Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355873/bmid_uz-nikdy-pesky-po-armenii-a-gruzii-3IQ-355873.jpg
4
1632
376
Po dvojici bestsellerů přichází princ Ládík s další knihou – tentokrát o cestě do Arménie, Gruzie a Náhorního Karabachu. Ladislav Zibura se vydává do těch nejzapadlejších vesnic, aby mohl poslouchat příběhy místních a načerpat něco z jejich moudrosti. Alkohol teče proudem a mladý dobrodruh důvěrně poznává kulturu plnou pohostinnosti, rozhodných slov a sovětské nostalgie. Své zážitky z kavkazského putování Zibura líčí s tradičním humorem a sebeironií, pro které ho čtenáři nenávidí a milují.... celý text
Přidat komentář
Oproti Nepálu a Číně mi tato kniha přišla hlavně o opíjení se s místními. Takže jak se tento scénář neustále opakoval, tak mě čtení už tak nebavilo.
Zatím rozhodně nejlepší, kterou Ladislav napsal a určitě stojí za pozornost čtenářů. Styl psaní je na vyšší úrovni než u předchozích dvou, ale typický humor, který je mi tak blízký, zůstává. Knížka je čtivá a zábavná (kolikrát jsem vyprskla smíchy, až se lidi okolo otáčeli). Na jejích stránkách nejsou žádné nudné popisy, ale spousta životních příběhů lidí, které jsou často podobné těm našim, i když tito lidé bydlí na druhém konci světa. Možná je dobře, že Arménie a Gruzie jsou víceméně opomíjené turisty, protože i díky tomu si stále zachovávají své kouzlo. Velké plus dávám i za krásnou obálku a nápadité ilustrace.
Skvělá, stejně jako kniha předchozí, kterou jsem od prince Ládíka četla:) Opravdu moc vtipná, čtivá a napsaná pěknou češtinou. Už se nemůžu dočkat na přednášku!!! :D
Báječně jsem se pobavila a navíc se dozvěděla i spoustu nového. Těším s moc na další knihy i na živou přednášku.
Kniha mě opět velice bavila, dokonce více než kniha předcházející. Poutavé, humorné vyprávění z pozoruhodných zemí.
Velice se mi také líbí grafické zpracování.
Mezi taková ta klasická dogmata patří tvrzení, že smích prodlužuje život. A pokud bychom přistoupili i k tomu, že 1 minuta smíchu prodlouží život o hodinu, tak se tímto prohlašuji za nesmrtelnou.
Cestopisné dokumenty jsem si vždy ráda pustila, ale nikdy jsem do ruky nevzala klasický knižní cestopis. A toto stále platí, protože tohle opravdu NENÍ cestopis ve stylu po-levé-straně-můžeme-vidět-bla-bla-bla. Je to dobrodružné vyprávění plné neskutečných slovních obratů a inteligentního humoru....vtáhne vás to tak, že se najednou na svět koukáte jako princ Ládík a máte pocit, že svět je prostě nádherný. Ačkoliv někdy krutý, pořád krásný.
Já jsem schopná se pěšky sama vydat maximálně tak do kilometr vzdálené zahrádkářské kolonie - tím má dobrodružná povaha končí, takže smekám pomyslný klobouk před každým, kdo se vydá tak daleko, sám a ještě s úsměvem na tváři :-)
Líný Honza slezl z pece a vydal se do světa. Neznaje země potkává nástrahy obyvatel Gruzie a Arménie. Kniha u které se snad každý zasměje. Odpočinkové čtení s horou humoru. Zikmund s Hanzelkou by se asi při četbě chytili za hlavu. Cestopisná knížka co vlastně není cestopisná knížka, ale dobrodružná komedie.
Princ Ládík opět nezklamal - sérii podivných rozhodnutí, špatných úsudků a překvapivých důsledků špatného googlování zvládá s pomocí pravidelného přísunu alkoholu v nemalé míře s vtipem a nadhledem. A to ještě někde v Gruzii!
Ladislav Zibura přesně ví pro jakou sortu čtenářů své knihy píše a dokáže z toho maximálně těžit. Putování po Arménii a Gruzii zachycuje ve své knize nesmírně čtivě, s laskavým humorem a velmi záživně a pokud hledáte knihu u níž skvěle zrelaxujete a navíc se výsostně pobavíte, mohu jen doporučit. Na rozdíl od předchozích knih se tato kniha lehce dotýká i témat ve skrze negativních, jako kupř. genocidě Arménů, což knize velmi prospívá, neboť tato témata je třeba stále připomínat a autorovi všechna čest, že si ve své především humorné knize, dovolil toto téma otevřít. Celkově je kniha velmi dobře vyvážená, neboť ukazuje jak pozitivní stránky cestování, nezřídka spojené s množstvím úsměvných situací, ale i ty negativní jako je osamělost, stesk po domově apod. Celkově by se dalo říci, že se jedná o doposud nejvyspělejší knihu autora a jejím zakoupením určitě neprohloupíte. Já osobně hodnotím 4 hvězdami z 5, neboť když knihu srovnám s přednáškou autora, tak mi k dokonalosti přece jen něco chybí, ale to je jen lehká vada na kráse, která nijak výrazně nesnižuje můj celkově velmi kladný pocit z knihy.
opět se ukázala užitečnost Výzvy - cestopisy normálně nečtu (krom K. Čapka, ale to se nepočítá), tak jsem se rozhodla zkusit oslavovaného prince Ládíka. A dobře jsem udělala - nejen se člověk dozví o místech, kam asi sám (natož opravdu sám) nikdy nevyrazí, ale i o lidech obecně, a navíc se dobře pobaví. Určitě to nebyla poslední kniha od autora, kterou si přečtu
Kniha je super. Stačilo by napsat, protože ze záznamů o cestách Ladislava Zibury už se začíná stávat solidní klasika.
