Veľký rozvrat
Francis Fukuyama
podtitul: Ľudská prirodzenosť a opätovné nastolenie spoločenského poriadku Veľký rozvrat, ktorý vo vyspelých krajinách Západu odštartovali šesťdesiate roky a ktorý sa s určitým oneskorením dostal aj k nám, priniesol spolu so slobodou aj drogy, rast kriminality, rozpad tradičných rodinných hodnôt a stratu dôvery vo verejné inštitúcie. Kniha je plná inšpiratívnych myšlienok, veľkých otázok a množstva poznatkov, ktoré o človeku a jeho socialite prináša súčasná veda. Vydanie prvé... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2005 , AgoraOriginální název:
The Great Distruption. Human Nature and the Reconstitution of Social Order , 1999
více info...
Přidat komentář
Komplexné, takmer vizionárske, sociologické úvahy tohoto významného sociológa Francisa Fukuyamu som mal na Vysokej škole ako povinnú literatúru. Páčilo sa mi na tom že v podstate nešlo o skriptá, kniha bola písaná dosť ľudsky a odborné výrazy a termíny boli vkusne vysvetlené na príkladoch s bežného života. Niekde sa mi zdalo že jednoducho komentuje súčasnosť no keď sa pozriem na dátum vydania 1999 až ma zarazí. Jeho vizionárske pohľady doložené faktami sú až neuveriteľné ale skutočné.
Štítky knihy
ekonomie kultura morálka sociologie společnost a politika teorie her transformace společnosti filozofie dějin
Autorovy další knížky
| 2002 |  Konec dějin a poslední člověk |
| 2018 |  Politický řád a politický úpadek |
| 2006 | Velký rozvrat |
| 2019 | Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu |
| 2004 | Budování státu podle Fukuyamy |
Kniha řeší témata jako pokles zločinnost, porodnosti ve vyspělých zemích, normy, spolupráce, sebeorganizace, individualismus, zapadnutí člověk do skupin… Asi nejdůležitější mi přišlo upozornění na problém, že pokud všichni budou mít volnost a nebudou trvaleji vázáni k žádné skupině, pro nikoho žádná skupina nebude skutečně důležitá – pokud se skupina dostane do problémů, prostě ji opustí. Firmy tento problém řeší například psychotesty a podobně, ale na rozdíl od autora nemám v efektivitu psychologie a personalistiky v tomto ohledu takový optimismus. Nevím, proč se jmenuje Velký rozvrat, když autor nakonec dochází k závěru, že kapitalismus sice spotřebovává určitý typ sociálního kapitálu, ale na druhé straně vytváří jiný. Až na ten optimismus, že kapitalismus je vlastně udržitelný (a který autor pořádně nezdůvodnil) s většinou věcí celkem souhlasím, nicméně kniha mohla být psaná trochu záživněji.