V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391702/bmid_v-zajeti-geografie-jak-lze-pomoci-d-lqO-391702.png
4
546
124
Vladimir Putin o sobě říká, že je věřící a má silný vztah k ruské pravoslavné církvi. Je-li tomu tak, možná se každý večer před usnutím modlí a táže Boha: „Proč jen jsi na Ukrajině nestvořil nějaké hory?“ Těmito slovy začíná kniha V zajetí geografie, která byla přeložena do několika desítek jazyků a nepřestává budit zájem u široké laické i odborné veřejnosti. Tento brilantní průvodce moderními dějinami na poměrně malé ploše shrnuje to nejdůležitější, co potřebujeme vědět o současném světě. Geografické poměry ovlivnily vývoj celého lidstva a dodnes mají výrazný vliv na rozhodnutí a chování politiků a státníků. Rozhodování těch, kdo stojí v čele sedmi miliard obyvatel této planety, vždycky bylo a bude v nemalé míře určováno řekami, horami, pouštěmi, jezery, oceány a celou řadou dalších geografických a geopolitických faktorů a zákonitostí, jež předurčují naše možnosti - jako to činily od úsvitu věků. Pokud vás zajímá, proč je Putin posedlý Krymem a Ukrajinou, proč byly Spojené státy předurčené stát se světovou velmocí, co stojí za čínskou expanzí nebo proč se Čína nemůže vzdát Tibetu, a jste ochotni se na svět podívat bez předsudků a ideologické předpojatosti, Marshallova kniha je právě pro vás. V deseti kapitolách, věnovaných Rusku, Číně, Spojeným státům, Evropě, Africe, Blízkému východu, Indii a Pákistánu, Japonsku a Koreji, Jižní Americe a Arktidě, z nichž ke každé je přiložena mapa, autor přístupným a přitažlivým způsobem objasňuje v širších souvislostech nejdůležitější okolnosti, které ovlivňují minulost, přítomnost a budoucnost jednotlivých regionů a současných globálních velmocí. Kniha V zajetí geografie je inteligentním úvodem do geopolitiky našeho čím dál složitějšího, chaotičtějšího a provázanějšího světa. Tim Marshall patří k předním odborníkům na problematiku mezinárodního dění, ve kterém se už přes čtvrt století pohybuje jako novinář. Pracoval pro BBC a rozhlasovou stanici LBC/IRN, působil též jako zahraniční redaktor televizní stanice Sky News. Přinášel reportáže ze třiceti zemí a zpravodajsky pokrýval konflikty v Chorvatsku, Bosně, Makedonii, Kosovu, Afghánistánu, Iráku, Libanonu, Sýrii a Izraeli. Jeho blog Foreign Matters se roku 2010 dostal do užší nominace na Orwellovu cenu. Své články a analýzy publikuje v periodikách, jako je The Times, Sunday Times, Guardian, Independent či Daily Telegraph. Je autorem knih Shadowplay: The Overthrow of Slobodan Milosevic (Stínohra: Svržení Slobodana Miloševiće; v bývalé Jugoslávii se titul stal bestsellerem) a Dirty Northern B*st*rds! and Other Tales from the Terraces: The Story of Britain’s Football Chants („Špinaví p*rch*nti ze severu" a jiné historky z ochozů aneb Co se v Británii skanduje na fotbale). Je zakladatelem serveru TheWhatandtheWhy.com. "Stručně řečeno: jedna z nejlepších knih o geopolitice, jakou si jen můžete představit - když ji čtete, jako by se vám před očima rozjasňovalo… Marshall přistupuje k problémům s chladnou hlavou a jasnou myslí; má až nadpřirozenou schopnost podat širší souvislosti přístupným a uceleným způsobem… Vzhledem ke složitosti dané problematiky je až neskutečné, jak svižně se kniha čte… Nenapadá mě žádná jiná kniha, která by poměry ve světě objasňovala tak skvěle" – Nicholas Lezard, Evening Standard... celý text
Literatura naučná Historie Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2018 , Rybka PublishersOriginální název:
Prisoners of Geography , 2015
více info...