Opět krásná obálka, ilustrace knihy ještě vychytanější a zadní strana vtipná jako vždy. Stejně tak obsah knihy je opět velmi kvalitní a s mnoha až netušenými zvraty, které vám sice dá tušit název knihy, ale stejně to tak trochu nečekáte, že princ Ládík (pozor, spoiler!) začne jezdit na kole a (!) stopovat! Ale nic z toho na kvalitě knihy neubírá.
Co se obsahové stránky týče, přijde mi, že v knize je o něco méně humoru a o něco více nostalgie, než tomu bylo v minulém díle. Ale co ubylo na humoru, to se přidalo na litrech vypitého alkoholu (3 l pálenky na 100 km, jestli si to pamatuji správně). Přiznám se, že z prvních stran putování v Gruzii jsem měl pocit, že se jedná o zápisky alkoholického bezdomovce, ale to bylo dáno místním koloritem, na který jsem si rychle zvykl, a pak už je to zase zábavná jízda, která vás nepustí. Pro mne osobně je největší (a velmi milé) překvapení Arménie a Náhorní Karabach, do kterých se určitě moc rád podívám (třeba i na kole). I Gruzie pro mne nakonec byla příjemným překvapením, když se litry alkoholu začaly měnit na litry kafe. A i těch vtipů nakonec přibylo, takže ani u této knihy nepochybuji o tom, že zase uvidím někoho v tramvaji, jak se chechtá na celé kolo a bude mít v ruce Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii.
Můžu tedy jen vřele doporučit jako velmi milou oddechovou a inspirující knihu. Vřele oceňuji snahu, se kterou kniha byla napsána a zpracována.
Mé první setkání se Ziburou a rozhodně stálo to za to. Smála jsem se, poznala jsem jinou kulturu a obdivovala, jak to všechno mohl zvládnout. Těším se na další jeho knihy a doporučuji!
Četla jsem všechny tři Láďovy knížky a tato je podle mě prostě nejlepší. Děj tak nějak naprosto přirozeně a mile plyne a moc se mi líbí i ten závěr, myslím, že nic víc nebylo potřeba dodávat. A Láďův styl humoru úplně zbožňuju, nevím, kdy jsem se naposled při čtení musela nahlas smát :D doporučuji :)
Fascinující knížka, která mi hodně dala. Líbí se mi, jak si Ladislav bravůrně poradil s českými obraty, nemělo to chybu. U knihy jsem se také hodně nasmála. :-)
Část o Arménii byla krásně nostalgická a o Gruzii jednoduše dokonalá.
Příjemné čtení. Moc se mi libi myšlenka si proste zabalit batoh a vyrazit, jen to počasí bych si ověřila asi 2x
Přečetl jsem všechny knížky od Zibury. I když cestopisy skoro nečtu. Tato zatím třetí knížka však byla trochu slabší než předešlé. Chyběl mi tam trochu nějaký koncept a humor. Také zakončení bylo trochu filozofické.
Princ Ládík tak jak ho znám z předchozích knih a zároveň trochu jiný. Starší? Zkušenější? Vypsanější? Na jednu stranu mi trochu chyběl ten "syrový" ne tolik uhlazený styl jeho starších knížek, na druhou stranu je vtípků méně a o to lépe vyzní. Moc se těším na přednášku.
Musím říct, že mám pocit, že Ladislav se Gruzií ani tak neprochodil jako spíš propil :) Ale jo, je potřeba se přizpůsobit zdejším :) Cestopisy moc nečtu, tento byl fajn, když bude možnost, něco od něj ještě ráda přečtu. Fajn klučina :)
Štítky knihy
Arménie humor cestopisné příběhy cestopisy Gruzie pěší turistika Zakavkazsko
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Och můj princi Ladislave! Tohle byla opravdická kniha.
Už nikdy.. má skvělou atmosféru, která v sobě snoubí mile cynický humor, lidskost a naprostou a hlubokou dojemnost. Kniha mě rozbrečela, a to jak smíchy, tak i svojí citlivostí a potřebou se po ní zamyslet nad vlastní povahou, životem a zjištěním, že mi vlastně nic nechybí. Nikdy jsem netoužila následovat příklad Ladislava, tedy vydat se do míst, která navštívil - na to jsem moc srab, ale po přečtení tohoto kusu mám pocit, že je vážně super nápad, jet se podívat do bývalého Sovětského svazu.