Malí bohové
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253423/bmid_mali-bohove-253423.jpg
5
1306
1306
Úžasná Zeměplocha série
< 13. díl >
Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík. Neumí číst. Neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchanému na filozofovi, který se odvážil tvrdit, že proti všem církevním dogmatům Zeměplocha skutečně putuje vesmírem na hřbetě obrovské želvy. Nejvíc by si však Bruta přál, aby si jeho Bůh místo něho vyvolil někoho jiného.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
1997
,
Talpress
Originální název:
Small Gods, 1992
více info...
Přidat komentář
No to jsem se tlemila až jsem se za břicho popadala. Opravdu hlasitě se směju málo kdy u knihy ale tady to opravdu nešlo jinak.
Třináctý příběh ze Zeměplochy patří k těm, které mám vůbec nejraději. Stále je to ten potrhlý svět uvnitř mysli Terryho Pratchetta, ve kterém se pro fór nejde daleko, jenomže tentokrát má kniha ještě jeden důležitý rozměr - je to totiž satira jako řemen. Ale nebojte se, nedělá si prostě nějakou jednoduchou legraci z náboženství a věřících, jde jí o celé lidstvo. Ne snad, že by se předchozí díly satiře vyhýbaly nebo že by se mi líbily o dost méně, ale tady je to všechno zkrátka a dobře namícháno v tom nejsprávnějším možném poměru.
Zvláštní pohled na zeměplošský svět, který místy působí poněkud eklekticky v množství spojených námětů a přitom je i celkem koherentní, věcně filozoficko-satiricko-poetický.
"Teď už věděl, proč Vorbisovi, pokaždé když mluvil o Efebe, zšedla tvář vztekem a nenávistí a jeho hlas byl napjatý jako ocelový drát. Jestliže neexistovala žádná pravda, co zbývalo? A tihle ublábolení lidé trávili život tím, že podkopávali pilíře světa a neměli nic, čí by je nahradili, jen nejistotu..."
Opět jsem se dobře pobavila. Velký bůh Om transformovaný do malé jednooké želvy a jediný, kdo ho slyší, je prostoduchý novic s geniální pamětí. A runda uvnitř duté želvy se Smrťem byla taky super.
Některé příběhy začínají dlouho před svým začátkem. Třeba příběh Bruty, dobrosrdečného chlapce s absolutní pamětí, který se měl stát vyvoleným. Jeho prostý život oddaný službě církvi se změnil tak náhle. S příchodem želvy.
Jak jsem zmínil ve svém komentáři k Pyramidám, navzdory mé slabosti pro Terryho Pratchetta, samostatně stojící zeměplošské příhody se u mě obvykle míjí účinkem, až na jednu výjimku. Tou jsou Malí bohové. Příběh nabubřelých bohů, zbabělých uctívačů, kteří vlastně nevěří v bohy, ale jenom v systémy díky bohům nastolené, a charismatických představitelů církve, kteří toho zneužívají pro vlastní zisk, sice na poměry Zeměplochy obsahuje podstatně menší množství hlášek a vtípků (byť humorných momentů je i tak dostatek, to ne že ne, kupříkladu sám fakt, že onen velký a rozzuřený bůh je momentálně ukrytý v tělíčku malého, neobratného obojživelníka), brnká ale na docela jinou strunu.
Svojí inteligentní a citlivou satirou na (prakticky jakékoliv) náboženství nic nevnucuje, nijak nekáže, ale zároveň poskytuje dostatečně podnětů a témat ke skutečnému zamyšlení nad věcmi náboženskými, otázkami života, vesmíru a vůbec (ups, pardon, jiná série. Ačkoli...). Díky tomu se u mě jednoduše řadí mezi ty nejlepší díly.
Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Soudné sestry, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Sekáč, Lehké fantastično, Erik, Barva Kouzel, Magický prazdroj, Pyramidy, Pohyblivé obrázky
Môj prvý Pratchett a musím povedať, že úžasný. Že som ho neobjavila skôr!!! A pritom to vraj nie je ani jeho najlepší diel, no mne sa páčil a nemôžem si sťažovať, rozhodne som čakala menej a tentokrát som dostala viac! Myslela som, že to bude oddychovka jednoduchšieho zamerania, ale núti premýšlať a zaujímavým spôsobom podáva pohľad na náboženstvo, filozofiu, vieru. A humor fantastický.
Strach je podivná půda. Rodí hlavně poslušnost, která se podobá kukuřici, protože roste v řadách, a tak umožňuje snadno odstranit plevel. Jenže občas zplodí odpor, a ten, stejně jako brambory, roste a dozráva pod zemí.
