Vlčí štěstí
Paolo Cognetti
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478032/bmid_vlci-stesti-fb1-478032.jpg
4
199
58
Neúspěšný spisovatel Fausto opouští po rozchodu s dlouholetou partnerkou Milán a nachází útočiště v horské vesnici. Nečekaně získá místo kuchaře v malé restauraci oblíbené u horalů a vedené srdečnou Babette. I ona před lety utekla z města a vnesla do vesnice trochu přívětivosti. V novém románu autor kreslí obrázky z každodenního života místních obyvatel, v nichž spolu se změnami ročních období zaznamenává i proměnu lidských tužeb a snů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , OdeonOriginální název:
La felicità del lupo , 2021
více info...
Přidat komentář
Je to moje třetí kniha od Cognettiho a opět to bylo hodně příjemné čtění, o obyčejném životě, lidských osudech a horách. krásných a nebezpečných. Psáno čtivě , výborné slovní obraty, určitě i díky dobrému překladu.
V životě jsem vystoupala na několik ledovců a stála i ve výškách, kde člověk hledá vlastní plíce, takže při čtení knihy mi mnohdy naskočila husí kůže, vyvolaná vzpomínkami. Lidem, kteří zde žijí a denně se potýkají s nástrahami hor a přírody, skládám poklonu. Musí to být úžasné, i když mnohdy velmi složité. Přesto věřím, že zde člověk nachází sám sebe a mnohem intenzivněji si uvědomuje krásy života.
Hory jsou srdcovka a kniha je pro podobné čtenáře příjemnou lahůdkou :-)
Cognetti mě opět nezklamal. Útlý román oslavuje především obyčejný život na horách. Napsáno s neskutečnou lehkostí, skvěle přeloženo Sárou Flemrovou.
Krasna kniha, ve zdanlive banalnich situacich bezneho zivota na horach je propletena kristalova hloubka. Nevim, jestli musite mit hory radi, abyste si knizku oblibili, ale pomaha to.
(pokusim se vynechat spoilery v ukazce)
() ...se na ni podival. Pod pihami zahledl dobre znamy rumenec. Pred mnoha lety se ozenil s divkou, ktera neumela lhat. Kecas, rekl. () se rozesmala. Boze, pomyslel si, kdyz se smeje, je ji znova sedmnact. Chystal se zeptat: Muzu te polibit? Ale ona vstala, nechala mu lahev a hrnecek a vratila se () do restaurace, aby tam nadelala jeste trochu neporadku ().
Krásná kniha o lásce k horám, která je napsaná jednoduše ,ale přesto čtivě a zanechala ve mě příjemné emoce. Za mě rozhodně doporučuji.
Veľmi príjemná kniha - cítila som sa pri nej ako vo svojej krajine pocitov, obrazov, nálad, túžob....
Je to v pořadí již čtvrtá kniha od Cognettiho, kterou jsem přečetla a zpočátku mi dost trvalo se začíst, dalo by se říct, že mě až rušilo najednou tolik "akce" z běžného života horské vesnice a hlavně ze života hlavního hrdiny. Ale pak se to usadilo a dovedla jsem zase vše vnímat v propojení s místem, s horami, s konkrétní horou...protože nakonec to je vždy Ona, která je hlavní postavou Cognettiho knih. O to kouzelnější pak bylo si o ní číst v sousedství vesnice, kde se odehrál děj autorovy nejznámější knihy - Osm hor (Grana - Graine ve Val d´Aosta)
Cognetti má prostě dar přenášet své čtenáře do hor. To je jeho hlavní kouzlo.
Ucelený příběh v knize nenajdete, spíš náčrtky různých osobností, pro které jsou hory osudové.
Další z Cognettiových knih o lásce k horám.....
....kolem Fontany Freddy existovaly hory - ke snům lidských bytostí zcela lhostejné ....
Nemají to vlci jednodušší ?
Vlk přijde do jednoho údolí-a přece mu cosi zabrání se usadit - odejde hledat štěstí jinam....
A tak se i někomu z lidských tvorů podaří odejít do hor ....a najít nový smysl života ....
A možná také lidské štěstí....
"...jen ten, kdo si zvykne, vidí doopravdy, protože zbavil svůj pohled veškerého sentimentu..."
Cognetti je pro mě srdcový autor, dávám jeho knihy pár důležitým mužům ve svém životě, a přeji jim ve věnování omo servadzo sopra di lago morto, par sempre...
Tak málo slov a taková krása. Tak jednoduché. Vše tady již bylo napsáno v předchozích komentářích. Nemá cenu plýtvat slovy.
A opět oceňuji skvělý překlad.
Další kniha o touze žít v horách už zavání rutinérstvím, aby také ne. Příběh, jak píšou i jiní níže v čtenáři nijak hlubokou brázdu nevyorá a je nově okořeněn větší dávkou klimatické tísně, než bylo v předchozích knihách obvyklé. Alpy, Himaláje, vysokohorská turistika, tyhle rekvizity známe, i ten sentiment, který je s tím vším spojený, co je nového je to, že se vedle vlčího štěstí (i to už bylo ve všech předchozích Cognettiho knihách) a na jeho místě, objevuje motiv stromu, který je tam, kam dopadlo jeho semeno, musí si zde zvyknout, jinak nebude šťastný a své problémy musí řešit na místě. Asi už bylo dost lehkonohého přebíhání mezi velehorami.
Typický Cognetti - téměř žádný příběh, žádná psychologie postav, jednoduchý styl bez kudrlinek, přesto mě ta syrová láska k horám znovu dostala.
Jednoduchý příběh z hor, bez příkras a kudrlinek, bez dějových zvratů. Moc jsem si to poklidné čtení užila!
Od doby Osmi hor autor pokročil a zřetelně vyzrál. Děje zjednodušil a očesal až na dřeň, zbytnělou omáčku vylil kamsi do křoví. Tím nechci říci, že by postavy a jejich kroky zprimitivněl. Naopak.
"I jako duch
budu zlehka kráčet
letními lesy"
Miluji autorovo líčení přírody , jednoduchý příběh , na kterém je úžasná ta syrovost hor a láska k nim .
Čisté. Nic zákeřného, vyčítavého, vypočítavého ani beznadějného. A tím je to k dlouhému vydechnutí a zastavení. Cognetti slovy lepí rány a větami kolébá a hojí...
"Nikdo tam nejezdil rád, působila nepřátelsky a zanedbaně a já jsem vrátila do oběhu trochu laskavosti. Poslouchalo se to hezky, ale v jistou chvíli se z toho stala další klec."
"Bylo na nich, aby našli způsob, jak spolu dál být, pokud chtěli."
Štítky knihy
útěk příroda italská literatura spisovatelé psychologické romány hory a pohoří
Autorovy další knížky
| 2017 |  Osm hor |
| 2018 | Divoký kluk |
| 2022 | Vlčí štěstí |
| 2019 |  Nikdy nevystoupat na vrchol |
| 2018 | Sofia vždy chodí v čiernom |
Krásný poetický jazyk. Příjemné čtení.