Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428791/bmid_vrany-wap-428791.jpeg
4
3703
3703
Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?... celý text
Přidat komentář
Audiokniha :
Hodně smutná kniha, bohužel až drásající. Neskutečné si jen představit, že tohle může být i realita. Tato kniha mi bude dlouho ležet v žaludku.
No ty jo. To bylo silný. Co k tomu dodat. Možná jen malé doporučení - nezačínat se čtením této knihy před spaním, protože to prostě neodložíte a budete číst do ranních hodin. Rozhodně doporučuji přečíst všem rodičům, aby se každému z nich rozsvítilo v makovici a uvědomil si, že být rodičem není samozřejmost, ale privilegium. No a poslední věc... posílám všem Barunkám velké objetí. Jednou bude líp. Musí.
Velmi smutná kniha, přečetla jsem ji na jeden zátah, nešlo přestat. Hluboký dojem, doporučuji!!!
Proč si to druhé dítě pořizovala, krava..
"Vy si snad myslíte, že jsme nějací násilníci?"
Přečteno na jeden zátah. Silný a velmi smutný příběh..
Velmi silná kniha. Příběh který vás silně zasáhne, příběh nad kterým se musíte zamyslet, příběh který bolí ale zároveň se zamyslíte nad tím co se opravdu může stát a stává se . A třeba někomu i pomoci.Silné,opravdu silné.
Nádherné. Smutné. Tragické. Krásná duše Báry je permanentně ničena despotickými rodiči. Je hrozné, že se to děje i v realitě.
Silné rodinné drama přečtené během jediné noci. Dvořáková skvěle vykresluje svět nadané Báry a nechává nás i nahlédnout do hlavy Bářiny pedantské matky, které víc než na vlastní dceři záleží na jejím obrazu spořádané rodiny s vycepovanými dcerami. Portrét téhle postavy bez absolutní špetky sebereflexe byl děsivě dokonalý. Chladnou povahou a absencí lásky mi připomínala matku hrdinky z Lehečkové knihy Poupata (ostatně paralel by se tu našlo víc.)
Atmosféra díla přitom nebyla vždy jen ponurá. S Bárou jsem prožívala její čirou radost s tvorby, její nadšení a vášeň - které však systematicky dusilo její nejbližší okolí.
Jsem ráda, že se o těchto tématech píše, a ještě raději, že se o nich píše dobře.
Nebyt toho konce, dala bych ze zvyku jen za tri.
Ale tohle je mazec. A jsem rada, ze me nikdy v sedmem patre nenapadlo, ze muzu uletet. Diky tomu muzu byt snad ne tak strasna matka a me dve holky bydli v prizemí.
To neznamena, ze jsem v pohode a nenesu si vzorce chovani a traumata.
(SPOILER) Tohle bylo hodně skličující... Hlavně, když si člověk uvědomí, že takoví rodiče reálně existují a není jich zrovna málo. Cítila jsem tak obrovskou bezmoc. Já chápu, že Barča občas nebyla zrovna vzorem ideální dcery, ale byla to prostě normální dospívající dívka, která potřebovala jen trochu pochopení, podpory, vyslechnutí, obyčejné rodičovské lásky.... Učila se pěkně, ve škole měla hezké známky, byla výtvarně velmi nadaná... a jestli neuměla uklidit dle požadavků matky, to je snad úplná prkotina. Proč sakra aspoň ten otec neměl "koule" a nestál si za svým názorem? Totálně zvrácená rodina.... Už když matka mluví o svých dcerách jako o Katušce a Baruně, tak je jasné, že není něco v pořádku.... Ach jo.... Je mi smutno...
Přestože jsem jí už četla, tak jsem se k ní musela znovu vrátit. Nebyl to ztracený čas.
Nálož emocí a temnoty, kterou jsem nečekala, ale užila jsem si ji díky podání a autorčině stylu. Knihu jsem teď přečetla podruhé a její silný účinek a působení na mé emoce se stále nezmírnily.
Doporučuji!
Silné téma, relativně dobře vystavěný příběh. Ale podle mě tomu chybí důkladnější prokreslení postav, jejich motivací a chování. Bohužel mi to přišlo v mnoha ohledech nedotažené. Toto téma si zasloužilo větší prostor a větší hloubku.
Wow! Věřím, že takoví rodiče existují a je mi líto dětí, které je mají doma. Fyzické týrání otce a psychické matky. Hrozné! Jsem ráda, že autorka příběh neukončila a nechala to na nás čtenářích.
Kniha mi přišla velmi depresivní a hodně tnula do "živého". Musím si nechat odstup a asi přečíst ještě jednou, abych byla při hodnocení objektivní. Nicméně jasná ukázka toho, jak to v rodině vypadat nemá.
(SPOILER) Za mě neskutečně depresivní kniha. Chce se vám řvát,proč mají rodiče s Bárou problém a její sestra Katka vám leze na nervy tím,jak je pro ně naopak dokonalá. Zmítaly se mnou pocity nespravedlnosti a chvilku jsem upírala naději k otci,ale pak jsem se začala bát,jestli Báru pohlavně nezneužívá. Tato linie naštěstí byla jen naznačená a dále nebyla rozvedená,nicméně konec promluvil za vše. Přečteno za jedno dopoledne a dost negativně rezonuje.
(SPOILER)
1 kniha = 1 odpoledne čtení, dosah a emoce tady ale budou déle. Střihem skočíme do života rodiny - matka, otec a 2 dcery. Příběh se skládá z pohledu Báry, hlavní hrdinky a její matky. Sestra s otcem jsou jen "účastníci příběhu" a spouštěči.
Vlastně jen pár dní žijete v domácnosti s rodinou, s Bárou chodíte do školy, do ZUŠky, žijete spolu s nimi. V anotaci se dočtete že má živelnou až nezvladatelnou povahu. To mi přišlo zavádějící, normální 12-13 letá holka, která je v pubertě. Nic zvláštního a hlavně nic aby se muselo dít to co se vlastně děje. Čekala jsem, že na konci vyjde něco na povrch, ale tak jak střihem do rodiny vklouznete, tak i střihem skončíte.
Za mě výborné téma, skvěle rozjeté, potenciál tématu i celé knihy by zasloužil něco víc. Něco dál. Třeba ale také ne, třeba by kniha ztratila na kouzle. Hlavní poselství - že za zavřenými dveřmi rodiny se dějí různého hrozné věci, a někdy se k nim nikdo nedostane a nepomůže, tu ale zůstane.
Jedním dechem, za jedno odpoledne. Dvořáková opět stvořila dokonalé rodinné drama. Rezonovat ve mně bude ještě dlouho.
Štítky knihy
česká literatura zneužívání dospívání rodinné vztahy pro dívky domácí násilí týrání vrány matky a dcery syndrom CAN
Vrány
(SPOILER) Překvapilo mě, jak je to kraťoučký. Autorka se nezdržuje popisy a jde přímo k věci a o to ostřejší to celé je. Báry je mi líto (díkybohu za Froda), její matka je blbá kráva a otec... no, vlastně ani nemám slov. Nedávno jsem viděla nějaké statistiky a šokovalo mě, jak často se otcové dopouští na dospívajících dcerách sexuálního zneužívání. No hnus. Jako matka dvou dcer si hodlám z této knihy vzít maximální poučení, nejen pro svou rodinu.