Přidat komentář
Rusko - je jednoznačne veľmoc, ale Tim Marshall objasňuje, že Matka Rus je čoraz viac v nebezpečenstve, aspoň čo sa týka jeho vplyvu na Európske štáty. Už mi je jasné, prečo chcel Stalin Poľsko a to je aby ovládol Severoeurópsku nížinu, ktorá bola dôležitá pri útokoch na Rusko, či za čias Napoleona, alebo Hitlera. Autor objasňuje aj problematiku Ukrajiny, kde pri vstupe Ukrajiny do EU, očakáva Putin hrozbu od NATO. Krásne logicky vysvetlený boj o Krym, alebo boje v Gruzínsku. A čo bola pre mňa novinka tak vplyv Ruska na Moldavsko.
Čína - najväčšou silou Číny je jej hospodársky rast a ako autor vystihol, jednou z možností, ako zastaviť vplyv Číny na svete, je ďaľšia hospodárska kríza. Najväčším strašiakom tejto veľmoci je India, preto sa neustále Čína snažila obsadiť a udržať Tibetskú oblasť. Severne od Tibetu si tento štát pomocu armády udržuje oblasť Sin - ťiang, cez ktorú vedie dôležitá obchodná cesta, ale hlavne kvôli bezpečnosti proti útokom islamských štátov. Na vývhode sa Čína snaží získať pod nadvládu Juhočínske more a pri obrovskom ekonomickom raste sa jej to krok po kroku darí. Začína vznikať nová námorná veľmoc. Zaujímavá je časť s Taiwanom, ktorá neustále odoláva Čínskej republike a hľadá pomoc u Američanoch.
Spojené štáty - superveľmoc, ktorá možno má v histórii viac šťastia ako rozumu, či je to naopak? Keby Francúzi nepredali takmer zadarmo Louisianu, alebo keby sa španieli nestiahli a pomohli Mexičanom vo vojne proti USA dejiny sa mohli písať inak. Ďaľší faktor, ktorý pomohol amerike k absolútnej moci, je 2. svetová vojna. Každá veľmoc bola zasiahnutá vojnou, avšak amerike urobili menšiu jazvu na Hawai Japonci. Marshall opisuje ako sa USA po vojne dostala k moci a začala diktovať svetu ako budú fungovať. Jediným strašiakom Ameriky je Čína. Tu autor vysvetluje, prečo sa Amerika snaží znížiť vplyv Číny v Juhočínskom mori a predpovedá, že najbližšie storočie sa práve tam budú písať dejiny ľudstva. Uvádza aj dôvody, prečo amerika stráca záujem o Blízky východ.
Západná Európa - tu sa utor zaoberá hlavne Európskou úniou. Prečo vznikla, aký by to malo dopad keby sa rozpadla a hlavne sa venuje najslabším článkam tejto jednoty. Jedným z ních je samotné Grécko, ktoré ukázalo svoju tvár hlavne počas ekonomickej krízy v roku 2008. Nemecko je samozrejme velitelom tohto spolku a pravdupovediac neviem si ani nikoho iného predstaviť, kto by mohol toľko rokov udržiavať EU po kope a zabraňovať tak ďaľším vojenským konfliktom. Páči sa mi ako sa k tomu postavili Francúzi, ktorý síce ťahajú za kratší koniec, ale pre udržanie mieru sú ochotný to tolerovať. Osobnou kapitolou sú Briti, ktorý sa snažia udržať svoj svetový vplyv, no bohužial sa im to nedarí a ešte ako takú kontrolu majú nad morským úsekom GIUK.
Afrika - chudobný kontinet s neuveritelným nerastným bohastvom. Problém v Afrike začal už za čias kolonizácie Európov, kde Španieli, Francúzi, Briti a mnohé ďaľšie krajiny, začali v obrovskej miere drancovať tieto krajiny. Pasáž o Konžskej demokratickej republike ma doslova šokovala. Vládnuca anarchia, ktorá okráda svojich občanov a obrovské mocnosti ako Čína, alebo Amerika s tým nerobia absolútne nič, len podporujú ťažbu vzácnych surovin, aby sa im dostala čo najväčšia časť koláča.
Blízky východ - hotová časovaná bomba. Každý bojuje proti každému. Dokonca ani samostatné štáty nie su jednotné. V každej krajine bojuje nejaká frakcia o moc a presadzujú svoje práva bez ohľadu na menšiny. Najlepšia časť tejto knihy.
India a Pakistan - slabší odvar Blízkeho východu. Neustále konflikty medzi tímito dvoma krajinami sú už od nepamäti. Navyše Pakistán hral dvojtu hru, kde schovával známeho vodcu al-Kaídy a pritom žiadal neustálu pomoc od Američanov proti Indii. Zaujímavé zhrnutie tejto oblasti, hlavne vzrastajúcej Indie, ktorá sa chce stať konkurentom Číny a zabrániť jej v ekonomickom raste.
