Malí bohové

Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík, neumí číst. neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchanému na ... celý text

Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík, neumí číst. neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchanému na filozofovi, který se odvážil tvrdit, že oproti všem církevním dogmatům Zeměplocha skutečně putuje vesmírem na hřbetě obrovské želvy, nejvíc by si však Bruta přál, aby si jeho Bůh místo něj vyvolil někoho jiného.

Úžasná Zeměplocha, kniha 13., přeložil Jan Kantůrek. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/46_/464/zemeplocha-mali-bohove-464.jpg 4.5623
Série:

Úžasná Zeměplocha (13.)

Originální název:

Small Gods (1992)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy
Vydáno:, Talpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (46)

Přidat komentář
SBH
06. srpna

Malí bohové patřili k mým nejoblíbenějším pratchettovkám. Ovšem po třetím přečtení nevím, nevím... Rozhodně jsem se u této knihy neotřásala smíchem. Vlastně jsem se nezasmála ani jednou. Ovšem hluboké postřehy o víře, bozích a lidech jsem mnohdy musela číst několikrát za sebou, abych je vstřebala. Pratchett zde stvořil vůbec nejděsivějšího padoucha - inkvizitora Vorbise. Bruta je mladík poměrně nejistého věku, jednou je mu deset, poté osmnáct, následně padne zmínka, že do Citadely přišel ve dvanácti letech... Hm. A jako obvykle musím zmínit podivné chyby, kdy uvozovky mnohdy uvádějí běžný text, naopak přímá řeč je ohraničena ledabyle, jednou ano, jindy nikoli. Jedná se o závadu u Mistrových knih naprosto běžnou, přesto nepochopitelnou.
Mimochodem na zdůrazňovaného prosťáčka prokáže Bruta nezměrnou míru prozíravosti a inteligence (schopnosti přežít). Není to veselá kniha, ale je skvělá.

Magrata15
09. července

Vtipná knížka, jako vždy od Terryho Pratchetta, a navíc spousta hlubokých a nadčasových myšlenek.

Meijin
19. června

Zpocatku me pribeh vubec nenadchl, prilis jsem jej nepochopil a tezko jsem se prokousaval. Od urciteho okamziku (cca 30.stranka) se srozumitelnost pro me velmi zvysila a konecne jsem si tohoto Prachetta mohl vychutnavat. Skok zhruba z 1hvezdy na 4hvezdy a z toho plyne vysledne hodnoceni.

petrarka72
25. května

Loučení s Terrym Pratchettem, část... už nevím kolikátá. Ono je to jedno. Protože "a přece kráčí!" - Mimochodem, řekněte mi, kterou zeměplošskou linii máte nejradši (Mrakoplaše? Čarodějky? Elánia? Smrtě? Lu Tze? Toničku Bolavou? Zuzanu Stohelitskou?Vlahoše von Rosreth?) - a já vám povím, kterých sedm dílů si máte přečíst znovu... ☺️

MaxQ
10. dubna

Zeměplocha tentokrát na vážné téma náboženského fanatismu a fundamentalismu. Ale vážné téma nevylučuje veselou knihu. Bavil jsem se, i když musím říct, že mezi top ten pratchettovky tenhle příběh asi nezařadím. Asi mi tam chybělo ještě trochu humoru navíc. Ale i tady platí, to co u všech ostatních knížek ze Zeměplochy, pořád jde o nadprůměr.

Sidonie
15. března

Jedna z mých nejoblíbenějších Zeměploch.

Welinie
10. ledna

No to jsem se tlemila až jsem se za břicho popadala. Opravdu hlasitě se směju málo kdy u knihy ale tady to opravdu nešlo jinak.

DennisMoore
04.12.2016

Třináctý příběh ze Zeměplochy patří k těm, které mám vůbec nejraději. Stále je to ten potrhlý svět uvnitř mysli Terryho Pratchetta, ve kterém se pro fór nejde daleko, jenomže tentokrát má kniha ještě jeden důležitý rozměr - je to totiž satira jako řemen. Ale nebojte se, nedělá si prostě nějakou jednoduchou legraci z náboženství a věřících, jde jí o celé lidstvo. Ne snad, že by se předchozí díly satiře vyhýbaly nebo že by se mi líbily o dost méně, ale tady je to všechno zkrátka a dobře namícháno v tom nejsprávnějším možném poměru.

