Ústavní právo České republiky: Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR

28.12.2022

Profesor Filip vydal svou učebnici ústavního práva ve dvou dílech. První z nich, pojmenovaný „Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva“, jsem již okomentoval a zde mohu toliko zopakovat co jsem již tam psal.

Tedy ve zkratce, profesor Filip je bezesporu největším odborníkem v oblasti ústavního práva v České republice. To je jedno z velkých štěstí, kterých se dostalo Masarykově univerzitě, má Filipa, kterému ti Gerlochové a jiní nesahají ani po paty. (Kyselové a Winterové a jiní jsou na tom pochopitelně lépe, než zrovna zmíněný Gerloch, kterého považuji za ústavního právníka na baterky, ale profesoru Filipovi se opravdu nerovnají.) Filip přistupuje k ústavnímu právu jako k celku, který objímá celý právní řád, propojuje jeho jednotlivé části a analyzuje je tak hluboce, jak to žádný jiný vědec neumí. Jeho texty jsou krátké, ale neskutečně hluboké a komplexní a samotné přečtení jeho textů vede k mnohem efektivnějšímu pochopení jednotlivých institutů, než dlouhé studium textů, které lezkou z Karlovky, nebo odkudkoliv jinud. Proto je mi do jisté míry líto, že jsem je musel prolétnout tak rychle (před zkouškou) a v budoucnu se k nim ještě určitě vrátím.

Jedinou mimořádnou slabinou je jejich stáří. Knihy nemohou reflektovat ústavní právo v jeho aktuálním stavu (což je velká škoda, například po covidu), opravdu mnohé se za těch cca 11 let změnilo. V zásadě lze konstatovat, že jeho systematická analýza úvodu do ústavního práva, teorie ústav a Ústavy ČR, hlavně pak ústavních základů ČR, principů konstitucionalizmu a územní organizace, i právního systému, je bezchybná a zcela aktuální, ač třeba nemůže zachytit ústavněprávní „atmosféru“ „panování“ Miloše Zemana, které teď konečně dospělo ke konci.

Nikoliv zcela aktuální je pak jeho povídání k politickým stranám a k institutům ochrany společnosti a státu. První kvůli celkovému posunu úlohy politických stran v našem prostředí (po vzestupu Andreje Babiše), druhé pak kvůli významným událostem posledních… dvou? Let, tedy covidu a války na Ukrajině.

Nejméně schůdné se mi pak zdají jeho texty k volebnímu právu. Zvláště volby do PS doznaly tak výrazné změny, že by bylo vskutku vhodné přepracování tohoto textu.
Ostatně kniha nereflektuje ani nejnovější judikaturu ÚS a NSS, kterou ostatně profesor Filip coby soudce Ústavního soudu, výrazně napomáhal tvořit. Ostatně právě nálezem, který významně zamíchal volebním systémem do PS se profesor Filip velice proslavil.

Doufám tedy, že pan profesor knihy přepracuje a znovu vydá – učinilo by mne to šťastným. Také doufám, že prolezu skrze zkoušku z ústavního práva. Pomáhej mi bůh…