Kórea a Japonsko - problémy Severnej a Južnej Kórei netreba asi opisovať. Severnú podporuje Čína a Južnú zase Amerika a Japonsko. Japonci a Južná Kórea nemajú dobré vzťahy, ale sú ochotné spolupracovať proti komunistickej hrozbe zo severu.
Latinská Amerika - opisujú sa tú hlavne problémy s chudobou. Čína sa tu snaží, ako i na celom svetr, vytvoriť určitý vplyv. Dôkazom je hlavne vznik nového prieplavu v štáte Nikaragua. Tento projekt má konkurovať Panamskému prieplavu, ktorý má nastarosti Panamská vláda s USA. Ďaľším veľkým problémom tejto oblasti je medzi Veľkou Britániou a Argentínou. Zámienkou sú ostrovy Falklandy.
Arktída - o túto oblasť je veľký boj, ktorý zatial vyhrávajú Rusi. Veľké zásoby zlata, ropy, plynu, kde globálne oteplovanie ide bokom.
Ne každého zajímá světová politika, ale kdo touží po základní orientaci, může po této knize sáhnout. Autor sice vypichuje přírodní podmínky jako jednu z podstatných proměnných ovlivňujících dění ve světě, ale je si vědom, že geografie není faktor jediný (vzpomeňme na Gruzii, kterou ani Kavkaz neochránil). Pozici geografie umenšují také stále se zdokonalující technické vymoženosti. TM proto přidává další relevantní společenské a ekonomické charakteristiky daných oblastí a v tomto komplexnějším hábu je kniha přínosná i pro poučenější čtenáře.
Velice zajímavá kniha, ve které se dozvíte mnoho ze základů politické geografie. Je zde snaha o popsání většiny světa na několika stránkách, což dává možnost seznámit se se šířkou tématu, na druhou stranu není (pochopitelně) šance se pouštět do větších detailů.
Domnívám se také, že je v tomto případě geografii připisován větší význam, než již aktuálně má (a bude mít v budoucnu).
Kniha mi pomohla lépe chápat, jak je svět postaven a jakou důležitou roli hraje geopolitika v dnešním světě. Toto téma jsem četl poprvé a kniha je skvěle a zajímavě napsaná.
Pěkný souhrn politik jednotlivých regionů podle zákonitostí geografie. Vykreslen je zde vzestup Číny, nejistá budoucnost Evropské unie, hranice Blízkého východu a afrických zemí, které byli nakresleny bývalými kolonizátory, obtížný vzestup Latinské Ameriky, a nároky Ruska (mimo jiné také) na Arktidu. Text je psaný čtivým a srozumitelným jazykem, pěkně v souvislostech. Osobně jsem se v rámci studia o geopolitiku zajímal, ale i tak pro mě mnoho informací bylo nových. Doporučuji všem, kdo se zajímá o mezinárodní politiku.
Na půjčení této knihy jsem čekal ve frontě více než rok, ale po přečtení mohu konstatovat, že se to vyplatilo.
Autor má vzácný dar podávat nám obyčejným čtenářům (těm, kteří se neangažují v politice) výklad, jak lze pomocí několika přehledných map pochopit mnoho z toho, co se ve světě děje.
-U Ruska si přečteme jak to bylo s anexí Krymu a vůbec o vztahu k Ukrajině. A to autor ještě neměl v době psaní tohoto díla nejnovější informace z Běloruska.
- O obrovské invazi čínské ekonomiky po celém světě.
-Vynikající je kapitola o usilovném budování současné nejsilnější světové velmoci- USA. Čtenář si zpočátku neuvědomuje, že celý proces začal v r.1814 "bezpracným" ziskem státu Louisiana, stačilo ji pouze koupit. V roce 1819 dtto získali Floridu a tak to šlo dále.
-Neméně zajímavý je výklad o Evropě a objasnění spolupráce Francie s Německem v EU.
-Afrika vychází z kontinentů velice špatně, hlavně kvůli předpokladu masivního růstu obyvatelstva v Nigérii, ale i bující korupci v celé Africe.