"To je velký býk", řekla želva.
"To je podoba Velkého boha Oma v jednom z jeho božských vtělení! A ty budeš tvrdit, že jsi On!"
"V poslední době jsem se necítil dobře", zabručela želva.
Bohové nemají rádi lidi, kteří moc nepracují. Lidé, kteří nejsou dostatečně zaměstnaní, by mohli začat přemýšlet.
Om, který se nepohodlně kýval v Brutově mošně, začal propadat hluboké depresi, která se většinou zmocňuje realisty v přítomnosti optimisty.
Malí bohové jsou zeměplošská kniha, která mě prozatím bavila nejméně a těšila jsem se na konec. Děj poněkud pokulhává, protože se skládá převážně z rozhovorů mezi Brutou, želvou a dalšími. Hlavní postava mě nebavila (prosťáček s fotografickou pamětí, který sice neumí číst, ale ví, co je napsáno v knihách...), padouch nezajímavý (kniha pořád omílá, že jeho hlavní zlo je v ovlivňování druhých), Smrť se osobně obtěžuje s nekouzelníky (ale díky za něj) a jediný zábavný nápad v podobě degradace velkého boha na želvu se po 400 stránkách omrzí.
Co se týče myšlenek, ty jsou samozřejmě hluboké, ale do smíchu mi nebylo, protože sotva jsme se střepali křesťanských dogmat a inkvizicí, hned nastupuje islám. Navíc závěr, že lidé musí pořád opakovat dokola stejné chyby, taky povzbudivý není.
Pro děcka je knížka velkým zdrojem poučení a zábavy, dospělí to znají z reálného života a moc do smíchu jím není (ale nechci mluvit za všechny). Jako náboženskou satiru doporučuji spíše Monty Pythonův Život Briana.
Pratchett opět projevil schopnost zasadit do konzistentní dějové linie historie Zeměplochy další příběh. Velmi vtipná satira poukazující na neshody mezi církví a vírou.
Začínám pozorovat zvláštní schopnost Pratchetta své knihy zakončovat na několikrát - v místě, kde bych očekával, že je na místě zakončení knihy, obvykle pouze skončí její příběh, pak přichází kupa dalších závěrů v několika dalších kapitolách. Těmi si Terry elegantně otevírá dveře do dalších dílů série.
Z tejto knihy by som najradšej vypichol asi 26 citátov, ktoré sa zaryjú. Fakt, že majú hodnotu. No a okrem toho strašná sranda, keď si Terry otiera ústa o náboženstvo filozofiu atď., s dôrazom na kresťanskú cirkev. Úchvatné vykreslenie a zároveň paródia celej cirkevnej mašinérie. Koniec so SMRŤOM v úlohe okoloidúceho štatistu nemohol byť lepší. Škoda, že nie je vhodné spoilerovať :)
Jedno z Terryho vrcholných diel - okrem typického humoru aj pridaná hodnota - kopy materiálu na dlhšie zamyslenie.
Ste Boh. No a čo. Takých sú milióny. Ako Boh však môžete zaniknúť, ak vo vás nikto nebude veriť. Toto sú SKUTOČNÉ problémy. A ešte k tomu ste želva, notyvolebrrfuj. Jo a pozor na orly.
Tohle je pro mě vůbec nejlepší kniha z celé série. Snad kromě prvního a druhého dílu. Líbí se mi, jak vás pod zástěrkou vtipu nutí přemýšlet o víře jako takové. A co se týče hlášek, tak mi neustále zůstává už roky jedna v hlavě: "....mléko bylo tak živé, že by mělo dostat volební právo" :-D knihy Terryho Pratchetta jsou jedny z mála, které mě při čtení rozesmějí nahlas (i mezi lidmi a to pak koukám, jestli na mě nekoukaj :-D). Prostě velký bůh Om v podobně malé jednooké želvy nemá chybu!!! Dá si někdo polévku?
Kniha hodně filosofická a právě proto skvělá. Hezká prezentace Platónových myšlenek v Diogénově obalu. Přimyslete si k tomu hláškami sršící želvu a máte před sebou tuto výbornou knihu :-)
Vtipné jako vždy, ale více intenzivní, když čtete autora, který právě zemřel :-(
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Zeměplocha tentokrát na vážné téma náboženského fanatismu a fundamentalismu. Ale vážné téma nevylučuje veselou knihu. Bavil jsem se, i když musím říct, že mezi top ten pratchettovky tenhle příběh asi nezařadím. Asi mi tam chybělo ještě trochu humoru navíc. Ale i tady platí, to co u všech ostatních knížek ze Zeměplochy, pořád jde o nadprůměr.