Hanka_Bohmova
31.08.2016

Má nejmilejší. Zábavná a mrazivá.

repli2dev
22.08.2016

Zvláštní pohled na zeměplošský svět, který místy působí poněkud eklekticky v množství spojených námětů a přitom je i celkem koherentní, věcně filozoficko-satiricko-poetický.

"Teď už věděl, proč Vorbisovi, pokaždé když mluvil o Efebe, zšedla tvář vztekem a nenávistí a jeho hlas byl napjatý jako ocelový drát. Jestliže neexistovala žádná pravda, co zbývalo? A tihle ublábolení lidé trávili život tím, že podkopávali pilíře světa a neměli nic, čí by je nahradili, jen nejistotu..."

renefer
14.08.2016

Opět jsem se dobře pobavila. Velký bůh Om transformovaný do malé jednooké želvy a jediný, kdo ho slyší, je prostoduchý novic s geniální pamětí. A runda uvnitř duté želvy se Smrťem byla taky super.

Tom Riddle
25.07.2016

Některé příběhy začínají dlouho před svým začátkem. Třeba příběh Bruty, dobrosrdečného chlapce s absolutní pamětí, který se měl stát vyvoleným. Jeho prostý život oddaný službě církvi se změnil tak náhle. S příchodem želvy.

Jak jsem zmínil ve svém komentáři k Pyramidám, navzdory mé slabosti pro Terryho Pratchetta, samostatně stojící zeměplošské příhody se u mě obvykle míjí účinkem, až na jednu výjimku. Tou jsou Malí bohové. Příběh nabubřelých bohů, zbabělých uctívačů, kteří vlastně nevěří v bohy, ale jenom v systémy díky bohům nastolené, a charismatických představitelů církve, kteří toho zneužívají pro vlastní zisk, sice na poměry Zeměplochy obsahuje podstatně menší množství hlášek a vtípků (byť humorných momentů je i tak dostatek, to ne že ne, kupříkladu sám fakt, že onen velký a rozzuřený bůh je momentálně ukrytý v tělíčku malého, neobratného obojživelníka), brnká ale na docela jinou strunu.

Svojí inteligentní a citlivou satirou na (prakticky jakékoliv) náboženství nic nevnucuje, nijak nekáže, ale zároveň poskytuje dostatečně podnětů a témat ke skutečnému zamyšlení nad věcmi náboženskými, otázkami života, vesmíru a vůbec (ups, pardon, jiná série. Ačkoli...). Díky tomu se u mě jednoduše řadí mezi ty nejlepší díly.

Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Soudné sestry, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Sekáč, Lehké fantastično, Erik, Barva Kouzel, Magický prazdroj, Pyramidy, Pohyblivé obrázky

carcassonna
17.07.2016

Môj prvý Pratchett a musím povedať, že úžasný. Že som ho neobjavila skôr!!! A pritom to vraj nie je ani jeho najlepší diel, no mne sa páčil a nemôžem si sťažovať, rozhodne som čakala menej a tentokrát som dostala viac! Myslela som, že to bude oddychovka jednoduchšieho zamerania, ale núti premýšlať a zaujímavým spôsobom podáva pohľad na náboženstvo, filozofiu, vieru. A humor fantastický.
Strach je podivná půda. Rodí hlavně poslušnost, která se podobá kukuřici, protože roste v řadách, a tak umožňuje snadno odstranit plevel. Jenže občas zplodí odpor, a ten, stejně jako brambory, roste a dozráva pod zemí.

"To je velký býk", řekla želva.
"To je podoba Velkého boha Oma v jednom z jeho božských vtělení! A ty budeš tvrdit, že jsi On!"
"V poslední době jsem se necítil dobře", zabručela želva.

Bohové nemají rádi lidi, kteří moc nepracují. Lidé, kteří nejsou dostatečně zaměstnaní, by mohli začat přemýšlet.

Om, který se nepohodlně kýval v Brutově mošně, začal propadat hluboké depresi, která se většinou zmocňuje realisty v přítomnosti optimisty.