-Blízký východ. Zde jsem se nejvíce poučil o dlouhotrvajícím konfliktu Izrael a Palestina. A k tomu výklad o rozhádanosti arabského světa, které motivem byla t.zv. Sykes-Picotova dohoda mezi Velkou Británií a Francií (1916), kdy tito diplomaté vyznačkovali tužkou na mapě vznik nových států (Irák,Libanon či Syrie). Dostal jsem ponaučení o co jde sunnitům,šíitům, alavitům a dalším.
-Indie a Pakistán, kde zřejmě nikdy k rozumné dohodě nedojde.
-Korea a Japonsko s trvalým zapojením USA.
-Latinská Amerika vychází z rozboru jako outsider, i když má velmi dobré podmínky. Vůbec jsem neznal pozadí konfliktu Chile a Bolívie z r.1879.
A nakonec Arktida jako lahůdka na závěr, respektive úvaha co čeká naše potomky vlivem klimatických změn do konce tohoto století.
Kniha se čte jako detektivka. Má mnoho zvratů, čtenář začíná v určitých pasážích přemýšlet o tom zda padouch je opravdu ten, o kterém si to myslí, nebo je vše jinak ?
skvělá kniha o propojení geografie, historie a geopolitiky. všechna témata (=části světa) jsou brané velmi letem světem, nicméně pro udělání si základního přehledu o tom proč se jaký národ s kým nesnáší to myslím bohatě stačí
Kniha fajn. Místy náročné čtení, které vyžaduje odbornější znalost geografie, ale celkovy dojem dobrý. 70%
Zdařilý úvod do geopolitiky. V autorově pojetí je ale geografie vše a omlouvá vše, ruská anexe Krymu a východní Ukrajiny byla nevyhnutelná, ubohému Putinovi vlastně nic jiného nezbývalo. V této logice měly bývaly USA ihned po konci studené války anektovat Kubu. Za omlouvání diktátorů geografickými potřebami hvězdičku dolů. Kapitoly o Blízkém Východě a Africe super.
Pokud vám není lhostejné, co se děje za hranicí vašeho písečku, určitě doporučuji přečíst! Pochopíte, proč se některé země chovají, tak jak se chovají, proč se na Blízkém východě furt válčí a proč se Rusko momentálně soustředí na sever. O tomto a mnohém dalším se v knize dozvíte.
Ak chcete začať s geopolitikou, tak ako úvod je V zajatí geografie najvhodnejšia kniha. Záujemcu vovádza do svetovej problematiky, ktorá sa týka či už sporných hraníc,alebo prírodných zdrojov. A mnoho ďalšieho. Veľmi dôležitý exkurz po dnešnej dobe.
Kniha se pohybuje na pomezí odborné a populárně naučné literatury. Autorův pohled na zahraniční politiku je občas docela povrchní (kdyby zabředával do podrobností, knihy by byla mnohem delší), ale vše se snaží popsat co nejlépe a nejsrozumitelněji. V tom pomáhá výborný, velmi čtivý jazyk - Marshall je koneckonců novinář.
Název je možná trochu zavádějící, protože kniha není jen o geografii. Místy spíš autor píše o zahraniční politice a o mapy, kterých je v knize opravdu dost, se jen opírá.
Kniha, kterou by si podle mě měl přečíst každý. Zasazuje politické události a mocenské spory do rámce geografie, rozšiřuje přehled a ač plná dat a informací, je kniha zároveň dost čtivá. Měla jsem od knihy velká očekávání a ta se naplnila. To, že je autor Američan, jsem na moc místech nezaznamenala, až na několik výjimek je kniha napsaná objektivně.
V době mých studií odborné geografie jsme se dovídali, že geografický determinismus je škodlivá buržoazní teorie, kterou je třeba odsoudit.. Proč, to už si nepamatuji...
Naštěstí jsme v naprosté většině studovali fyzickou geografii, která nám dala úžasné základy do života - nejen odborného a já jsem teď při čtení této knihy mohla autorovi jen přikyvovat. Ano, souhlasím s tím, že geografické podmínky (nikoli geologické!) jsou jedním z hlavních (nikoli jediným) určujících kritérií politického vývoje každé země. Stačí se podívat do příslušných map a věci jsou mnohem zřejmější. Pravda, ty, které knihu doprovázejí, jsou nedůstojné a málo názorné. Při čtení jsem neustále nahlížela do vlastních map a googlu...
Přesto autor velmi srozumitelně vysvětluje logické důvody mnoha zásadních politických rozhodnutí i jejich dopady. Z geopolitického úhlu pohledu jsou mnohem pochopitelnější a jasnější...
