Velký rozvrat přehled
Vývoj, jímž v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země bývá nazýván přechodem k "informační společnosti", "třetí vlnou", která může mít stejně zásadní důsledky jako přechod od společnosti zemědělské ke společnosti průmyslové. Vymoženosti, jimiž nás obdařil hospodářský systém spočívající na informacích, měly negativní vliv na náš společenský život a morálku. Věc má ale i kladnou stránku: rozvrácený společenský řád se obvykle začne opravovat, a z mnoha náznaků lze usoudit, že to se právě dnes děje. Kniha se zabývá tím, jak společenský řád vzniká, jak se vyvíjí a odkud pocházejí jeho zdroje.... celý text
Originální název: The Great Disruption, 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Velký rozvrat. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 2 komentářůSouvisející novinky - Velký rozvrat (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Velký rozvrat v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 23x |
| v Doporučených | 3x |
| v Mé knihovně | 13x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
ekonomie kultura morálka sociologie společnost a politika teorie her transformace společnosti filozofie dějinFrancis Fukuyama také napsal(a)
| 2002 | Konec dějin a poslední člověk |
| 2018 | Politický řád a politický úpadek |
| 2019 | Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu |
| 2006 | Velký rozvrat |
| 2004 | Budování státu podle Fukuyamy |

97 %
74 %


Kniha řeší témata jako pokles zločinnost, porodnosti ve vyspělých zemích, normy, spolupráce, sebeorganizace, individualismus, zapadnutí člověk do skupin… Asi nejdůležitější mi přišlo upozornění na problém, že pokud všichni budou mít volnost a nebudou trvaleji vázáni k žádné skupině, pro nikoho žádná skupina nebude skutečně důležitá – pokud se skupina dostane do problémů, prostě ji opustí. Firmy tento problém řeší například psychotesty a podobně, ale na rozdíl od autora nemám v efektivitu psychologie a personalistiky v tomto ohledu takový optimismus. Nevím, proč se jmenuje Velký rozvrat, když autor nakonec dochází k závěru, že kapitalismus sice spotřebovává určitý typ sociálního kapitálu, ale na druhé straně vytváří jiný. Až na ten optimismus, že kapitalismus je vlastně udržitelný (a který autor pořádně nezdůvodnil) s většinou věcí celkem souhlasím, nicméně kniha mohla být psaná trochu záživněji.