BLeeCraleek
25.05.2016

Miluju Pratchetta ale tahle kniha mě teda moc nenadchla…

Ben Nevis
05.04.2016

Malí bohové jsou zeměplošská kniha, která mě prozatím bavila nejméně a těšila jsem se na konec. Děj poněkud pokulhává, protože se skládá převážně z rozhovorů mezi Brutou, želvou a dalšími. Hlavní postava mě nebavila (prosťáček s fotografickou pamětí, který sice neumí číst, ale ví, co je napsáno v knihách...), padouch nezajímavý (kniha pořád omílá, že jeho hlavní zlo je v ovlivňování druhých), Smrť se osobně obtěžuje s nekouzelníky (ale díky za něj) a jediný zábavný nápad v podobě degradace velkého boha na želvu se po 400 stránkách omrzí.
Co se týče myšlenek, ty jsou samozřejmě hluboké, ale do smíchu mi nebylo, protože sotva jsme se střepali křesťanských dogmat a inkvizicí, hned nastupuje islám. Navíc závěr, že lidé musí pořád opakovat dokola stejné chyby, taky povzbudivý není.

Pro děcka je knížka velkým zdrojem poučení a zábavy, dospělí to znají z reálného života a moc do smíchu jím není (ale nechci mluvit za všechny). Jako náboženskou satiru doporučuji spíše Monty Pythonův Život Briana.

qwill
06.03.2016

"Na trhovém náměstí si může každý říkat, co chce. Máme ale i jinou tradici, která se jmenuje svobodné naslouchání. Naneštěstí, když se lidem nelíbí, co je řečeno, stávají se někdy poněkud . . . nedůtkliví. A váš zástupce řekl, že lidé, kteří nevěří v Oma, budou odsouzeni k věčnému utrpení. Musím vám říci, že tohle považoval ten zástup za velmi neslušné."
"A proto po něm začali házet kameny."
"Takových nebylo moc. Ublížili jen jeho pýše. A to bylo až potom, co jim došla zelenina."
"Oni po něm házeli zeleninu?"
"Samozřejmě, ale až potom, co jim došla vejce."

Dymond
03.01.2016

Nijak zvlášť mě to neuchvátilo...

shmaic
11.10.2015

Pratchett opět projevil schopnost zasadit do konzistentní dějové linie historie Zeměplochy další příběh. Velmi vtipná satira poukazující na neshody mezi církví a vírou.
Začínám pozorovat zvláštní schopnost Pratchetta své knihy zakončovat na několikrát - v místě, kde bych očekával, že je na místě zakončení knihy, obvykle pouze skončí její příběh, pak přichází kupa dalších závěrů v několika dalších kapitolách. Těmi si Terry elegantně otevírá dveře do dalších dílů série.

lucie0951
05.07.2015

Humor ostřejší než Smťova kosa. Nic víc není třeba dodávat.

Blekmun
03.05.2015

Z tejto knihy by som najradšej vypichol asi 26 citátov, ktoré sa zaryjú. Fakt, že majú hodnotu. No a okrem toho strašná sranda, keď si Terry otiera ústa o náboženstvo filozofiu atď., s dôrazom na kresťanskú cirkev. Úchvatné vykreslenie a zároveň paródia celej cirkevnej mašinérie. Koniec so SMRŤOM v úlohe okoloidúceho štatistu nemohol byť lepší. Škoda, že nie je vhodné spoilerovať :)

Jedno z Terryho vrcholných diel - okrem typického humoru aj pridaná hodnota - kopy materiálu na dlhšie zamyslenie.

Ste Boh. No a čo. Takých sú milióny. Ako Boh však môžete zaniknúť, ak vo vás nikto nebude veriť. Toto sú SKUTOČNÉ problémy. A ešte k tomu ste želva, notyvolebrrfuj. Jo a pozor na orly.

Ellbereth
02.04.2015

Tohle je pro mě vůbec nejlepší kniha z celé série. Snad kromě prvního a druhého dílu. Líbí se mi, jak vás pod zástěrkou vtipu nutí přemýšlet o víře jako takové. A co se týče hlášek, tak mi neustále zůstává už roky jedna v hlavě: "....mléko bylo tak živé, že by mělo dostat volební právo" :-D knihy Terryho Pratchetta jsou jedny z mála, které mě při čtení rozesmějí nahlas (i mezi lidmi a to pak koukám, jestli na mě nekoukaj :-D). Prostě velký bůh Om v podobně malé jednooké želvy nemá chybu!!! Dá si někdo polévku?

