Vražda s vůní mandlí
Camilla Läckberg
Stále oblíbenější autorka severské krimi, Camilla Läckberg, ve své novince Vražda s vůní mandlí přináší první samostatný případ Martina Molina, kolegy známého vyšetřovatele z Fjällbacky Patrika Hedströma. Příběh připomíná svou atmosférou detektivky Agathy Christie. Rodinné setkání na ostrově zkomplikuje sněhová bouře, která přeruší spojení s pevninou. Když je během večeře zavražděn bohatý dědeček Ruben, změní se zdánlivá rodinná idyla v noční můru. Všem je totiž jasné, že vrahem musí být jeden z nich...... celý text
Přidat komentář
Nemohu uvěřit, že to psala tatáž osoba, která stvořila postavu Eriky a Patrika.
To prostě není možné. Její knihy se čtou jedním dechem a stejně tak sledujem osobní rovinu těchto lidí. Tato kniha byla ztrátovou hodinou mého života.
Jelikož jsem člověk, který má rád řád a pořádek, musela jsem si přečíst i tuto Camillinu "bokovku", abych si doplnila obraz celý....Byla to fakt jednohubka, která neurazí, ale opravdu nenadchne, nicméně hvězdu navíc si zasloužila u mě díky tomu, že se odehrávala v krásně třeskuté zimě, kdy díky přívalům sněhu zůstali protagonisté odříznuti od zbytku světa na krásném ostrově, miluju knihy, odehrávající se v zimě a kolem Vánoc speciálně, to je protě taková má knižní úchylka:-)
Čekala jsem, až vychladne mé rozčarování po přečtení, ale pořád se tak nestalo. Slabé, jedno klišé horší, než druhé, škoda slov. Autorka odpustí, ale tohle byl odfláknutý brak. Vyhozené peníze a zabírající místo ve čtečce.
Inspirace Agathou a slibný název (i obálka) mě nalákaly, ale zdejší nízké hodnocení mě mělo varovat. Postavy nijaké, policista byl k smíchu, ještě že viděl Sherlocka v televizi. Tak nevyužitý potenciál - ostrov odříznutý sněhovou bouří, rodinná dramata, vztahy a tajemství - a nic z toho, pár plytkých dialogů a létající sliny.
Nenáročná povídka na 2 hodiny. Neurazí, nenadchne!Tohle bych si teda ale sama nekoupila, to bych byla pěkně naštvaná. Ještěže existují knihovny :-)
Autorka se snažila o klasickou detektivku ve stylu Hercula Poirota, bohužel se to moc nepovedlo. Zatímco v Herculovi je taková lehkost, tady to vše působilo tak nějak moc prostě. Kdyby byly více vykresleny charaktery postav a naznačeny motivy jednotlivých postav, bylo by to o poznání lepší. Tady to ale vypadá, že ani nikdo neměl pořádný motiv, a čtenář se tak do příběhu pořádně neponoří.
Velmi prostinká a přehledná detektivka. Severský Hercule Poirot přijel na Vánoce k rodině své dívky a povětrnostní podmínky zavinily, že byla celá společnost i s mrtvolou odříznutá od světa. "Překvapivý" závěr. Nic proti tomu, kdyby to nebylo jak pro malé děti a nebylo to napsáno tak primitivně a schematicky. Jedna hvězdička za snadné čtení, jinak velice chabá práce autorky.
Nevím, proč srovnávat s předcházejícím výtvorem autorky. Nevím, proč tak špatné hodnocení. Martin do toho šel sám a nakonec ani ta pointa nebyla tak zlá. Mě se to líbilo! Recenze v záložkách.
Přečetla jsem za jediný den, Andělíčkářka byla rozhodně lepší. Ale jako oddychovka dobrý.
To byl pokus o klasickou detektivku. Bohužel to má všechny vady klasických příběhů - je to schematické, jako šablona, je tu sice zápletka, ale postavy jsou papíroví panáci a není co číst. Jen vám řekne, že A zavraždil B a podezřelý je C a D. Neuměla jsem si představit jedinou postavu. Tohle je nešvar i českých detektivek, ale u ní mě to mrzí
Tak to tedy bylo zklamání. Přečetla jsem několik autorčiných knih, a Vraždu s vůní mandlí bych nejspíš odhadovala na její prvotinu, kdy psát ještě neuměla :-)).
Nevadí, další určitě bude zase skvělá.
Hm, trochu tam cítím Agathu a její černoušky, ale ani zdaleka toho autorka nedosáhla.
Příběh mi připadal takový nedomrlý, už vidím vyšetřovatele, jak si jde po obědě lehnout, protože je unavený.
Rozuzlení přineslo aspoň nějaké překvapení, ale jinak teda nic moc.
Jelikož mám všechny knížky od Camilly a vím, jak skvěle vystavěné příběhy dokáže napsat, brala jsem tuhle knížku jako takovou oddechovku na odpoledne, kdy jsem si připomněla prostředí, ve kterém se její knihy odehrávají a navnadila se tak na Strážce majáku a Andělíčkářku, které mi zbývá přečíst. Ti, kteří po této knížce sáhli jako po první od Camilly, budou nejspíš zklamaní. Podle ní se ovšem tato autorka nedá vůbec hodnotit. Je to kraťoučký příběh, který je věnovaný jedné z vedlejších postav celé série z Fjällbacky, a tak to také berte. Jen jako takovou vsuvku. Krátké odreagování. Pokud chcete začít číst její knihy, začněte od jakékoliv, jenom ne od této. A pokud jste začali touto a příliš vás nenadchla, nenechte se odradit. Je to opravdu jen taková krátká novela. Osobně bych doporučila začít číst od Ledové princezny. Co se týče kriminálních zápletek, dá se sice každá kniha číst zvlášť, ale myslím, že je škoda ochudit se o druhou linii - tedy o linii života hrdinů objevujících se v jednotlivých dílech - které se autorka dostatečně věnuje, a která tak jednotlivé knížky skvěle provazuje.
Ani bych neřekla že tuto knihu napsala tato spisovatelka.Byla to má první kniha od této autorky a jsem ráda že jsem se nenechala odradit a přečetla další,které jsou skvělé.
Knížku jsem přečetla během večera, mělo to rychlý spád a bavilo mě to, ale přesto musím uznat, že Mořká panna se mi líbila více.
Štítky knihy
švédská literatura Švédsko severská krimi zima švédské detektivky Fjällbacka (Švédsko) sněhová bouře
Autorovy další knížky
2009 | Ledová princezna |
2014 | Andělíčkářka |
2019 | Zlatá klec |
2018 | Čarodějnice |
2010 | Kazatel |
Zde autorka překročila mou čáru tolerance a již další knihu od ní nebudu číst!
"Elsyino tajemství" bylo dokonalé čtení za pět hvězdiček a nyní takový propadák!!!