Kapitán
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482006/bmid_kapitan-Knx-482006.jpg
4
171
34
Lidské armády, vojáci i čarodějové, desetitisíce mužů – všichni vybavení tou nejmodernější a nejničivější technikou, postupují do Pustiny na území, kam lidská noha už stovky let nevstoupila. Max Bronštejn se jako velitel průzkumného tankového oddílu musí vypořádat jak s nástrahami magií pozměněné reality, tak i se smrtelně nebezpečnými nepřáteli, které si udělal doma, v obydleném světě. K tomu všemu se soukolí válečné mašinérie postupně zadrhává, jak do něj někdo, nebo něco, sype písek. Lidská civilizace se najednou nejeví tak mocná a neotřesitelná, jak o tom byli všichni ještě nedávno přesvědčeni.... celý text
Přidat komentář
Druhá kniha mě pořád zcela nevtáhla, tak jak to jindy Žamboch dokázal, že svět okolo přestal existovat, ale...
...je to dvojka, čekám velkou gradaci u trojky! :D Nové postavy se mi rozhodně líbí, jen škoda, že se jim nedalo více prostoru ( například H. Brecht má z mého hlediska velký potencionál:).
Vývoj charakteru M. Bronštejna jde správným směrem a to, že se vlastně za celou knihu velké akce nedočkáme, mě kupodivu ani nevadilo. Šlo spíš o dávání souvislostí do správných kolejí, aby se vláček na konci rozjel?!
No, jedna z lepších jeho knih, poslední dobou tak nějak moc vykrádal sám sebe i jiné. Ani se mu nedivím, už je to někdy jen mašina na romány... ono vymýšlet si něco originálního nejde vždy a všude. V téhle sérii se přece jen odtrhl od recyklace a shodou okolností vyšel se seržanta. Nebylo to špatné a nenudil jsem se. Konec konců, není to kniha pro výchovu nového, tentokrát třeba kapitalistického ekozelenotero člověka, ale pro zábavu. Ono jí moc kolem už nevidíme, že. Tak jo, ještě nevyhořel a je to dobře. Howg
Hm. Nic moc. V posledních cca šesti letech se Miroslav Žamboch ve své tvorbě nadchl pro cimrmanovskou frustrační kompozici, tedy pro pravidelné střídání prvku očekávání a prvku zklamání. V knize Kapitán tuto kompozici důsledně uplatňuje přinejmenším na prvních 300 stránkách. Závěrečná část je naštěstí zajímavější a postava plukovníka Brechta určitě čtenáře potěší. Možná až natolik, že si koupí i poslední díl trilogie. Maně sním o tom, že si Miroslav Žamboch po dopsání této trilogie vzpoměl na své první skvělé knihy, posypal si hlavu popelem, vypustil z rukopisu všechen uměle natahovací balast a namísto tří dílů (celkově o cca 1350 stranách) nabídl čtenářům pětisetstránkový svižný román o Maxi Bronštajnovi, který by se kvalitou, napětím a nápady vyrovnal Seržantovi, Na ostřích čepelí, Dlouhému sprintu nebo prvním příběhům o Baklym. To by byl pro čtenáře po drahném čase úžasný zážitek! Jenomže takové ambice bohužel pan autor zřejmě hodil za hlavu, neboť by to nebylo finačně až tak zajímavé :-(
Při vší úctě k autorovi, mně tato série nijak moc neoslňuje. Při čtení druhého dílu jsem se dokonce chvílemi i nudil. Spád a děj se vlastně odehrává až na posledních 80 - 100 stranách. Každý, ale může mít názor jiný a postačí mu obyčejné fádní popisování cest po Pustině.