Mantichora
24.03.2015

Kniha hodně filosofická a právě proto skvělá. Hezká prezentace Platónových myšlenek v Diogénově obalu. Přimyslete si k tomu hláškami sršící želvu a máte před sebou tuto výbornou knihu :-)

zuzak07
18.03.2015

Vtipné jako vždy, ale více intenzivní, když čtete autora, který právě zemřel :-(

Bachy
12.03.2015

Možná ta úplně nejsilnější.

MarkétaLore
22.02.2015

vrcholné filosoficko-politicko-satiricko-náboženské dílo.

Vé-Vé
21.02.2015

Můj absolutně nejoblíbenější díl! Co dodat, chlámala jsem se smíchy jako pitomec :)

Tanaka T.
07.01.2015

Kdysi dávno jsem se téhle knize po přečtení popisu na obálce vyhnula širokým obloukem a koupila si raději něco s čarodějkami nebo Hlídkou. Teď jsem se rozhodla vypůjčit si a dočíst ze Zeměplochy všechny knihy, které jsem si nekoupila, a s úžasem jsem zjistila, že jsem prakticky udělala stejnou chybu jako s jinou Pratchettovou knihou, konkrétně Národem. Malí bohové patří k vrcholu - určitě do první pětice - nejlepších zeměplošských knih. I když připouštím, že Národ (ač nezeměplošský) u mě stále vede :-D.

Lady Dracula
27.12.2014

"Pro lži ať si lidé klidně umírají. Ale pravda je příliš drahocenná, než aby za ni někdo položil život."

Vrcholné dílo Pratchettovo.
Kniha, která by si zasloužila min. třístránkovou esej. Ale k čemu? Abych popsala lehkost humorných narážek? Zbytečné. Je to totiž kniha, která si zaslouží být přečtena ať jste praktický ateista či Malý \ Velký bůh.
A všichni "vyrosteme a staneme se proroky", budeme - li veřit...:-)

knedlik
09.09.2014

"Dejte někomu dostatečně dlouhou páku a on pohne světem.
Jenže nekvalitní páky - to je problém."

A když jedinou pákou a záchranou celé víry (a tedy vaší božské existence vůbec) zůstává jeden jediný oddaný zahradník, který má schopnost porozumět akorát tak melounům, nahnalo by vám to jako Bohu docela strach. Obzvlášť když jste v důsledku úbytku oveček skončili v převtělení jednooké suchozemské želvy. A přitom tu stojí tolik chrámů plných biskupů, noviců... Ještěže ale kvantita s kvalitou nemá co dělat aneb když máte opravdu oddanou páku, dokážete cokoliv. I věci s šancí na úspěch jedna ku milionu.

Pratchett se v Malích bozích kouzelně naváží do církve, víry a filosofie a přestože kolem a kolem vzato, si nebral servítek, tak tak činil velice, řekněme, citlivě. Nebo alespoň nenápadně. Ne? No, tak ne no... bylo to okaté a bylo to vtipné a mě to neuvěřitelně bavilo :-)

Obsahově naprosto dokonalá kniha, všudypřítomné narážky fascinující (ano, fascinující. Opět jsem musela užasnout, kam na ty kecy ten chlápek chodí, protože to nevymyslíš :-)) a jestli se budu k nějaké pratchettovce vracet, tak to bude tahle. Po dlouhé době mi nestačí hvězdičky.


" ... veřejně prohlásil, že otroctví bude nejen zrušeno, ale i zakázáno. To otroky strašlivě rozzuřilo. K čemu by to potom bylo, že člověk šetřil jako blázen, kdyby si, až bude svobodný, nemohl koupit pár otroků?! A kromě toho, jak by se vlastně uživili?"

valda
24.05.2014

Každý bůh na Zeměploše je právě tak velký a mocný, jak moc má věřících. Církev Boha Oma je obrovská instituce se spoustou chrámů a katedrál. Bůh Om se ale posledních několik let protlouká světem v podobě malé želvy. Protože z celé té obrovské instituce na něj doopravdy věří jenom jeden člověk. Je jím prostý mladík Bruta, který neumí číst ani psát, ale má dokonalou paměť. Tihle dva se tedy vydávají zabránit šílenému exkvizitorovi Vorbisovi ve válce s Efebci a vrátit víru v boha Oma zase do původních kolejí.
Tentokrát se Pratchett rozhodl parodovat věci týkající se náboženství a filozofie. A musím říct, že z těchto dvou témat se mu podařilo vytěžit opravdu mnoho. Kniha kromě spousty humoru nabízí také mnoho věcí k zamyšlení.