V podstate som celkom v poriadku
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356790/bmid_v-podstate-som-celkom-v-poriadku-Ua5-356790.jpg
4
1434
1434
Eleanor Olifantová je čudáčka. Nedbá na konvencie a je až príliš priamočiara. V spojení s nezvyčajným výzorom – zjazvené líce, ekzém – to znamená, že Eleanor je samotárka bez priateľov. V starostlivo rozvrhnutom živote a s telefonátmi od „mamy“, ktorá sedí vo väzení, jej zdanlivo nič nechýba. Všetko sa však zmení, ked sa Eleanor zaľúbi. Spolu s citmi naplno ožijú aj jej staré, dávno potlačené rany. Až vtedy pochopí, že jediným liekom na bolestnú minulosť je otvoriť srdce priateľstvu...... celý text
Přidat komentář
Sama nevěřím, že tahle knížka to nakonec dopracovala na pět hvězdiček. První třetinu knížky jsem totiž myslela, že nedočtu. Eleanor mi byla protivná, nechápala jsem, co čtu, příběh se rozbíhal pomalu a vlastně mi skoro v ničem nesedl a nudil mě.
Ale pak to začalo být skvělé a já druhou polovinu knížky přečetla jedním dechem a všechno tak hezky zapadlo. Jediné co bych vytkla - změny v chování Eleanor mi přišly hodně náhlé a nepředvídatelné a vlastně takové z extrému do extrému - až jsem nechápala, kde se to v ní vlastně vzalo.
Nerada nechávám knihy nedočtené, ale někde kolem sedmdesáté strany jsem doopravdy uvažovala o tom, že knihu odložím. Naštěstí několik zdejších komentářů mne povzbudilo, a tak jsem četla dál. A bylo to dobře, s Eleanor mi bylo nakonec vážně skvěle. Takže doporučuji a nenechte se odradit začátkem.
Z Eleanor jsem trochu zmatená. Citová deprivace během dětství vede k různým poruchám v sociálním chování, znemožňuje navázat plnohodnotné mezilidské vztahy v dospělosti. Ale Eleanor se chová spíš jako autista, než jako deprivant. Z jejího vyprávění v ich formě v řadě momentů čiší sebevědomí a občasné faux pas připisuje nedostatečnému vzdělání nebo nepochopitelné zmatenosti svých protějšků. A pak se bez varování rozsype, aniž by tomu předcházel jakýkoli náznak vnitřního napětí. Nechci tím říct, že by kniha byla špatná, četla se opravdu dobře. Autorka je dobrá a vtipná vypravěčka. Ale hlavní postava mi zůstala přes veškerou snahu cizí. Takže nemůžu hýřit superlativy a váhám mezi 3 a 4 hvězdami.
Co slovo, to perla!!!!! Tak za mě tohle u Eleanor platí dokonale. Humor, nadhled, lítost, zloba, slzy, to všechno tu je. A to, jakým stylem je kniha napsána, je dokonalost sama po druhé!!!
Smála jsem se nahlas i popotahovala slzy (takže jsem zase na pláži dopoledne byla opravdu pochopena :-))). .
Co ale zde najdete, je plno hlubokých myšlenek, hodně pravd a zjistíte díky Eleanor, v kolika přetvářkách a předsudcích žijeme!!!!!!!!!!!! Smekám před autorkou, s jakou důvěryhodností vše popisovala, prostě jsem jí všechno věřila (a vo tom to je :-))) . . . .Např jen popisování lakování nehtů, depilace a její odpovědi stojí za to :-)!!!! To prostě musíte přečít!!!!!
Tohle je z dalších knih, kterou nedám a plný počet hovoří za vše!!!!!
Kniha začíná dost zvláštně, prvních pár stránek jsem si říkala, že tohle fakt nedám, to není můj styl, taková holka......, ale pak se vše obrátilo a od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Kniha je vtipná s neuvěřitelnými hláškami hrdinky, je zajímavá, dokonce napínavá a konec naprosto šokující. Doporučuji přečíst, je to zas něco jiného
Nádherná knížka, krásný a lidský příběh. I přes to vysoké hodnocení jsem se čtením nějak otálela a nevěřila. Teď už vím a doporučuji!!
Ani nevím, kde a kdy jsem na Eleanor narazila, každopádně jsem knihu koupila kvůli hodnocení, které měla už tenkrát moc pěkné. Ne že bych teda dala na hodnocení, ale když má kniha hodně % od hodně lidí, znamená to jenom jedno - je prostě dobrá. Což teda Eleanor fakt je! Hlavní hrdinka je prostě skvělá. Je to takový mimoň, až se na ní nemůžete zlobit a kolikrát mě upřímně od srdce rozesmála. Hned jsem si jí zamilovala. Kniha není teda žádný drobeček, ale i tak jsem jí hltala jenom 2 dny. Je tak čtivě napsaná a vy prostě potřebujete vědět, kde je ten háček a jaký má Eleanor tajemství, takže čtete a čtete a jste opravdu nevrlý, když Vás někdo od čtení ruší! :D...Musím říct, že takhle pěknou knížku jsem dlouho hledala!! Kdybych mohla, dala bych i víc jak 5 hvězdiček!!
Eleanor je jako zjevení. Narazila jsem na ni náhodou a jsem ráda, že jsem ji neminula. Skvělá kniha.
Tenhle příběh bych přirovnala k loupání cibule. S každou odloupnutou slupkou vám víc slzí oči.
Moc pěkná knížka, taková jiná. Mísí se v ní humor s depresí a přesto vás dostane. Prvních zhruba sto stránek jsem si říkala, že dobrý, ale že je asi lehce preceňovaná. Ne, není. Pokud vás nepohltila hned od začátku, stačí číst dál a dřív nebo později se od ní nehnete. Fandíte ji a jste prostě s ní. Alespoň já byla. A po celou dobu jsem si říkala, jak by asi vypadala zfilmovaná Eleanor. Tahle knížka už své místo v knihovně má.
