Velké maličkosti
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349796/bmid_velke-malickosti-2Kx-349796.jpg
4
1337
1337
Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Small Great Things , 2016
více info...
Přidat komentář
Pro mne to bylo celé takové moc americké. Včetně předvídatelného konce. Nekonečně se to vleklo. Úplný závěr byl takový zbytečný patos, že mě to spíš rozesmálo. Myslím, že závěrečný epilog po šesti letech byl naprosto zbytečný a celý zdlouhavý příběh degradoval na pohádku.
Kniha mi uchvátila. již jsem četla od autorky jednu a laťka byla nastavená vysoko, ale ani tento příběh mě nezklamal. Docela mi překvapilo, jak se rasizmus v americe silně zakořeněný ještě dnes, když jsem zjistila, že se jedná o blízkou minulost. Za mě je to úžasná kniha. A abychom nebyli k rasistům nespravedliví a nevyzdvihovali jen Ruth, moc se mi líbil příběh Turka a jeho životní cesta. Díky ne moc povedenému děctví zabředl někam, kde možná ani být nemusel. Bylo zajímavé číst, jak byl vlastně vyhlídnutý a zmanipulovaný okolím možná jen proto, že chtěl někam patřit. Jeho pocity a následná cesta k toleranci, která byla nejspíš dost bolestivá. Vypověděla o tom vlastně jedna věta ze závěru, kdy říkal, že musel mlátit jiné, aby neublížil sám sobě. Zajímavé bylo také to, jak se do vleku rasismu a nenávisti dostal jeho tchán. Hodně mi to připomínalo u nás různé sekty, gurui.... Trochu mi tam chybělo těch šest let, mezi koncem procesu a poslední kapitolou.
Naprosto skvělý čtení. Napínák od začátku do konce, prakticky hned mě to pohltilo a nepustilo do úplnýho konce, páč jsem byl celou dobu nervní jako prase, jak to s Ruth dopadne. Ukázka americký justice, kde ten jejich nastavenej soudní systém dokazování asi nikdy nepochopim. Když se člověk podívá kolem sebe, tak opravdu předsudky hejbou světem.
Nepáčila sa mi, najsympatickejší mi bol nakoniec ten zlý a tá dobrá mi išla na nervy, nevedela čo vlastne chce. Menej černošskej otázky by prospelo.
Kniha se mi líbila, jen byla trochu zdlouhavá, trvalo mi dlouho než jsem se začetla, druhá půlka už byla fajn.
Tuto knížku nemůžu doporučit. Ruth mi nebyla sympatická, neustále na každé stránce si stěžuje na barevnost a je neustále ukřivděná. Nemají to lehké, ale už mě to opravdu otravovalo. Smutné, ale zdlouhavé, žádný děj, stále se dokola opakuje totéž. No a konec? Překombinovaný, až skoro trapně neuvěřitelný. Přeceněná kniha.
Knihy Jodi Picoult se vždy dotýkají nějakého společenského tématu k zamyšlení, v tomto případě se jedná o rasismus. V knize je zajímavě popsaná dnešní situace ve Spojených státech. Je to stav, který má kořeny staré několik století. Postavy jsou skvěle vykreslené, děj jako vždy detailně propracovaný.
Tuto autorku jsem si oblíbila, mám přečtenou většinu jejích děl. Poprvé u její knihy mě napadlo, že střed je malinko natažený a popírá tím tu pověstnou čtivost autorčiných děl. Myslím, že uprostřed mohlo být tak o 50 stran méně a románu by to prospělo.
Ale samozřejmě doporučuji, knihy Jodi Picoult jsou jedinečné.
Má první kniha od této autorky. Okamžitě mně uchvátil jak příběh, tak styl psaní, proto jsem si již objednala další spisovatelčiny knihy.
Začetla jsem se snadno, hltala obsah a zároveň knihu odkládala, ne proto, že by mně nudila, naopak, autorka vám nedovolí ani chvilku se nudit......ale přála jsem si aby nikdy neskončila a já mohla dlouho prožívat ten silný příběh.
Kniha mně donutila po přečtení přemýšlet nad rasismem, nad mým postojem k tomuto tématu, snažila jsem se vžít do postavení černochů v tomto světě, který, ať to jakkoli popíráme, si někdy my bílí uzurpujeme pro sebe, jako bychom na něj měli výsadní právo.
Ruku na srdce každý, ač nahlas voláme: "Ne, nejsem rasista!" ,tak jakpak je to v hloubi duše? No, je to velice těžké....
