Carnage

17.10.2023

Moji zuřivost přehluší
výkřik dítěte
a po něm se ozve hlas,
kterej jsem už
nikdy neměl slyšet . . .

Tento příběh je stejně tak zmatený, jako chaos v hlavě Eddyo Brocka. Vždycky nevíte na čem jste. Zmatek střídá realita, realitu zase zmatek. A čtenář pak už ani netuší, čemu že to má vůbec věřit. Když se na scéně objevuje Sleeper, tak už mi to připadalo přehnaný. Kam to jako chtějí tvůrci z klasickým Venomem ještě dotáhnout? Kolik odnoží tohoto mimozemského symbionta nakonec bude? Protože mě už teď se zdá, že jich je až moc.

Citát: Mohl jsem si vybrat. A šel jsem zpátky do temnoty.

Tak že po chaotickém čtení musím uznat, že kresby v tomto svazku se povedly. Všichni tři tvůrci (Donny Cates, Jesus Aburtov a Rain Beredo) se činí a ikdyž je opět díky Carnagemu použito hektolitrů červené barvy, vyjde z toho nakonec příjemná kresba. Například jsou nádherné úvodní listy k samostatným sešitům, alternativní obálky a i některé celostránkové kresby v jednotlivých příbězích. Jako celek na mě tento svazek zatím působí lépe než ty tři předchozí.

Citát: Na to, že seš chytrej, seš docela dost blbej!

06.08.2023

Udělal jsem tu chybu, že jsem si přečetl tenhle díl před Carnage: Naprostý masakr, a měl jsem chuť okamžitě nadávat, jak je to zase snůška několika náhodných na sebe chronologicky příliš nenavazujících sešitů, které doplňují události něčeho, co je buď někde jinde, nebo tady ani nevyšlo. Nakonec jsem přečetl obojí po sobě a výsledek je takový, že to je opravdu jen další snůška nahodilých sešitů doplňující něco jiného, ale společně to dává smysl a opravdu se to příjemně doplňuje. Jen je vážně otázkou, co tedy číst první, protože odpovědí není ani jedno, ale úplně nejlepší by bylo si vždy do mezery Carnage doplnit sešit Venoma, pak zase Carnage, zase Venoma a takhle to kombinovat. ale protože jsme šikovné hlavičky, tak člověk myšlenku udrží a propojí si to dodatečně. No a musím říct, že jsem si to docela užil. Dokonce mě pobavily i odkazy jako že "tohle najdete v Carnage" a tam naopak "tohle zjistíte ve Venom". Bylo to trošku interaktivní, i když do jisté míry asi i otravné.

Jinak co se tedy týče konkrétně příběhu Venoma/Eddieho, tak bohužel tenhle sborník sám o sobě žádný děj nemá a věnuje se jen doplnění, přiblížení nebo dokončení eventu Carnage. Nicméně i z těch pár sešitů je zřejmé, co se jak má, v čem je problém a jaká jsou jeho řešení. Postavu Eddieho mám rád, samozřejmě znám i Flashe Thompsona, ale ten je příliš uhlazený. Mnohem víc mě baví lidské problémy Eddieho z jeho špatné minulosti, ale i složité přítomnosti.Navíc je to fakt sympatická postava, dokonce i ten jeho synek je takové ne příliš otravné neklišoidní dítě. Přestože obsah je takový o ničem, závěr jasně dává najevo, kam se budeme dál ubírat a jaké zápletky a nepřátelé na nás ještě čekají, takže... Bohužel, taková mezihra, ale možná o to lepší pokračování bude mít. :)

V celkovém měřítku pak Donny Cates krásně buduje a staví mýtus Krulla a vše, co z něj vyplývá. Sice je to zatím ještě takový neučesaný mišmaš, který trpí různou epizodností a snahou míchat přítomnost a minulost, ale až se to jednou posune a vše zapadne do sebe, bude z toho parádní mytologicky zaměřený temný krimi epos o Venomovi. :3

30.07.2023

Donny Cates se rozhodně stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů současných Marvel sérií, protože ten člověk má hlavu plnou neotřelých nápadů, které ale dávají smysl, a dokáže vymyslet obrovskou rvačku stejně jako se soustředit na postavy a rozehrát s nimi zajímavé příběhy. Udělal to s Thanosem (kde přebral žezlo od Jeffa Lemira, aniž by kvalita jakkoliv utrpěla), udělal to se Strangem a teď to dělá i s Venomem, kterého z málem tuctového antihrdiny proměňuje v někoho mnohem zajímavějšího. Filmy s Tomem Hardym si o něčem takovém mohou nechat zdát a byla by škoda, kdyby na jejich mizernou úroveň mělo doplatit tak skvělé čtení.