Knihu doporučuji a dávám za pět.
I když zahraniční recenze Tima jsou někdy rozporuplné, za mě je to velice příjemná publikace. Docela přehledně se čtenář doví o základních faktech a problémech současných států s pokusem je reflektovat skrze geologické podmínky, na kterých národy žijí.
Rozhodně to není vyčerpávající publikace, ani se nejedná o ucelené dílo otevírající problematiku geopolitiky. Zásadní je zde nezapomenout, jak sám Tim píše, že je to jenom doplnění souvislostí, na které se musí pohlížet i historicky, kulturně, ekonomicky a také sociologicky a toto je jenom jeden ze střípků.
A teď jinak. :) Bavilo mě to. Je to moc hezky napsané, informačně docela výživné a když opomenu malinko nekonzistentní rozdělení, kdy některé státy dostávají mnohonásobně větší prostor (logicky podle jejich vlivu na globální fungování země) tak to stojí za to. Překlad byl malinko slabší v porovnání s originálem, ale myslím, že to není zas taková hrůza a ono je dobré vědět, jak se všechny ty názvy a termíny překládají. :P 4 hvězdičky, protože nevím, jestli si to 5 zaslouží. To se ukáže až po dalších knížkách. :)
Moje povědomí o geografii už budu pravděpodobně do konce života rozděleno na dvě etapy "před touhle knihou" a "po ní".
Líbí se mi komplexní pojetí geografie, které kniha zprostředkovává. Fascinující, co všechno ty řeky a hory způsobují!
Tato kniha je nápověda. Člověk díky ní získá pocit, že stál u velkého stolu plného dobrot, ale z každé ochutnal jen drobek. To ostatní, celé, velké, už si musí, nejlépe na etapy, obstarat sám. A mít k tomu pořádný atlas.
Je to prst ukazující do všech světových směrů. Říká: toto je fakt zajímavé, pozabývej se tím podrobněji, v mých silách není říct ti všechno. Ale už máš pojem, představu, už těm věcem začínáš víc rozumět...
A člověk pochopí, že stejně všechno pochopit nemůže, ale aspoň něco určitě.
Po této knížce jsem pokukoval už před časem, ale v knihovně zrovna byla zamluvená. Asi před měsícem jsem hledal v policích úplně jiný titul a hle, byla tam.
Na jednu stranu jsem byl trochu zklamaný tím, že se jedná o poměrně rychlý průlet celým světem. Nicméně, to je spíše osobní střet očekávaného a obdrženého. Jinak je kniha zajímavá a prakticky každá část mi přinesla něco nového. Určitě bych si chtěl přečíst knihy týkající jednotlivých regionů zmíněných v kapitolách, protože kvůli celkovému rozsahu knížky se nebylo možné všude rozepsat a zabloudit do všech zákoutí. Celkově lze říci, že mne více zaujaly kapitoly věnované vzdálenějším koutům nebo Blízkému východu, kterému je věnována poměrně rozsáhlá kapitola. Pro rozšíření obzorů rozhodně doporučuji. Takový úvod do geopolitiky.
Štítky knihy
mezinárodní vztahy geopolitika historie a fakta
Autorovy další knížky
| 2018 |  V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku |
| 2020 | Věk zdí: Proč dnes všude na světě vyrůstají nové hradby |
| 2021 | Sila geografie v 21. storočí: Desať máp budúcnosti nášho sveta |
| 2019 |  Zomrieť pre vlajku |
| 2021 | Tieňohra: Príbeh o poslednej vojne v Európe |
Kniha V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku je v
| Právě čtených | 88x |
| Přečtených | 738x |
| Čtenářské výzvě | 132x |
| Doporučených | 69x |
| Knihotéce | 320x |
| Chystám se číst | 547x |
| Chci si koupit | 172x |
| dalších seznamech | 8x |
V knize se mně dostalo přehledného vysvětlení řady konfliktů a pnutí mezi státy. Proč musí být v nějakých konfliktech velmoci neústupné, proč státy potřebují bojovat o určité území, proč hranice velmocí jsou utvořeny zrovna takto. Třeby blízký východ, vůbec jsem nevěděl, že jde o umělé narýsované státy po I. sv. válce Francouzi a Angličany, úplně bez nějakých dějinných souvislostí. Navíc do nich dosadili často i cizí vládce jako vděk za pomoc ve válce. Jak pak můžou místní ke státu cítit nějakou sounáležitost?