A tak to má být, každá kniha by měla nutit k zamyšlení i dlouho po přečtení a zanechat stopu v hlavě i srdci a to se autorce, myslím si já, podařilo.
Prostě skvělá knížka, doporučuji.
Začetla jsem se rychle. Prostředek knihy se trochu vleče, to jsem vzala rychlejším, mírně přeskakovacím tempem. Závěr je hodně zajímavý, ten je na pět hvězd. Knížka se mně líbila.
Moje první kniha od této autorky a moc se mi líbila...problematika rasismu,pracovní prostředí ve kterém se taky pohybuji obří víc mě to chytilo za srdce a občas i slza ukápla...za mě nádherná kniha a určitě přečtu i další.
Po Vypravecce je to opravdu zda se o dost slabsi. Hlavni postava Ruth mi proste neprirostla k srdci - naopak mi mista pripada az opravdu nesympaticka. Konec velice pohadkovy.
Hezky zpracované téma rasismu, ze začátku trochu táhlé, ale od půlky jsem se nemohla odtrhnout a úplně jsem se vžila do děje. Určitě ještě sáhnu po dalších knížkách této autorky.
Moje první kniha od Jodi Picoult a hned mi bylo jasné, že od ní musím přečíst další knihy. Líbí se mi, jakým způsobem řeší problematiku rasismu, že poukazuje, jak těžký je běžný život Ruth (u nás se s tím tak často nesetkávám, bylo pro mě překvapující, i když pochopitelné, že v USA je to velké téma). Také se mi líbilo, že přibližuje myšlení lidí "z druhé strany", tedy rasistů. Co člověka vede k nenávisti a strachu, jak je rasismus absurdní a stejně je to tak závažný problém. U Jodi mě fascinuje, jak dokáže popsat různorodá témata, jakoby je sama celý svůj život žila. Ruth mi přišla někdy trochu přehnaná, ale věřím, že na Americké poměry to nebylo přehnané vůbec. Kniha mě absolutně vtáhla do děje, hledala jsem každou volnou chvilku na čtení, ačkoliv konec mě trochu zklamal. Stejně dávám pět hvězdiček.
Další úžasná kniha! Pro mě velmi silné téma, protože mě občas při čtení této knihy zabolelo u srdíčka, ale vždycky se objevila naděje.
Za mě teda velké ne. Hlavní postava Ruth mi byla nesympatická velmi a už mi to asi mělo dojít z té anotace, ale naivně jsem si myslela, že nebudu muset její stížnosti na "barevnost" číst na Úplně. Každé. Stránce. Začalo mě to otravovat celkem brzo, ale pak už to byl extrém a skoro celý střed knihy jsem přeskočila, abych se mohla dostat k tomu soudu.
Jediná postava, kterou si tady může člověk oblíbit, je asi Davis. No dobře, a taky Kennedy, její manžel Micah a syn Ruth Edison. Hodnocení je jednoduché, jedna hvězdička za začátek, člověk se snadno začte. Další hvězdička za ten soud, ten se mi taky líbil.
A proboha, ten konec. Matka Brit? To bylo stejně zbytečné, jako ten "epilog" z pohledu Turka.
Po Vypravěčce jsem se těšila na další knihu od této autorky. Téma je to těžké, překvapilo mě, jak hodně moc se rasismus v USA dodnes řeší.
Nicméně, kniha klidně mohla být o třetinu kratší, nic by tomu nechybělo.
A konec byl, aspoň za mě, takovy moc hrr....i když jsem ráda, ze Ruth je tam, kde je....nechci psát spoilery...
Další z Jodiných knížek, na kterou jsem se moc těšila. Nebyla vyloženě špatná, ale na to jak její anotace vypadala slibně, mě trochu zklamala. Děj byl místy příliš rozvleklý a vlastní závěr knihy včetně výsledku soudu mi připadal bohužel až moc neuvěřitelný. Určitě ale knížku hodnotím pozitivně ve smyslu hlubšího zamyšlení nad rasismem v dnešní době.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Mrzí mě to, ale celé to bylo jedno velké klišé ve stylu hollywoodské kinematografie. Škoda, knížka je psaná hezky, dobře se čte a děj se svižně posouvá dopředu. Stále jsem doufala, že mě konec nějak příjmně překvapí, bohužel tenhle konec tomu jen nasadil "korunu". Těžko věřit, že stejná autorka napsala i výtečnou Vypravečku....