A když se stalo zvykem, že se tady děkuje různým vydavatelům a autorům za zaslání výtisku, tak i já rád poděkuji. Děkuji sousedovi Frantovi za zapůjčení této knihy. :-)
To be continued…
Výborná věc!!! Po dočtení Kapitána jsem hned znovu rozečetl Seržanta, protože si už nepamatuji, jestli v těchhle nových 2 dílech nejsou nějaké zajímavé odkazy na nultý díl, které by stály za osvěžení. Mimochodem, nevíte jak se má jmenovat poslední díl?
Druhý díl už nemá moc vlažných míst. Vlastně je místy dost horko... Výrazně lepší než jednička. Takže rychle díl třetí!
(SPOILER) Také vam utkvěla v hlavě nenápadná věta při pitvě Rice? "Jedno z chapadel mne zasáhlo do paže, jako bych skrz uniformu dostal injekci."
Víte, u téhle literatury jsou asi hluboké rozbory dost zbytečné. Takže obě "řadovky" série jsem dostal "od Ježíška". Teď je 27. a mám prd co číst. Přičemž celý 25. jsem strávil po návštěvách. Jo, prostě jsem to sežral na jeden zátah. Skvěle se to čte a dobře u toho odpočívá. O rozvoji postav a světa nic nevím. Jen prostě zábavná řízná akce.
U prvního dílu jsem si říkal, že autor potřebuje prostor k vytvoření světa, postav atd. Neukončenost jsem tak nějak překousl.
Tady příběh konečně nabral jasné obrysy. Věci začínají dávat smysl a velké plus je vytvoření paradni atmosféry díla.
Co mi vadí teď je skoro nulový prostor ostatních postav. Jediný rozvoj postavy se vyskytl u Hraběte. I když rozvoj asi není to spravne slovo.
Jinak jde ale o kvalitní četbu.
Max Bronštejn se vrací. Vrací se na frontu, do pustiny, do pekla… Je pověřen velením průzkumného tankového oddílu a vyslán do země nikoho, kde na každém jejím kousku číhá smrt.
Miroslav Žamboch vymyslel zajímavý svět, plný tajemství, nástrah a intrik. Kapitán pokračuje v plné síle, tam, kde skončil Veterán a uhání kupředu jako po tankových pásech. Těším se na závěrečný díl.
Žamboch no... co dodat :) Těším se na závěrečný díl a až trochu zapomenu o čem to bylo přečtu si to včetně Seržanta v jednom švihu :)
Skvělé počtení - na neschopence zhltnuto za necelé dva dny :-) Měl jsem štěstí, že po přečtení prvního dílu už byl tento k dispozici jako ekniha, takže stačilo zaplatit a za 5 minut už jsem pokračoval :-)
Tento díl je akčnější, Max se už povýšen musí potýkat se zodpovědností za své mužstvo i nástrahami vyšší politiky, do které nevidí... Mnoho děje se odehrává v Pustině, mírně se poodhalují některá tajemství čarodějů, magie, Pustiny atd. Nicméně mnohé zůstává stále skryto (takže se cítím stejně jako po prvním díle a nedočkavě vyhlížím ten třetí), naráží se na různé nelidsky obrovské artefakty dávné i méně dálné minulosti - a ve mně roste touha konečně zjistit, jak to celé dopadne a hlavně jaký je svět Seržanta (nutno říci, že hlubokou temnotou oplývající Seržant má větší kouzlo a tak jsem zvědav, jestli tato trilogie také podobně potemní, ať už závěr bude či nebude optimistický...).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Oproti Veteránovi to bylo výrazně lepší. Druhá kniha ze tří měla (aspoň pro mě) trošku a zbytečně táhlej začátek, ale zavčasu to přešlo do akce a po zbytek knihy už to frčelo po prdeli a užil jsem si to. Po tomhle kousku se nebojím toho následujícího, kterej vyhlížím dalekohledem..)
Zpočátku jsem si chviličku musel zvyknout na to, jak se z Maxe stal najednou ostřílenej velitel, jistej v kramflecích, ale to nijak nevadilo - každej se nějak vyvíjí a "keptn" zaplať pán bůh dobrým směrem! .)