Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii
Zdeněk Šmíd
První díl dnes již kultovní série o partě vodáků.Jedna z mála knih, od kterých se čtenář neodtrhne a nad kterými se od srdce zasměje, neboť i ten, kdo nikdy nejel Lužnici a další toky naší vlasti, o tom něco slyšel a rozhodně byl také mladý jako členové party v těchto příbězích.
Přidat komentář
Hurá, mám toto dílo po týdnu konečně za sebou. Četla jsem knihu déle než 400 stránkovou detektivku. Být Ofélií určitě jedu radši do Varny. Chci se příznivcům a autorovi omluvit, ale asi nejsem vodák až na pár vtipných hlášek mi přišlo, že čtu jen blábláblá... Nemít knihu ve čtenářské výzvě, vůbec bych ji nedočetla.
Dnes uz skvely historicky dokument o tom, jak se jezdilo na u nas na vodu v 70. a 80.letech. Pokladnice vtipu a vzornik klasickych situaci a pribehu. Vydani z roku 1987 mam doma stylove salatove. Nasledek zapujceni rodicum na Vltavu a jejich vzorne spolupraci. Mama mela rozectene a nechala nahore v nezavazanem lodaku a tatik podlehl sve aureole vodackeho veterana (kterym ale jinak je) a podcenil salbu lomu vody na krumlovskem jezu, takze kdyz k nemu prirazil v domneni, ze tam je par cisel vody, nestacil ani vytahnout nohu a zahucel s lodi, bagazi i hackem-manzelkou do vody pod jez.
Vodácký průvodce pro Ofelii je vodácký průvodce pro všechny vodáky. Je to víc než kilometráž, víc než příjemné povídání. Četla jsem poprvé před x lety na první vodě v 17 a vždycky se k tomu ráda vracím, i když dnes už málokdo jezdí v laminátkách a lodě se vlakem už přepravovat nemohou. Je to vtipné, čtivé, záživné i poučné. Naprosto úžasné jsou básničky, které zhudebnili hoši z Hop-Trop na stejnojmenném CD ( akorát nechápu, proč do seriálu se nedostaly). Seriál je na můj vkus trochu moc překombinovaný, jak se autoři snažili zahrnout tam co možná nejvíec knih, a je trochu o něčem jiném...
Jinak všechny Šmídovy knížky jsou naprosto dokonale napsané.
Četba tohoto originálního a vtipného vodáckého vyprávění spadá i do mého krátkého vodáckého období a poznávání řeky Lužnice. Snad i proto jsem byla z knížky tak nadšená...
Nemůžu si pomoct, bohužel. Nedám se ani zviklat pozitivním hodnocením a komentáři. Vodu jezdím pravidelně, jako instruktor, tak sám s přáteli. Knížka není až na pár výjimek moc vtipná (tedy vůbec). Dočetl jsem jí jenom díky ději, který se odehrává na vodě. Prostě jsem ke knize nenašel cestu. :)
Lužnici jsem ještě nejela, ale každá řeka je kouzelná.. přečteno po sjíždění Hronu 2014 s Klubem vodáků Jeseník a mým Mužem a našimi 3mi draky.. takže nálada na čtení byla veliká..
"KDO TADY NAJEL NA ŠUTR A ŘEK SPROSTÉ SLOVO, AŤ UDĚLÁ ČÁRKU!" :-)
PS: Háčka jsem dělala kapitánovi ženského rodu, Marki, takže balada!
Přečteno i zažito. S ženou jsme se poznali jsa hozeni do jedné kánoe, na prvním jezu jsem ji neutopil, tak mi dělá háčka dodnes. Vzpoury žen a mužů jsou na vodě (i v životě) podobné jako ty v knize, obě pohlaví mají tisíce důvodů proč začít stávkovat. Jen ty řízky bych, jsa na mužské straně konfliktu občas raději oželel, kdyby to ubralo na jistě dobře míněném cepování mužů ze strany ženstva...
Mám doma, přečtené snad milionkrát s osobním vztahem :) Vodácká bible, tak přidávám obrázek.
Jedním slovem: NÁDHERA!!!!!!!!!!!!!!!
Dostala jsem od svého syna za úkol "prostudovat si ji", než mne vzal poprve na vodu...to jsem ještě netušila, že si tu srandu vychutnám na vlastní kůži :-))
Naprosto dokonalá kniha..Myslím že ten, kdo jezdí na vodu, se v tom najde. Tu si prostě každý vodák musí zamilovat..A nevodákům bych jí doporučila taky :)
Když jsem tuto knihu začal číst, moc mě neupoutala, ale jak jsem se více pročítal do příběhu, knížka mě začala bavit víc a víc. Její druhou polovinu jsem už četl skoro jedním dechem.
Příběhy vodáků byly také zfilmovány. Film jsem ale neviděl, a proto nemůžu srovnávat.
Na začátku knihy jsou 3 strany s vysvětlením vodáckých pojmů, tím pádem pro zkušeného vodáka je to jen opakování toho, co už dávno znám z letních prázdnin na vodě.
Každý vodák by si tuto knížku měl přečíst. Moc doporučuji.
Šmídova nejvtipnější kniha, jež se stala vodáckou Biblí. Skvělé návody jak si utahovat z háčků, kteří jsou sice příčinou všech nesnází v lodi, ale stejně je tam moc rádi máme. ;-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1992 | Cejch |
1997 | Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii |
1997 | Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách |
2002 | Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění |
1998 | Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou |
Kniha Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 884x |
Čtenářské výzvě | 185x |
Doporučených | 56x |
Knihotéce | 230x |
Chystám se číst | 88x |
Chci si koupit | 14x |
dalších seznamech | 3x |
Nepočítám-li povinnou rybníkovou instruktáž na tělovýchovném kurzu v prváku VŠ, jsem vodou nepolíbená. Ale tohle mě bavilo vždycky. Dokážu se deset minut tlemit nad "Tak fofrem. Počítám do třinácti. Dva, čtyři, šest, osm - "
Možná mě jednoho dne drahý přemluví, abych do toho plavidla sedla, možná. Zatím ať tam sedává s jinými, já se spokojím s četbou.