Vejce a já
Betty MacDonald
Kniha začíná obdobím před narozením hlavní hrdinky Betty. Její rodiče hodně cestovali, a to i po narození svých dětí. Nejdříve se narodila Mary, pak Betty, bratr Cleve a sestra Darsie. Vyrůstala ve velké dětmi oplývající rodině, často se stěhující, ve velkých domech s jídelnami, ložnicemi, tělocvičnami. Tatínek byl přísný a dodržoval řád chodu domácnosti, který sám vymyslel. Maminka s babičkou mu všechno kazily a nic nedodržovaly a tak se děti zmítaly mezi naprostou přísností a nedokonalou povolností. Vzaly to jako děti a líbilo se jim to. Když bylo Betty dvanáct let, zemřel jí otec a o pár měsíců později se narodila nejmladší sestra Alison. Smrtí otce se vše změnilo, chudoba zaklepala na dveře, děti už nechodily do tolika kroužků, rodina se semkla a vyrůstající děti pracovaly kde mohly. Betty dospívala a měnila se, Mary sháněla celé rodině práci, v Americe byla krize, někdy jim vypnuli elektřinu, ale radostného života se nevzdávali, chodili na dřevo do parku a zvali spousty hostů na nastavovanou sekanou. Hráli hry, zpívali, tančili, neopouštěli se. V sedmnácti letech se Betty zamilovala do o třináct let staršího muže, kterého přivedl její bratr na víkend. O rok později se s Bobem vzali. Chystali se koupit si farmu, protože to byl Bobův sen. Farmu koupili daleko v divočině na úpatí Olympského pohoří, zašlou starou, farmu bez vody s obrovským pozemkem naprosto zarostlým obřími semenáčky douglasovy jedle. Bobovi šlo všechno od ruky, měl fortel a cíl a byl šikovný, Betty se trápila se vším na co sáhla, uměla vyšívat, hrát na klavír, zpívat, ale zatloukat hřebíky, štípat šindele, vodit koně, sekat dřevo to neuměla. Z Boba se stal tvrdý farmář a na jaře zaplnil farmu tisíci narozených mláďat kuřátek, prasátek, štěňátek, koťátek, všude to volalo, pípalo, štěkalo, mňoukalo, Betty se narodilo miminko a měla na starost všechna ta mláďata. Sousedi byli daleko a přesto, že byli přívětiví, měli své starosti, své farmy, svoje zvířata, někteří sousedi byli pracovití a měli všechno zvládnuté perfektně a jiní byli líní, dobytek jim utíkal, všude byl nepořádek, ale taková sousedství byla pro Betty vysvobozením, šla klidně s kočárkem 7km k paní Kettlové jen aby si popovídala, aby zahnala samotu a dostala neskutečně dobré pohoštění a mateřskou náruč k tomu. Betty zjistila, že na farmě je každá návštěva vítaná, obsloužená, že jí musí být pomoženo a každá návštěva vždy přinese velké vzrušení a společenskou událost, ať jsou to dřevorubci, indiáni, kteří byli úplně jiní, než co se o nich píše v knihách, ale i osamělí lidé, kteří ze samoty zešíleli, podomní obchodníci a divoká zvířata. Když se Betty narodila druhá dcerka Janka byla pro ni samota už tak neúnosná, že svého muže opustila a vrátila se do města Seattlu za svojí velkou rodinou, která ji mezi sebe přijala jako znovunalezenou dceru se dvěma roztomilými děvčátky. Kniha je humoristický román o těžkém životě, o chudobě, o samotě, ale vyznívá optimisticky a hodně se u čtení nasmějete. Betty nebyla dříč, ale její popisy přírody a událostí jsou nesmírně rozmanité, řeč je tak květnatá až přechází do fantazie a její smysl pro humor už pomohl v těžké životní situaci mnoha tisícům nezkušeným mladých manželek.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
The Egg and I , 1945
více info...