Všechno, co mě napadá napsat k této knížce, je patetické nebo laciné. I tak to zkusím.
Čtu o divné Eleanor: inteligentní a vzdělané, ale sociálně úplně mimo normu. Stojím s normálními lidmi kus od ní, kroutím hlavou nad jejími reakcemi a směju se jejím úvahám. V životě jsem například nečetla trefnější vyjádření soucitu s krásnými lidmi: "To musí být těžké. Neustále dokazovat, že toho je ve vás víc, chtít, aby ostatní viděli pod povrch, aby vás měli rádi pro to, jaká jste, aby neměli rádi jen vaše úžasné tělo, třpytivé oči a husté lesklé vlasy."
Krůček po krůčku - autorkou dovedně vedená - se k Eleanor blížím, až stojím po jejím boku a sleduji naopak ty normální lidi, kteří mají štěstí: každý den mají jistotu, že je někdo potřebuje a má rád. Eleanořino srdce - spálené na troud - ani neví, co by mohlo chtít, ale naštěstí umí přijímat kapky drobné lidské přízně - zavlažuje se a vše vypadá nadějně. A pak mě autorka rozseká na kusy a hodí s Eleanor na dno jámy...
Obě jsme se z ní dostaly a prošly katarzí. Děkuji autorce za to, že ví, člověk potřebuje nejen lásku, ale i naději. Děkuji za Eleanor.
ELEANOR je úžasně vystavěná postava, kterou si postupně zamilujete.
SE svým asociálním chováním, jedinou přítelkyní – lahví vodky, prací v kanceláři, obnošenou koženou vestou a kabelou na kolečkách není určitě oblíbenou kolegyní ani ideální knižní hrdinkou.
MÁ v sobě hluboko skryté trauma z dětství, které postupně odhaluje jak čtenáři, tak i sobě.
VÁŽNĚ by chtěla žít normální život, v normální rodině, zažít lásku, objevit přátelství a vypořádat se s minulostí.
SKVĚLE a čtivě vypráví svůj příběh, který je nabitý emocemi, a přitom není sentimentální, který je smutný, a přitom i humorný, který je o osamělosti, ale i o přátelství, důležitosti dotyků a drobných pozorností.
Jsem ráda, že jsem se s Eleanor seznámila a doporučuji to i Vám.
Zvláštní, zpočátku jsem si myslela, že mě to asi nebude bavit, Eleanor mě chvílemi štvala, ale postupně jsem musela číst a číst, až jsem si ji zamilovala a bylo mi líto, že už je konec.
Tohle bylo tak... divně krásně smutné. Když jsem přečetla prvních pár stránek, byla jsem trošku zmatená, protože jsem si myslela, že tohle bude pro mě jako pro hodně introvertního a stydlivého člověka to pravé ořechové, ale najednou se objevila dost svérázná (místy až otravná) hlavní hrdinka, o které jsem si myslela, že se s ní nikdy nemůžu skamarádit, ale čím víc se příběh rozvíjel a já se do něj dostávala hlouběji a hlouběji, Eleanor mi najednou začala přirůstat k srdci (a Raymond samozřejmě taky!) a nakonec se mi chtělo brečet a smát se současně. Neskutečně mile a citlivě napsáno, chce se to jen prokousat přes trošku utahanější konec a pak nebudete moct přestat.
Co se týče samotného hodnocení, byla jsem u Eleanor docela na vážkách a rozhodovala jsem se mezi čtyřmi a pěti hvězdami, jelikož jsem četla lepší knihy, které ode mě dostaly plný počet hvězd, ale na druhou stranu jsem četla i mnohem horší, které dostaly hvězdy čtyři. Dala bych takových 4.5* - nebylo to žádné wow, ze kterého bych si sedla na zadek, ale zároveň mě to poměrně dost zasáhlo a určitě mi to bude ještě nějakou dobu ležet v hlavě.
Za mě hodně dobrý! Autorka vystihla vnitřní svět naprostého introverta. Postupně se čtenář dozvídá víc a víc, proč je Eleanor taková. Kniha je psaná ich-formou, což vždycky lépe vtáhne do děje. Sama jsem Eleanor fandila, aby to dotáhla do zdárného konce. Čtenáře kniha nutí číst dál a dál, aby se konečně dozvěděl, jak to s ní dopadne. Při čtení jsem se zasmála i zamračila, kulila oči i bylo mi do breku. Eleanořiny myšlenkové pochody byly občas na zabití, ale postupem času se jí naučíte mít rádi ;) Kniha hodně podobná Muži jménem Ove od Fredrika Backmana. Opravdu můžu doporučit! Knihou sledujeme Eleanořiny pochody, jak se vyvíjí, mění, její povaha, názory i vzhled. Naprosto mě fascinovaly odhodlání a kuráž, které Eleanor měla. ;)
Další "pecka" za kterou jsem ráda, že jsem ji četla. A mám s Eleanor hodně společného, což mě docela pobavilo a také jsem našla svou literární kamarádku, která mě ve skutečnosti chybí.
Veľmi pekné, ľudské...trochu do toho "bolo vidieť" a tiež sa to trochu nevyhlo čierno- bielym schémam, ale inak beriem - zvláštny mix bridget-jonesoidnej a lisbeth-salanderoidnej hrdinky, ktorý funguje.
Preklad, žiaľ, nič moc, asi by som lepšie spravila, keby som si to prečítala v češtine (odkiaľ zjavne slovenská prekladateľka odkukávala...)
Krasne. Smutne. Krasne.