšími osudy našeho národa.
Recenze byly okázalé - nejlepší z knížek Tučkové.
Můj závěr: Žitkovské bohyně jsou lepší.
Asi to bude tím, že Gerta hraje celou dobu na obě strany, a tak je vždycky ublíženou obětí...
(a pak jsou tam ty pasáže, kdy obětí skutečně je, a ve mně z toho mrazí)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
V rámci maturitní četby jsem četla autorčiny Žítkovské bohyně, které pro mě byly velkým oříškem. Od té doby jsem měla z knih Kateřiny Tučkové tak trošku respekt. Teď už k nim mám ale jen obdiv, protože tohle bylo tak skvělé, propracované dílo...
Četbu jsem si opravdu užila - kniha byla skvěle napsaná a já jsem se nechala unášet dějem.
Téma odsunu Němců (jak eufemicky nazýváme jejich vyhnání) pro mě bylo dosud nepoznané. Jsem ráda, že jsem to napravila.
Kniha samozřejmě budí řadu morálních otázek a dilemat. Bylo správné po válce trestat Němce vyhnáním a podobnými podmínkami jako měli jejich zajatci v koncentračních táborech? Je správné oplácet taková zvěrstva stejnou mincí? Trestat krutost krutostí? Je správné trestat jedince za celý národ? Co, když jsou tito jedinci ,,vinni" pouze právě příslušností k německému národu?
Není to trestání nevinných za hrůzné činy jiných?