Přidat komentář
Kniha mi byla doporučena jako velmi vtipná..no mně přišla spíše smutná. Poněvadž jsem prožila dost podobné chvilky jako autorka, humor jsem hledala stěží. Přesto je dobře napsaná, ale jisto jistě už ji číst nikdy nebudu..
Knihu som čítala viackrát, zvládanie cudzích problémov je to, čo poteší aj povzbudí.
Abych pravdu řekla, na tuto knížku jsem se moc těšila, slyšela jsem samou chválu a docela mě zklamala, popis každého dne dopodrobna, žádná zápletka, legrace málo, měla jsem až depresivní pocit z hlavní hrdinky, samá práce, stěžování, z knížky jsem měla spíš pocit sklíčený než pozitivní :(
Mám moc ráda tuto knihu :) Vůbec se mi líbí styl autorky, jak to všechno tak skvěle popisuje. Doporučuji.
super kniha - hajný a já ale asi lepší - hlavní hrdinka je borec - mě by dávno mrsklo.....
Často jsem si říkala, jak je možné, že někteří jiní lidé stíhají za den tolik a já nic. Pak jsem si přečetla tuhle knihu a ne, že bych to zcela pochopila, ale rozhodně mne to přivedlo k myšlence, že pokud chci stihnout více, tak bych měla plánovat. Je to nádherné a pro mne lehké čtení s milým a nevtíravým humorem.
Tuhle knížku čtu ráda a občas i opakovaně když mi dojdou knížky z knihovny a musím sáhnout do své vlastní. Čtu na zlepšení nálady a užívám si hlavně podrobné popisy vaření (ty bohaté snídaně, obědy, vajíčka, kuřátka, houby, zeleninky...vždycky dostávám taky chuť na takové hostiny) a domácností dvou protikladných sousedek:-))) Zde mi ty popisy opravdu nevadí, jsou psané s humorem. Nejpovedenější knížka autorky.
Neřekla bych, že se jedná o lehké a odpočinkové čtení na dovolenou. Betty MacDonaldová používá situace ze svého života a popisy lidí, se kterými se kdy setkala, ale kniha vyznívá jako taková bible moderní ženy (když vezmeme v úvahu, kdy to psala a vydala). Nejenže denodenně bojovala proti stereotypnímu starému zařazení ženy do společnosti, ale proti všem chmurám a strádáním si vypěstovala svérázný pohled na svět a humorný nadhled, který dokázala vtělit do bezvadných slovních spojení, popisů, hodnocení. K této knize se neustále vracím, protože dodává optimismus, sílu, odvahu pro chvíle, kdy s námi život zametá na všech frontách.
Když mám pocit,že nestíhám a že mi všechno padá na hlavu,pak spolehlivě pomůže laskavý humor téhle knížky.
Knihu jsem přečetla již podruhé. Líbí se mi humor, s jakým jsou popisovány každodenní události života.
Tuhle knížku miluju, nedávno jsem si ji koupila v namluvené verzi s Jaroslavou Adamovskou - naprostá bomba!
Kniha plná popisů denního stereotypu na farmě. Obdivuhodné však bylo, jak je Bety silná a umí si udělat legraci sama ze sebe.
Odpočiková a hezká kniha, druhý díl už se mi tak nelíbil, ikdyž taky se dal číst. Co život dal a vzal
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Dávám pět hvězd! A to protože, jsem hledala odpočinkovou, nenáročnou a vtipnou četbu a to mi tahle knížka splnila na 100%. Během čtení jsem se koliktrát zastavila a divila se autorce, že se nesbalila a prostě z farmy neutekla, protože já na jejím místě bych už byla za humnama. Její život nebyl život, ale otročina.
Hlava mi nebrala jestli ty skutečně nezáveděnihodné situace brala opravdu s takovým nadhledem nebo jako většina lidí měla nervy v kýblu.
Ale její vyprávění mi přišlo upřímné a srdečné, jako by mi ho říkala dlouholetá kamarádka.